K upřímnosti má Louis C.K. dost důvodů. Komika platícího za jednoho z nejotevřenějších v branži před třemi roky dohnalo ústřední téma mnoha jeho výstupů: masturbace.
"Jak jste se měli během… uplynulých pár let? Také se tu někdo potýkal s obří náloží trablů?" táže se dvaapadesátiletý Američan na začátku vystoupení a hned je jedna věc jasná. Komik, kterého pět žen obvinilo z nevhodného sexuálního chování, konkrétně obnažování a masturbace, se po nucené přestávce vrací ve stejné poloze, jakou se proslavil.
Na pódiu opět stojí onen na první pohled trochu ublížený, postarší, mručící a "ksichtící se" chlápek, který se nebojí žádného vtipu v žádné situaci. "Já měl spoustu trablů a to počkejte, až se objeví ty fotky, kde se barvím na mouřenína. Jsou jich stovky, nemůžu přestat, líbí se mi ten pocit," pouští se okamžitě do fórku na citlivé téma.
To je typický Louis C.K. V novém stand-upu, který je na webu ke stažení za 199 korun, se stihne drsně dotknout několika náboženství, veganů, souložení s dětmi i zvířaty. A jako vždy se mu daří pohybovat přesně na hraně. Někoho se možná dotkne, ale jak je vidět v sále, spousta lidí cítí, že za pózou brblajícího a sebelítostivého chlápka je ve skutečnosti propracovaný boj s předsudky a pokrytectvím.
Není pochyb, že Louis C.K. opět předvedl skvělou show, přesně takovou, s jakými osmkrát vyprodal newyorskou halu Madison Square Garden s kapacitou 20 tisíc lidí a kvůli kterým dostával přízviska jako "nejvtipnější muž na světě".
Jenže kontext se změnil a většina zahraničních komentátorů neřeší, jak moc je Louis C.K. legrační, ale zda se dostatečně omluvil za své přešlapy. Jisté je, že komik předvedl úplně jiný postoj než před rokem jeho kolega a hvězda seriálu Master of None Aziz Ansari. Ten měl před třemi lety rande s mladou fotografkou, která jejich schůzku později anonymně popsala jako zjednodušeně řečeno "ne zrovna ideální".
Ansari, který se ve stand-upech zaměřuje právě na moderní podoby vztahů, se v comebackovém vystoupení až dojemně vyznal z toho, jak událost vnímá, a upřímně se omluvil. Přitom jeho případ některá média sice odsoudila, mnozí novináři ale varovali před hysterií a uvažovali nad tím, kde končí špatné rande a začíná opravdu nemorální či nelegální chování.
Po obvinění filmového producenta Harveyho Weinsteina mnoha ženami z mnoha skutků, za které byl nakonec odsouzen na 23 let ve vězení, se svět změnil. A byť je dobře, že dochází k trestání viníků a ke snahám očistit prostředí showbyznysu, těžko se dnes hledají hranice, jak na jisté skutky nahlížet.
Aziz Ansari začal údajně příliš rychle či neomaleně líbat ženu v situaci, kdy oba dobrovolně šli na schůzku a nakonec skončili v komikově bytě. A v podobném chování prý pokračoval i dál. Všichni se shodnou, že Ansari se zachoval nevhodně, ale jak moc? A kde na škále mezi nešťastníkem Ansarim, který si sáhl do svědomí, a certifikovaným "prasákem" Weinsteinem se nachází Louis C.K.?
Ten za své činy vzhledem k jejich povaze nebyl hnán k soudu, není tedy vinen či nevinen podle práva - jak pak ale určit míru, s jakou se má kát? Zda a na jak dlouho přestat vystupovat, tedy dělat to, co ho živí?
Když Louis C.K. zkoušel před dvěma lety znovu začít, část kolegů z branže - třeba režisér a komik Judd Apatow - to odsoudila. Jiní jako Dave Chappelle, Chris Rock či Sarah Silvermanová jej naopak podpořili.
Komediální prostředí je drsné, až obhroublé. Většina stand-upů pracuje s osobními příběhy, stand-up komik není bavič, který vykládá vtipy, ale na pódiu se obvykle dost obnažuje. A stejně tak i diváky dostává do poloh, které testují jejich hranice humoru a tím i nutí zamýšlet se nad celkem závažnými tématy.
Ostatně právě současná karanténa názorně ukazuje, jak moc jsou taková vystoupení závislá na participaci publika. Málokdo ze stand-up komiků si dovede představit, že by svá čísla nahrával pro virtuální publikum někde doma v obýváku. Živá reakce a práce s lidmi je nedílnou součástí kouzla žánru.
Louis C.K. se nakonec neobnažoval jen metaforicky, jak se ukázalo před lety. A v novém vystoupení si své prohřešky schovává až na závěr: místo omluvy dává divákům radu, že pokud mají tendenci před někým masturbovat a dotyčná osoba souhlasí, ať si to stejně rozmyslí a jdou od toho.
Jako by se Louis C.K. rozhodl mluvit přesně k tomu publiku, které ho vždy milovalo pro polohu, v níž není prostor pro jemnocity a jež byla vždy vnímána jako velmi liberální. Má dnes Louis C.K. právo být takový, jaký byl vždy? A tedy naoko fňukat, že každý má nějakou "svou věc", jen o té jeho dnes ví každý? Od bývalého prezidenta Baracka Obamy po malého Itala, který si na něj na letišti ukazoval prstem, jak komik vtipkuje o své "úchylce". Kdyby byl jiný, zpronevěřil by se stylu, jaký vždy vyznával? Anebo je to jen pohodlná póza, za kterou se snadno schovávají prohřešky, jimž se měl postavit jinak?
Louis C.K. také v novém stand-upu projevuje citlivost a promyšlenost schovanou pod brutálními, názornými a živě odvyprávěnými vtipy například o tom, jak bůh stvořil zvířata k tomu, aby se s nimi souložilo - nikoli aby se jedla.
Jenže z chlápka, na kterém byla sympatická otevřenost k vlastním slabostem, se najednou stal někdo jiný. Je to stále tentýž naoko ublížený morous a otevřený liberál v jednom, tentýž muž, který si hýčká právo na drobné hříchy, ale zároveň je reflektuje. Jen z poklesků se v očích mnohých staly zločiny.
A tak nové vystoupení Louise C.K. vtahuje diváky do hry takříkajíc "o úroveň výš". Dříve bychom si s komikem provokativně kladli otázku, zda nás pohoršují vtipy o souložení s dětmi či zda naopak tyto důkladně vystavěné fórky nepředstavují ozdravný mechanismus ukazující, kam vede pokrytectví a slepé moralizování.
Nyní se otázka posunula a zní: smí se nám líbit vystoupení komika, který v očích velké části veřejnosti překročil mnohem závažnější laťku než laťku dobrého humoru a vkusu? A pokud se nám líbí, co to o nás vypovídá?
