Recenze - Filmy od fanů pro fany většinou obývají prostor jasně vymezený internetovými servery, ty nejvytrvalejší to dotáhnou na celovečerní stopáž a z Youtube hrdě přesídlí do stojanů s levnými DVD. Podobně jako v laciných béčkových žánrech lze v amatérské tvorbě nacházet specifické druhy diváckých požitků. Není tu mezí, které by nešlo překročit, vkusu, který by nešel pohoršit ani vnitřností, které by nemohly vyhřeznout.
Na rozdíl od braku se však fanouškovská tvorba většinou vůbec neohlíží za ziskem, motivací je ryzí zábava. Co schází v rozpočtu, dohání totální nasazení. Timo Vuorensola se však rozhodl tyto hranice geekovských srandiček a brakové komerce prolomit. Už jeho parodický Star Trek: In The Pirkinning se z fanouškovské ligy a webového působení probojoval do televizního vysílání. To pravé „totální nasazení" přišlo však až s novinkou Iron Sky. A nejen proto, že tématem jsou náckové na měsíci.
Celý projekt je ukázkou dokonalého využití crowdsourcingu. Peníze už se tu nesbírají mezi partou kamarádů, ale po internetu od fanoušků, kteří s tvůrci nesdílí kromě zaujetí projektem nic společného. Za svůj příspěvek však dostávají možnost nejen dostat se k ceněným komoditám z průběhu produkce, tedy různým videím či promo materiálům, ale mohou též uplatnit vlastní nápady, které se zapracují do scénáře.
Vzniká tak početná, ale přesto nikoli anonymní komunita, díky níž vznikl film na velice slušné technické úrovni, který ovšem přesto stále zůstává dílem „od fanoušků pro fanoušky", vlastně tento koncept dotahuje svým způsobem k dokonalosti.
Směs a high concept
Zároveň se ale z komunitní sféry ostře vyděluje. Kombinace okolností jeho vzniku a chytlavého „high conceptu" (tedy amerického modelu trháků, které lze propagovat jednou údernou větou typu „náckové po válce prchli na měsíc a chystají se zpět") Iron Sky vystřelila nejen do distribuce v mnoha zmích, ale i na prestižní světové festivaly.
Po uvedení na Berlinale jsme se ho dočkali v Karlových Varech, sice v pozdních časech, ovšem místo lehce obskurní sekce Půlnočních filmů ho zaštítila sekce prestižního filmového časopisu Variety, kam patřil po bok dalších devíti nezávislých tvůrců, které se podle renomovaných kritiků vyplatí sledovat. Nejde tedy ani o amatérské nadšení, ani o béčko jako řemen, ani o festivalový „art". Od všeho trochu.
Tato zvláštní hybridnost charakterizuje film i na samotné estetické úrovni. Jde o dílo fanouškovsky nevyrovnané, přitom však v humoru či násilí krotké. Je poměrně zajímavou otázkou, jestli veškeré scenáristické prohřešky jsou způsobené absencí dramaturgie, či prostě jde o efekt komunitní brainstormingové tvorby, která upřednostňuje demokracii před totalitou vize jednoho, či několika málo tvůrců. A z toho samozřejmě vyplývá i zvláštní svízel pro recenzenta: jak hodnotit dílo tohoto typu? Klást na něj nároky profesionální tvorby, řadit ho do sféry amatérismu, jakožto vrcholný počin? A je nutné a priori uvažovat v takovýchto kategoriích?
Trochu neobratní nazi
Rozhodně nechci působit jako člověk, který kritizuje dílo, jež se mu nevleze do předem připravené škatulky. Ale Iron Sky na mnoha rovinách působí ambivalentním dojmem, a přesto si nedovedu moc představit, že by jej někdo vnímal jako podvratné narušování zavedených žánrových či dalších pravidel.
Po hodně slušném rozjezdu s přistáním na Měsíci, které místo prezidentské kampaně nastartuje pouze invazní aktivity tamní nazi kolonie v čele s démonickým, leč nevyužitým Udo Kierem, se začínají vršit vypravěčské neobratnosti a film se vlastně brzy rozpadá do série skečů. Ty však působí ve většině případů až příliš umírněně.
Velmi slušný design steampunkově laděné měsíční základny i hudba kapely Laibach dodává filmu profi punc, schopnost zapomenout na půl filmu na postavy a dějové linie ho svrhává zpátky do říše neumětelství. Košilaté vtípky si podávají ruce s politickou satirou, která v pár scénách je opravdu povedená, jindy naopak podtrhuje neujasněnost tvůrčích ambicí.
Od filmu s vyběleným černošským astronautem, který přivede partu nácků zpět na Zemi, kde se stanou jejich uniformy pilířem promo aktivit americké kandidátky na prezidenta, by se dalo čekat o mnoho více zábavy, než ve skutečnosti nabízí. Lze uvažovat i tak, že právě v tom spočívá kouzlo filmu, že se nespoutaně baví a servíruje laciné až nevkusné vtípky bok po boku trefné satiry. Na to by ale autoři museli operovat na širší škále a s poněkud větší kadencí, nedostižným vzorem jim budiž Cohenův Diktátor.
V dané konstelaci se jen potvrzuje, že příliš velké množství fanoušků už vlastně není komunitou, ale davem, jehož vkus a požadavky jsou prostě průměrné. Geekové z internetu i kritici z Variety se do něj vejdou.
Osobně mi vlastně nevadí ani tolik samotná rozháranost scénáře, ale spíše určitý nedostatek odvahy. Střídají se scény málo nekorektních vtipů s karikaturním rozměrem se situacemi, z nichž dýchá vážný patos, ale obojí není ani organicky propojeno, ani nejde o radikálně nesourodou směs, která by testovala divácká očekávání. Spíše je to prostě až příliš často nuda.
Najdou se perfektní místa - například závěrečné mezinárodní handrkování o přístupu ke zbrojení ústící ve vtipnou kancelářskou roztržku hlavounů provedenou v efektním slow motion - ale jinak se kromě ozubených koleček prehistorických nazi technologií ve filmů mnoho věcí netočí jak má.
Projekt si nepochybně získá kultovní status, čemuž napovídaly skupinky jedinců v nacistických uniformách postávající v kině Atlas při středeční předpremiéře. Když jsem opouštěl sál po předchozí novinářské projekci jiného filmu, nebyl jsem schopen rozlišit, kdo patří k oficiální propagaci filmu a kdo se rekrutuje z řad fanoušků. Bohužel se neschopnost rozlišovat podepsala i na estetice filmu.
A maximální nepochopení, jaké cílovce je film určen, prokazuje i český distributor, který má práva už docela dlouho, a přesto ho vypouští do kin až v době, kdy se snímek dávno plaví vodami internetu. Jeho pozadí je přitom tak zajímavé a premisa tak lákavá, že má potenciál být hitem, ale geekové už ho mezitím viděli třikrát a festivalové publikum si dostatečně užilo minulý týden v lázních.
| Iron Sky | |
| Iron Sky | |
| Žánr: | Akční, Komedie, Sci-fi |
| Režie: | Timo Vuorensola |
| Obsazení: | Udo Kier, Julia Dietze, Tilo Prückner, Christopher Kirby, Götz Otto, Peta Sergeant, Jim Knobeloch, Stephanie Paul |
| Délka: | 93 minut |
| Premiéra ČR: | 12.07.2012 |
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Filmové novinky u nás.
