Oscara se nedočkáte bez Lásky, i když věří i dobrodruzi

Martin Svoboda
18. 2. 2013 12:37
Jaké jsou filmy nominované na Oscara 2013 v cizojazyčné kategorii?
Gabriel Garcia Bernal v chilském filmu No.
Gabriel Garcia Bernal v chilském filmu No. | Foto: Aktuálně.cz

Preview - Oscara za nejlepší cizojazyčný film letos vyhraje Láska. Ne, nechci kazit překvapení, jen tu na nás zkrátka žádné nečeká. Festivalový blockbuster Michaela Hanekeho má na kontě i několik oscarových nominací mimo „svou“ kategorii, což značí, že zaujal zásadně víc než konkurenti. Snad se ještě nestalo, aby v této okrajové sekci nevyhrál snímek, co má (byť mizivou) šanci v sekcích hlavních.

Čtěte také
Recenze: O lásce vypráví Haneke střídmě a upřímně

Recenze: Chytrý evropský velkofilm? Královská aféra

Takže nepředstírejme napětí a rovnou se podívejme na čestné poražené, konkrétně trojice Kon-Tiki, War Witch a No. Poslední z výběru, Královská aféra, se relativní pozornosti již dočkala, byla u nás ostatně v klasických kinech, proto si ji není potřeba představovat.

Norské Pí se vším všudy

Ze zmíněného trojlístku má největší šanci zaujmout snímek mapující pověstnou výpravu přes Pacifik, kterou těsně po druhé světové válce zorganizoval archeolog-dobrodruh Thor Heyerdahl. Usmyslel si tehdy, že na replice voru, jaký mohli postavit Peruánci před patnácti sty lety, přepluje oceán směrem k Polynésii, čímž dokáže, že tyto cesty byly možné.

Foto: Aktuálně.cz

Odborníci možná dodnes považují Heyerdahla tak trochu za šarlatána, jemuž se málokdy povedlo něco vědecky dokázat, to ale nic nemění na tom, že jde o jednoho z největších popularizátorů archeologie a člověka hodného obdivu za jeho odvahu a vytrvalost.

Na tuto hru přistupuje i nejdražší snímek norské historie Kon-Tiki v režii Joachima Rønninga a Espena Sandberga, kteří se v Americe zviditelnili pseudowesternem Sexy Pistols. Pokud vás právě polil ledový pot, nebojte se. Dvojice výtečníků se tentokrát drží na uzdě a nabízí standardní, svému významu veskrze adekvátní podívanou.

Ze své podstaty nese námět jistou základní atraktivitu, takže nejde o snímek podprůměrný. Filmaři se však zastavili na půl cesty a na faktografický film nabízejí moc nepřesvědčivou, povrchní podívanou, z níž se mnoho nového nedozvíme, na fikční snímek zase rozvíjejí náměr moc klasicky a očekávatelně.

Kon-Tiki
Kon-Tiki | Foto: Aktuálně.cz

Nejvíc ze všeho se Kon-Tiki podobá americkému Pí a jeho život, ostatně jsou v něm stejní fosforeskující rejnoci, létající ryby i žraloci. Podobně se z větší části odehrává na malém prostoru uzamčeném v nekonečném oceánu. Shodně jde i o projekt, který by velmi chtěl být meditací nad životem, ale utápí se v povrchnosti a leda staví na odiv technické kvality.

Jde o první norský film, co byl nominován zároveň na Oscara i Zlatý glóbus. Člověk by vzhledem k záviděníhodné pověsti severské kinematografie čekal něco jiného než práci filmařů, co byli pro svou lacinost vypráskáni i z Hollywoodu. Tentokrát vyloženě nezklamali a není potřeba jim nadávat, Oscar je však mine zcela právem.

Youtube video
Youtube video | Video: youtube.com

 

Africká Stvoření se bojí krve

Lepším filmem než Kon-Tiki je nenápadnější War Witch, česky Malá čarodějnice. Kanadské drama odehrávající se v nejmenované africké zemi vypráví o těžkostech života mimo technické a sociální jistoty západní civilizace, kde zbraň je vaše dítě i váš rodič.

