Jeho film, natočený podle knihy Warrena Zanese Deliver Me from Nowhere, zachycuje přibližně dvouleté období, kdy se Springsteen po úspěchu turné k albu The River z roku 1980 stáhnul do ústraní. Nahrávací společnost očekává další sérii hitů, které stvrdí jeho status ikony americké pop music. On ale místo psaní textů bloudí ulicemi svého dětství, čte spisovatelku Flannery O’Connorovou a chodí do kina na ponuré filmy jako Lovcova noc nebo Zapadákov.
Meditace o samotě a procesu tvorby
Jednoho dne si Springsteen pořídí čtyřstopý magnetofon a v ložnici pronajatého domu, ponořený do pološera a cigaretového kouře, začíná nahrávat melancholické, drsné písně o zločinu, vině a vykoupení. Z toho, co měl být jen soubor demoverzí, se stane přelomová deska Nebraska. Nahrávací seance jsou přitom rekonstruovány s téměř dokumentární pečlivostí věnovanou každému kliknutí magnetofonu, každému zaváhání v hlase.
Cooperův film je tak především meditací o samotě a procesu tvorby. Hudbu nevyužívá jako triumfální zvukový doprovod. Pro filmového Springsteena jde spíš o prostředek k přežití, k vyrovnání se s osobní temnotou. Zvuková krajina snímku je utlumená, tvořená šeptanými dialogy a dlouhými úseky mlčení. Zní podobně jako samotná Nebraska - stroze, úsporně, melancholicky. Jen občas prostor prořízne ostřejší akord, který naruší určitou monotónnost.
Zvolená estetika současně odpovídá introspektivnímu charakteru hlavní postavy. Kamera často zůstává nehybná, sleduje herce v polostínech či odrazech. Tmavé barvy zřídka oživí neonová světla hudebních klubů nebo slunce vycházející nad New Jersey. Film jako by se bál větší hlasitosti a dynamiky - místo vývoje nabízí pozvolné plynutí, osamělé přemítání.
Zvlášť prostřední část filmu je spíš náladová než dramatická. Sledujeme Springsteena, jak se hrouží do vzpomínek na dětství, mluví s duchy minulosti, vrací se k napjatému, bolestnému vztahu s opileckým otcem, kterého výborně ztvárnil Stephen Graham. Film se ale i v této poloze vyhýbá melodramatu. Místo expresivních emocí nabízí spíš jen obrysy psychologické krajiny člověka, který hledá způsob, jak zůstat sám sebou navzdory rostoucí slávě.
Příliš precizní na to, aby vyvolal emotivní zážitek
Jeremy Allen White hraje Springsteena s obdivuhodnou sebekontrolou. Každé gesto, úklon hlavy, krátký úsměv nebo způsob, jakým drží kytaru, působí promyšleně. Jeho zádumčivý baryton i způsob řeči vystihují protagonistovu uzavřenost a zdrženlivost. Přesto v sobě jeho výkon má jistou odtažitost. Spíše než Springsteena vidíme herce, který se jej snaží usilovně napodobit. Whiteova sošná nehybnost ale v určitých momentech získává opodstatnění - především během kontemplativních nahrávacích sekvencí, kdy film zachycuje tvůrčí proces.
Protipólem zamyšleného Springsteena je pak Jeremy Strong coby hrdinův hudební manažer a producent Jon Landau. Výřečný racionální intelektuál do filmu vnáší živý rytmus, který však scénář nevyužívá naplno. Zůstává více komentátorem dění než jeho aktivním hybatelem.
Scott Cooper, dlouhodobě natáčející studie zraněné maskulinity (Crazy Heart, Black Mass, Pryč od pece), se pokusil vytvořit jakousi anti-biografii. Odmítá klasický příběh vzestupu, pádu a vykoupení. Odmítá i glorifikaci. Místo legendy nám ukazuje člověka hledajícího smysl. Film ale ve snaze o demytizaci určitého obrazu umělce vytváří jiný mýtus - jednostranný portrét trpícího génia, který s pomocí umění ušlechtile zápasí se svými démony. Springsteen nakonec není ani obyčejný člověk, ani bůh, ale symbol melancholie.
Také nepolevující temnota a tíživost filmu se jeví víc jako estetická volba než snaha přiblížit se skutečnosti. Vzniká tak paradox. Zatímco Nebraska byla natočena spontánně, bez úprav, Cooperův film je až příliš pečlivě komponovaný, kontrolovaný a pomalý. Ztělesňuje upjatost, ne syrovost. Springsteenův ambiciózní filmový životopis vinou této vycizelovanosti vypadá skvostně, ale postrádá jiskru. Z kina tak budete odcházet spíš s respektem k přesnému herectví a bezchybnému řemeslu než s nějakým silnějším emocionálním prožitkem.
Film
Springsteen: Vysvoboď mě z neznáma
Režie: Scott Cooper
Falcon, česká premiéra 23. října
