Do pokoje připomínajícího svou strohostí čekárnu u lékaře přicházejí muž a žena. Usedají do křesel a nepříliš ochotně navazují hovor. Nelze říct, že by mezi nimi přeskočila jiskra. Hledí na sebe spíš podezřívavě. Přes počáteční absenci sympatií po sobě o pár desítek vteřin později zamilovaně pokukují a končí vášnivým sexem na podlaze. Náhlá změna neproběhla přirozenou cestou. Páru byla do těla vpravena chemikálie navozující zamilovanost.
Prostřednictvím nenápadné krabičky, kterou nosí na zádech, by jim podobně mohla být vštípena paralyzující deprese nebo naopak nálada tak veselá, že se budou nekontrolovaně smát i genocidě ve Rwandě. Stačí k tomu jednoduchá mobilní aplikace. Muž se ženou jsou účastníky programu klinických testů, zlověstnější variace kontroverzních psychosociálních experimentů Stanleyho Milgrama nebo Philipa Zimbarda. Hra s lidskými city a pamětí ovšem ve filmu Spiderhead, který lze vidět na Netflixu, neprobíhá pod záštitou slovutné vědecké instituce.
Účastníci výzkumu sice před "zapnutím" určité emoce poskytují vědcům souhlas, naprostou svobodu ale nemají. Dějištěm snímku, který se nedokáže rozhodnout, zda bude raději sci-fi thrillerem, nebo satirickou fraškou, je věznice nazvaná Spiderhead. Nachází se na opuštěném tropickém ostrově a svou rozlehlostí i futuristickým betonovým designem by zřejmě vyhovovala komiksovým padouchům, co chtějí vyhladit lidstvo.
Také Kosinského film má svého zloducha. S velkou chutí a perfektním komediálním timingem jej hraje Chris Hemsworth. Steve Abnesti, přesvědčený, že svými objevy změní svět, představuje zábavně zlověstnou karikaturu sociopatických ajťáků ze Silicon Valley.
Doopravdy se zamilovat
Steve celý výzkumný program vymyslel a řídí. Má klíče k věznici i šuplíku, v němž skrývá pár temných tajemství. Empatie mu nic neříká. Primárně dbá o funkčnost technologických hraček a vyvíjených drog, ne o blaho vězňů a vězeňkyň, kteří mu slouží jen coby nástroje k zodpovězení určitých otázek. Například: může přetrvat uměle navozená láska?
Vděčným výzkumným subjektem je Jeff, muž z úvodní scény v pokoji. Plochou postavu svým herectvím vcelku úspěšně oduševňuje Miles Teller. Jeff při řízení v opilosti zabil dva vrstevníky. Stále ho pronásledují traumatizující flashbacky a výčitky svědomí. Látky s libozvučnými jmény jako Zamilaktin, Verbalus nebo Deprimol si do těla nechává vpravovat hlavně proto, že si přestal vážit vlastního života a nemá co ztratit. Minimálně dokud se nezamiluje. Tentokrát doopravdy.
Steve udržuje s Jeffem nadstandardní, třebaže čistě utilitární vztah. Aby si udržel jeho přízeň, ochotně mu plní skoro každé přání, výlet do okolní přírody nevyjímaje. Také souhlas ostatních vězněných získává autor výzkumného programu tím, že je štědře obdarovává. Někdo dostane automat s arkádovými hrami, někdo kvalitní měděné hrnce. Spiderhead připomíná víc zážitkový hotel než vězení.
Nad tím, jak zde funguje soužití mužů a žen, nebezpečných recidivistů a pachatelů méně závažných trestných činů, je lepší moc nedumat. Logiku byste v tom zřejmě nenašli. Uzavřené vězeňské prostředí slouží tvůrcům především k navození hypotetických situací a rozvíjení filozofických úvah nad svobodnou vůlí nebo přetechnizovanou konzumní společností.
Ústřední premisa je dílem amerického spisovatele a esejisty George Saunderse, jehož povídku pro týdeník New Yorker rozpracovali do celovečerního filmu Paul Wernick a Rhett Reese, autoři Zombielandu nebo Deadpoola. Spoustu náznaků z předlohy přitom ve snaze natáhnout stopáž zbytečně doříkávají. Jeffovu postavu vykreslují podstatně sympatičtěji a závěr, kdy morální dilemata střídají tvrdé rány a příběh se zvrhává v grotesku, je oproti originálu mnohem hollywoodštější. Podnětné myšlenkové jádro ale zůstalo.
Dlouhé prázdné chodby a šedivé místnosti s minimem nábytku působí odosobněně a nelidsky. Podobně strojovost v sobě mají odtažité symetrické kompozice, patřící k trademarkům režiséra Josepha Kosinského, respektive jeho dvorního kameramana Claudia Mirandy. Teprve při intimnějších hovorech, během nichž mezi postavami vznikají skutečná pouta, se kamera k hercům přibližuje.
To, po čem toužíme
Nacházíme se ve vědecky řízeném světě, kde se lidé výměnou za materiální zázemí zříkají identity a kontroly nad svými životy i pocity. Domnívají se, že tak činí dobrovolně, ale jde spíš o závislost. Nikoliv nepodobnou naší závislosti na moderních technologiích, jejichž používáním poskytujeme velkým společnostem tolik osobních dat, že nás znají lépe než naši nejbližší. Snáz nám tak mohou nabídnout to, po čem toužíme.
Ne všechno lze ale vypočítat a ovládnout, jak s rostoucí frustrací zjišťuje i Steve. Nepředpokládal, že do jeho plánu na úplné podmanění lidské mysli a proměnění člověka v poslušný stroj vstoupí iracionalita a city natolik silné, že je na ně sebedokonalejší aplikace krátká. Revolučním prostředkem k proniknutí za ideologii a narušení statu quo se v mile idealistickém finále stává láska.
K satirickému portrétu naší přítomnosti však Spiderhead směřuje dost pomalu a klopotně. První polovina tvořená repetitivním pásmem experimentů je jedna dlouhá expozice bez velkého dějového vývoje. Dlouho není jasné, kam film míří, co je ústředním tématem a zda bychom se měli smát, bát, nebo soucítit s postavami snažícími se uniknout své minulosti.
Jakkoli je Joseph Kosinski nadaný režisér, což před několika týdny prokázal pokračováním Top Gunu, suverénně zvládá především akční a dojemné scény. S ironickou komedií, ke které má nadsazené vyprávění nejblíž, si moc neví rady a také během četných dialogů bez hlubší substance bude divácká pozornost zřejmě ochabovat. V rytmicky nevyrovnaném filmu na sebe narážejí různé tóny, žánry i styly herectví.
Streamovacím platformám, Netflixu obzvlášť, bývá vytýkána neschopnost vyprodukovat žánrový snímek, který by se kvalitou blížil produkci hollywoodských studií. Spiderhead dává těmto hlasům za pravdu. Inspirativní kritika korporátního zneužívání lidí vyznívá kvůli nedoladěnému zpracování hluše. Na jednu stranu nás to může mrzet, na druhou to zvyšuje pravděpodobnost, že za opravdovou kvalitou budeme tak jako tak dál chodit do kina.
Film
Spiderhead
Režie: Joseph Kosinski
Film je k vidění na Netflixu.