War Witch
War Witch | Foto: Aktuálně.cz

Vietnamsko-kanadský režisér a scenárista Kim Nguyen má na kontě tři další filmy, přesto by se asi nemohl urazit, kdybych nadnesl, že až doposud o něm téměř nikdo mimo Kanadu neslyšel. Oscarová nominace pro něj musela být velkým překvapením. Pro nás pak může být nečekané, že film o Africe vzniká v Kanadě pod dohledem z poloviny vietnamského režiséra. Našeho Palacha na druhou stranu právě oživila Polka, tudíž je vidět, že kinematografie nezná hranice.

Příběh o dívce vydávané místními povstalci za čarodějnici je zároveň tvrdý (hrdinka musí například popravit vlastní rodiče), na stranu druhou se bojí fyzické syrovosti (sotva zahlédneme krev). Jde o drama, u nějž si vlastně nejsme jistí, jestli je umělecky zasněné, nebo diletantsky polovičaté. Přesto v sobě nese značnou sílu, vzhledem k multikulturní povaze spíš obecnou, netýkající se jen samotné Afriky.

Jde o typickou „festivalovou depku“, míněno tentokrát v dobrém. Film tuto svou povahu několikrát připomene – vždy když hrdinka téměř najde štěstí, její naděje nějaká násilná událost náhle přeruší. Malá čarodějnice tak funguje dostatečně, jen si ji nejspíš nebudete mít důvod zapamatovat.

Youtube video
Youtube video | Video: youtube.com

 

Chilské Argo ve VHS kvalitě

Poslední, zatím nejméně dostupný snímek se honosí jednoduchým názvem No a vznikl v Chile. Režisér Pablo Larraín se k nám se svým Post Mortem dostal už minulou sezonu, přesto ani on nepatří mezi známé tvůrce. Občanské protesty proti Pinochetově diktatuře ale patří mezi dostatečně atraktivní témata, aby akademici nezůstali na slovo skoupí.

No
No | Foto: Aktuálně.cz

Na snímku zaujme především provedení. Polodokumentární vzhled střídá mezi stylem televizního vysílání a videokazety, což může zaujmout. Nejde vyloženě o found-footage jako Záhada Blair Witch, obraz se nesnaží tvářit autenticky, pouze přijímá výše zmíněnou estetiku.

No je nepochybně nejméně divácky vděčný kus z celé pětice. Už jen proto, že „estetiku VHS“ by nejspíš málokdo označil za „estetickou“. Proto překvapí, že v Cannes získal Art Cinema Award a američtí kritici ho přijímají velmi kladně.

Magazín Time Out přímo z Cannes referoval, že „zatím jde o snímek nejblíže k mistrovskému kusu, co jsme tu viděli“. Což jsou silná slova. Variety pak chválilo latinskoamerické filmaře, že jako jedni z mála svých kolegů zvládli natočit dílo přerůstající hranice regionu.

Uvidíme, jestli No přesáhne hranice regionu až k nám, zatím se to zdá pravděpodobné nejméně z nominovaných. Ale nechme se překvapit.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Některé britské čerpací stanice přerušily provoz. Nemá jim kdo dovézt palivo

V Británii muselo dočasně přerušit provoz několik čerpacích stanic, protože jim došly pohonné hmoty. Ty na ně kvůli chybějícím řidičům nákladních aut nemá kdo dovézt, v rafinériích je přitom benzinu i nafty dost. Ministr dopravy Grant Shapps dnes vyzval motoristy, aby se nesnažili natankovat si do zásoby, informovala veřejnoprávní BBC na svých internetových stránkách.

Agentura Reuters napsala, že u některých čerpacích stanic v Londýně a jihoanglickém hrabství Kent se dnes tvořily fronty aut. Asociace prodejců pohonných hmot doporučila motoristům, aby měli v nádrži tolik paliva, aby jim vystačilo na cestu k záložní stanici pro "vzácný" případ, že na první nebude k dostání.

V některých britských médiích se objevily informace, že britská vláda v situaci, kdy v zemi chybí až 100.000 řidičů nákladních aut, uvažuje o nasazení vojáků. "Pokud by to pomohlo, povoláme je," řekl Shapps BBC. Dodal ale, že není jasné například to, zda vojáci mohou řídit vozidla s civilní registrací.

Už měsíce zástupci supermarketů a zemědělců upozorňují, že vzhledem k nedostatku řidičů jsou narušené dopravní řetězce, kvůli čemuž mají problémy dostat zboží na pulty obchodů.

