Smutný je držitelem osmi Českých lvů za nejlepší kameru, tutéž cenu má i za mimořádný přínos české kinematografii, získal i prestižní mezinárodní ocenění. Loni mu prezident Petr Pavel udělil 28. října Medaili Za zásluhy I. stupně. Informaci o úmrtí sdělil z pověření rodiny režisér Jan Svěrák.
"Zemřel v klidu doma, v náručí svých blízkých, pohřeb bude jen v rodinném kruhu," uvedl Svěrák.
Smutného kamera byla vždy výrazným spolutvůrcem poetiky filmu, napsal na síti X ministr kultury Martin Baxa (ODS). "Osobitá a nezaměnitelným způsobem vyprávějící vlastní linii příběhu," charakterizoval jeho kameramanskou práci. Dodal, že Smutný bude českému filmu chybět.
V noci na dnešek odešel Vladimír Smutný. Kameraman a fotograf, držitel sedmi Českých lvů za nejlepší kameru, Českého lva za mimořádný přínos české kinematografii a Ceny za celoživotní dílo na Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary.
— Martin Baxa (@MartinBaxa2) June 8, 2025
Jeho filmografie čítá na šedesát… pic.twitter.com/mVjYnYVJ2K
České lvy za nejlepší kameru dostal Smutný za filmy Lea, Tmavomodrý svět, Mazaný Filip, Král zlodějů, Tobruk, Poupata, Po strništi bos a Nabarvené ptáče. Jako kameraman pracoval do konce života, posledním jeho dokončeným filmem je podle serveru ČSFD.cz komedie Aristokratka ve varu režiséra Jiřího Vejdělka.
Narodil se rodině fotografa, jeho strýc byl kameramanem krátkometrážních filmů. Smutný sám vystudoval kameru na FAMU, začínal jako reklamní fotograf v podniku Tesla Holešovice a zároveň byl zaměstnán u Krátkého filmu. Od poloviny 70. let pracoval na Barrandově, nejprve jako asistent, první film jako hlavní kameraman natočil v roce 1982.
V 80. letech stál za kamerou například u filmů Zánik samoty Berhof, Skalpel, prosím nebo Smrt krásných srnců, obrazovou podobu dal i seriálu Vlak dětství a naděje. Natáčel také s Jaroslavem Soukupem (série Discopříběh a Kamarád do deště). Po roce 1989 pracoval pro zahraniční produkce, třeba francouzského seriálového Maigreta, který se natáčel v Praze.