DVD recenze - Když u nás šel animák VALL-I v kinech, byl sice dabovaný a český tým na něm práci rozhodně neodbyl, ale stejně většinu diváků fascinovalo, že se snímek takřka obešel bez dialogů a vůbec mluveného slova. Byl to ten nejvíc technický a nejvíc filmový animovaný biják pod sluncem.
Půl hodiny se tu opravdu nemluví, poté si jen dva roboti vyměňují svá jména stylem „já Tarzan-ty Jane" - a teprve za polovinou děje se objevují lidé, kteří toho již napovídají víc. Ale i tak se ústřední drama opět odehraje jen v čisté akci, gestech a několika syntezátorových citoslovcích.
Příběh robůtka VALL-Iho (oficiálně počeštěná verze anglického WALL-E), jenž dlouhá staletí uklízí zaneřáděnou planetou Zemi, z níž se lidstvo muselo evakuovat do obří vesmírné lodi, v sobě spojuje žánr velké epické postkatastrofické sci-fi, burlesky a melodramatu - to, když se VALL-Imu zjeví robotka EVE.
Vzhledem k tomu, že mělo jít o zábavný snímek pro celou rodinu, je až překvapivé, jak temný, melancholický a satirický si tento počin studia Pixar dovolil být, neboť líčí lidstvo jako zcela zdegenerované, líné a „ubavené k smrti".
Celkovým tržbám to však nijak zvlášť neublížilo a recenzenti v těchto dnech svorně označují VALL-Iho za jeden z nejlepších filmů roku - bez ohledu na žánry a jiné kategorie.
Paradoxní je, že právě onen dojem odlidštěnosti musel VALL-Imu dodat lidský duch a kreativita; že za vznikem filmu, kompletně vygenerovaném na počítačích, stojí dlouhé výzkumy reálných objektů, a dokonce školení z klasických hraných filmů.
| Čtěte také: Filmy jako Vall-I pozemšťané potřebují, říká Ripleyová Recenze: Vall-I je robot a film, který má srdce Do kin se sune robůtek WALL-E, nejdražší dítko Pixaru |
Bonusy na dvoudiskové edici ukazují, jak se v Pixaru učili počítačově simulovat skutečnou kameru - lekci k pozemským scénám jim k tomu dával kameraman bratří Coenů Roger Deakins.
Pro zachycení atmosféry vesmírných sci-fi pak Pixaři sáhli k 2001: Vesmírné odysei či Hvězdným válkám a pokusili se vyrobit film tak, aby vypadal jako točený na 70 mm film širokoúhlou čočkou, což si vyžádalo zvláštní, matematicky nedopočitatelný způsob rozostřování obrazu.
Značná část bonusů se pochopitelně věnuje designu robotů - vzniku celé robotí civilizace. Největším oříškem byly jednak umělé oči, jež se musely chovat jako živé, nebo alespoň symbolicky naznačovat emoce, a poté se tu dlouze řeší to, že postavičky nemají lokty. Toto omezení nás zpětně nutí uvědomit si, jak obtížné je hrát bez určitého množství kloubů a kdy už určité minimální gesto s sebou nese význam.
Na DVD se jinak nacházejí i vystřižené scény, nedodělané scény, krátké doprovodné filmy k historii Pixaru, předfilmy z kina, robotí pohádky, testovací záběry a další, více či méně roztomilé serepetičky jako například rozvinutí jedné boční linie filmu, kdy sledujeme osudy jednoho robota, který se v původním snímku vždy jen mihne na krátkou dobu.
Vrcholem DVD však z hlediska informačního přínosu zůstávají minidokumety věnované zvuku. Originálně vytvořených ruchů a zvukových motivů sladěných do neuvěřitelné symfonie tu jsou TISÍCE. Ben Burtt, legenda mezi zvukaři, pak vysvětluje nejen práci na VALL-Im, ale provádí i zhuštěnými dějinami zvuku v Disneyho filmech: kdy se od hudebních motivů nahrazujících zvuky postupně přecházelo k poezii zvuků konkrétních a hyperreálných.
Nahlédnout do kuchyně zvukařů je magie - ti chlapíci jsou skuteční blázni a vědátoři, experimentátoři, kteří si sestavují podivné stoje, jejich jediným účelem je vydávat nějaké pazvuky. Kam se hrabe beat box, kam se hrabou DJové!
Zde člověku dojde, že vyprávění VALL-Iho by sice mohlo vzniknout i v éře němého filmu, ale rozhodně jde o dílo, které zároveň představuje vrchol zvukové kinematografie.
Vall-I (Wall-E), USA 2008. Scénář: Andrew Stanton a Jim Reardon, režie: Andrew Stanton. 98 minut. Premiéra na DVD v ČR: 5. 12. 2008, Buena Vista Home Entertainment.
