Jeho Účastníci zájezdu jsou vtipnou, i když občas lehce karikaturní sondou do české homolkovské duše. Loňský Renčův Román pro ženy se stal nejnavštěvovanějším filmem roku a Účastníci zájezdu mohou (s šestatřiceti kopiemi) tuto laťku snadno překročit.
Už proto, že Vejdělek má oproti Renčovi víc lásky pro své postavy, méně lásky k efektaření a jako hlavní trumf Jolanu. Poněkud zamindrákovanou a ne úplně nejmladší slečnu, v níž se snoubí milostná a sexuální traumata i zdravý nadhled Bridget Jonesové s neodolatelným psím výrazem Anny Polívkové.
Její Jolana je očividně schopná všeho. Zaplatit otráveným a frustrovaným rodičům dovolenou a vyrazit s nimi k moři. Nevzít si prášek a pozvracet autobus. Na místě se pak opíjet a nabízet se mužům. Nechat se osahávat malými chlapečky i zvrhlými onanistickými potápěči. To vše doplněno touhou po lásce.
I další účastníci zájezdu jsou mírně panoptikální a značně nesourodou skupinou lidí. Ale už představují spíše typy. A protože v autobuse se sedí po dvou, najdeme tu pár důchodcovský, pubertální, maloměšťácký i homosexuální.
Krom Jolany (a její rodičovské koule u nohy) jede sám i onen úchylný potápěč, sličná průvodkyně a především hudebník Max; přetavené autorovo alter ego v poněkud matném ztvárnění Ondřeje Kovala. Vztahová škatulata, hejbejte se, můžou začít a krom našich osamělců se do nich zapojí puberťačky, italský playboy, dokonce též Jolanin otec.
Jenže i na ta škatulata je jich nějak moc; film poněkud trpí neúnosným množstvím aktérů i epizodičností. Postavám tak chybí vývoj, některých je tu více, než bychom chtěli (důchodkyně) - některých zase méně (řidičovské duo).
Někdy jsou to až karikatury, což platí v první řadě o rodině Jituš - typických komunálně paštikových xenofobních Čecháčcích. Nepříliš vydařeně působí také intošská stylizace puberťačky Denisy.
Naštěstí dialogy přes svou stylizaci působí autentičtěji než u Renče, i když zpočátku jsou možná až příliš literární a Denisa si neodpustí několik vieweghovských citací klasiků. Ale když se autobus rozjede, dá se do pohybu i film.
V jízdě vyfutrované českými hvězdami je těžké vyzdvihnout některý z výkonů. Nejvíc v paměti samozřejmě utkví Jolana, zdatně jí sekunduje potápěč Martin Pechlát, který si po roli Jardy Pichlíka z Nudy v Brně rozšiřuje galerii úchylů.
Vtipné je řidičské duo Krobot - Liška, s nímž se skvěle doplňuje průvodkyně Pamela. Jitka Kocurová je v téhle roli rozhodně překvapením: není na ozdobu, jak to u celebrit bývá, ale skutečně hraje, až na občasné přehrávání nijak špatně. Její sebeironické ztvárnění naivní blondýny je půvabné včetně pěveckých výstupů.
Nejen tady má Vejdělek cit pro budování homolkovsky trapné atmosféry. Velmi obratně balancuje na hraně dojemné trapnosti a trapné dojemnosti - jako ve vrcholné Jolanině postelové scéně. A současně ukazuje, že svým postavám rozumí, třeba při matčině zpovědi o manželství.
Dojemné, vtipné i trapné je tu až nebezpečně blízko. To je divácky vděčná kombinace i dobře vystižená atmosféra české dovolené - kdo v polovině 90. let vyrazil s karosou poznávat svět, ví, o čem je řeč. I připomínek produktu, který vyrábí hlavní partner filmu, je tu méně, než bývá zvykem.
Účastníci zájezdu, ČR 2006. Sscénář Michal Viewegh a Jiří Vejdělek, režieJiří Vejdělek, kamera Jakub Šimůnek, střih Jan Daňhel, hudba Oskar Petr, hrají Anna Polívková, Eva Holubová, Bohumil Klepl, Jana Štěpánková, Jitka Kocurová, Ondřej Koval a další. 113 minut, distribuce Falcon.