V televizi Sky Shapps řekl, že nedostatek řidičů je celosvětový problém kvůli tomu, že během pandemie covidu-19 se nekonaly zkoušky pro nové šoféry. Británie podle něho proto počet zkoušek zdvojnásobuje. Těm současným je v průměru 55 let a stěžují si na špatné pracovní podmínky i platy.

Řidičů je v Británii nedostatek ale i kvůli brexitu, po němž je pro pracovníky z jiných evropských zemí těžší získat pracovní povolení. Asociace silniční nákladní dopravy (RHA) vyzvala vládu, aby v blízké době tato pravidla zmírnila. K tomu Shapps řekl, že nechce, aby britské řidiče vytlačili jejich kolegové ze zemí Evropské unie, kteří mají nižší nároky na mzdy.

Rod McKenzie z RHA podle BBC řekl, že více řidičů profesi opouští, než do ní přichází. "Je to takhle jednoduché: všechno, co v Británii máme, se dováží nákladními auty. Takže pokud je nedostatek řidičů, je nevyhnutelné, že všechny věci, které chceme, nedostaneme, kdy chceme," řekl.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

San Marino bude v nedělním referendu rozhodovat o legalizaci potratů

Obyvatelé San Marina budou v neděli hlasovat v referendu o tom, zda chtějí povolit interrupce během prvních 12 týdnů těhotenství. Návrh dále žádá, aby úřady legalizovaly umělé přerušení těhotenství i po tomto období, pokud je ohrožen život či psychické zdraví ženy kvůli anomáliím nebo vývojovým vadám plodu, napsala dnes agentura AP. San Marino je jedním z posledních států v Evropě, které potraty zcela zakazují.

Zákaz interrupcí v San Marinu platí už od roku 1865. Tamní ženy proto cestují kvůli tomuto zákroku do Itálie, která maličký stát obklopuje ze všech stran, a kde jsou potraty legální od roku 1978. Pokud obyvatelé San Marina podstoupí v Itálii jiné lékařské zákroky, které v jejich vlasti nejsou dostupné - jako kupříkladu transplantace - veřejný zdravotnický systém náklady proplatí. To však neplatí pro potraty, jelikož je stát považuje za nelegální, píše AP.

Zastánci změny zákona proto upozorňují, že tato situace představuje finanční zátěž pro ženy, které interrupce podstupují. Kritici zákazu potratů rovněž tvrdí, že je trestem pro ženy, které byly znásilněny. "Pokud nechcete, aby se vědělo, že nemáte v úmyslu pokračovat v těhotenství, je mnohem méně pravděpodobné, že se obrátíte na policii a nahlásíte znásilnění," upozorňuje Joanna Nellesová z Rady Evropy, kde šéfuje oddělení, jež monitoruje dodržování Istanbulské úmluvy o potírání násilí na ženách a domácího násilí.

Antonella Mularoniová, která je pro zachování zákazu, podle agentury AP argumentuje tím, že ženy a dívky v San Marinu mohou dostat v lékárnách bezplatně antikoncepci včetně přípravku, jenž se používá po pohlavním styku.

Úřady San Marina, kde žije na 33 000 lidí, podle AP k referendu přistoupily poté, co k němu vyzvalo zhruba 3000 obyvatel v petici. Přičemž většina z nich byly ženy. Žádné průzkumy veřejného mínění však nejsou před hlasováním k dispozici. Pokud zvítězí zastánci změny restriktivního zákona, parlament San Marina bude nucen potraty legalizovat, poznamenala AP.

Mezi další malé země v Evropě, kde jsou interrupce zakázány, patří Malta, Andorra nebo britský Gibraltar. Některé z nich změnu zákonů zvažují. Například na Maltě, kde za potrat hrozí až tři roky vězení, letos jeden z poslanců předložil návrh zákona, který by tuto směrnici změnil. Podle maltských úřadů se nicméně trest uplatňuje jen zřídka a poslední známý rozsudek vězení kvůli potratu padl v 80. letech minulého století, píše AP.

Obyvatelé britského zámořského území Gibraltaru pak letos v červnu schválili zmírnění tamního zákona zakazujícího potraty. Odsouhlasili mimo jiné, aby byly interrupce možné do 12 týdne těhotenství v případě ohrožení fyzického nebo duševního zdraví ženy, či v případě, že bude poškození plodu neslučitelné s jeho životem. Interrupce má být také možná v případě početí při znásilnění nebo incestu.

Další zprávy