Praha - Dva filmy slavných tvůrců se ještě představily v soutěži canneského festivalu před nedělním udílením Zlaté palmy. Mají Wim Wendres a Charlie Kaufman šanci zasáhnout do výsledků a dostat se na poslední chvíli mezi favority na zisk nejvyšší canneské trofeje?
V letošní soutěži, která podle novinářských ohlasů nemá nejlepší úroveň, se zatím nejvíce šancí přičítá izraelskému animovanému dokumentu Valčík s Bašírem, syrovému dramatu Lornino mlčení bratří Dardennů a turecké rodinné tragédii Tři opice.
Bez šancí podle agentur není ani melodramatický Clint Eastwood s filmem Exchange či italská mafiánská Gomorra. Podle aktuálních reakcí z Cannes má šanci zasáhnout do výsledků i francouzská Třída, která se představila jako poslední film soutěže, jež měla dvaadvacet účastníků.
- SPECIÁL: Vše o festivalu v Cannes - souhrn článků z festivalu
- BLOG: Co se dělo na Croisette - Aktuálně v Cannes
Ještě předtím, v pátek vpodvečer na červený koberec vstoupil Charlie Kaufman. Ceněný scenárista snímků Věčný svit neposkvrněné mysli či V kůži Johna Malkoviche tu uvedl svůj režijní debut, snímek Synecdoche New York.
Co je reálné?
Philip Seymour Hoffman v něm ztvárnil melancholického divadelního režiséra Cadena. Žena ho opustí i s dcerou, film ho poté sleduje v průběhu desítek let i s jeho věčným strachem z blížící se smrti.
Caden naváže dva nové vztahy; jeden z nich se ženou, jejíž dům je stále v plamenech. Nejen proto Reuters připomíná, že jeho život působí spíše jako sen. Ve snaze najít odpovědi na otázky o smyslu se totiž věnuje největšímu divadelnímu projektu všech dob, snaze vytvořit ve skladech věrnou kopii New Yorku.
Film je podle mnohých velmi ambiciozní a pokračuje v "žánrově nestandardní" Kaufmanově tvorbě, která ohmatává otázky identity a toho, co je reálné. Ostatně popsat děj Věčného svitu s Jimem Carreym v pár slovech je stejně nemožné - pokud se nespokojíme s tím, že je to film o osudové lásce.
Přijetí nicméně nebylo jednoznačné. Hollywood Reporter to popisuje tak, že některé diváky může fascinovat, jiné zmást a některým bude připadat prostě jen nudný.
Dennis Hopper jako Smrt
Sobota patřila ostřílenějšímu režisérovi - Wim Wenders už v Cannes v minulosti uvedl patnáct filmů, ať už v soutěži, v sekci Un Certain Regard či mimo soutěž. Doma už má i Zlatou palmu - za Paříž, Texas z roku 1984. Letos přivezl snímek Palermo Shooting.
Jeho hrdinou je slavný fotograf Finn, kterého hraje Campino, jinak zpěvák německé skupiny Die Toten Hosen. Je to dost logické vzhledem k tomu, že režisér film označuje jako poctu síle rock'n'rollu - téma snímku ho prý napadlo při poslechu oblíbených kapel.
Hrdina by si žil bezstarostně uprostřed obdivu, kdyby se jeho život nevymkl kontrole. Finn podstoupí cestu z Düsseldorfu do Palerma - tedy klasickou goethovskou iniciační pouť na jih - a setkává se tu s tajemným ostřelovačem, postavou Smrti, kterou ztvárnil Dennis Hopper, ale i s krásnou mladou dívkou, do které se zamiluje a jež mu ukáže "sílu lásky".
V roli sebe sama se ve filmu objeví Lou Reed, který je stejně jako Nick Cave a triphopoví Portishead zastoupen na soundtracku. Wendersův film ale stejně jako řada předchozích soutěžních příspěvků canneské kritiky rozdělil: ti, které nezaujal, mu vyčítají slabý scénář a míní, že myšlenkově zaostává za předchozími autorovými filmy.
Na poslední chvíli se představily i další dva domácí snímky. Zatímco Desplechinův Vánoční příběh si premiéru odbyl už v úvodu festivalu a vyvolal ovace spíše u francouzského tisku než na mezinárodní frontě, Třída Laurenta Canteta si v sobotu vysloužila jeden z dosud nejvřelejších potlesků festivalu.
Jinak než na Oscarech
Film vypráví o středoškolském učiteli, který se utkává s poněkud rebelskými studenty v jedné z neproblematičtějších pařížských čtvrtí.
Negativní reakce naopak čekala taktéž francouzskou Hranici úsvitu Philippa Garrela. Příběh mladé herečky zanedbávané svým manželem si od novinářů vysloužil spíše posměšky.
Šéf canneské poroty Sean Penn prohlásil, že jejich jury by měla být opakem Akademie, která uděluje Oscary.
"Nejlepší způsob, jak být upřímný, je snažit se oprostit od módních vlivů a pokusit se rozeznat to, co bude nesmazatelné. Musíme dělat pravý opak toho, co dělá oscarová akademie, která oceňuje konzumní umění manipulace a dobrého marketingu," řekl.
Co to znamená, bude jasné v neděli večer.
