Kariéra Eddieho Murphyho přitom nabízí materiál na několik vrstevnatých dokumentů. Od bouřlivého vzestupu ke slávě, kdy se jako dvacetiletý kluk z Long Islandu poprvé objevil ve slavném skečovém pořadu Saturday Night Live a stal se symbolem nové éry americké komedie, přes kasovní trháky Policajt z Beverly Hills a Cesta do Ameriky po uměleckou stagnaci, sérii propadáků a snahu oživit upadající značku restartem těch nejslavnějších filmů.
Stominutový dokument zachycuje tento vývoj ve velmi hrubých obrysech. Archivní záběry, skeče ze Saturday Night Live a filmové ukázky ilustrují Murphyho vyprávění o rodině, identitě a tlaku slávy. Jeho zpověď je však prezentována bez významnější oponentury. Ač film zohledňuje i kariérní přešlapy a zmarněné příležitosti, jejich příčiny a důsledky zlehčuje.
Homofobní vtipy? Sebereflexe se nekoná
Výraznější pozdvihnutí obočí by si zasloužily například Murphyho rané stand-upy, často založené na silně homofobních a misogynních vtipech, které se i díky němu staly základem humoru dalších černošských komiků. Jinak uvolněný a usměvavý Murphy na tuto kapitolu sice vzpomíná s lehkým zahanbením, ale žádné větší analýzy nebo sebereflexe se nedočkáme.
Navzdory štědrým produkčním hodnotám a zapojení celé plejády slavných kolegů (Kevin Hart, Jamie Foxx, Chris Rock, Jerry Seinfeld…) nakonec vznikl ten nejbanálnější příběh o vzestupu, ústupu a comebacku. Bohužel jde o model, který začíná online dokumentům o celebritách dominovat. Zbožná úcta a spoluutváření odkazu nahradily zvídavost.
Streamovací platformy vyžadují obsah, který nebude představovat velké riziko a zároveň přiláká dostatečně velké množství diváků. Dokumenty o celebritách jsou v tomto ohledu sázkou na jistotu v podobě známého jména a nostalgie. Aktéři daných filmů a seriálů přitom mívají významný vliv na to, jak jsou zobrazeni, někdy jsou přímo kreativními producenty.
Eddie jako milovaná komediální ikona
Diváci tak sice dostávají možnost nahlédnout do soukromí někoho slavného, ale namísto autentického obrazu jde o pečlivě protříděný výběr momentů stvrzujících, jak chce být daný člověk veřejností vnímán. Hlavně žádné konflikty a kontroverze - třeba zadržení policií v roce 1997. Jen Eddie jako milovaná komediální ikona, jejíž kariéra existovala v podstatě ve vakuu, mimo proměny americké společnosti, rasové politiky a zábavního průmyslu.
Pokud se filmu mimoděk daří něco postihnout, pak proměnu mnoha hollywoodských kariér v éře digitálního streamování. Murphy výborně ztělesňuje vývoj od kinohitů vydělávajících stovky milionů dolarů ke snaze o zachování relevance v odvětví, které je stále více definováno globálními trendy a platformami podřízenými akcionářům. Hvězdné herecké jméno už nemá zdaleka stejnou váhu jako logo platformy, která jeho příběh vysílá.
Dobře sestříhaná, přístupná, ale zbytečně opatrná pocta legendě uspokojí zejména fanoušky, kteří si chtějí ve svižném tempu připomenout zlomové okamžiky Murphyho čtyřicetileté kariéry. Z dokumentárního hlediska jde však o další symptom doby, ve které portréty slavných lidí ztrácejí schopnost klást relevantní otázky. Spíš než o selhání konkrétních tvůrců je možná na místě začít mluvit o vyčerpání celého žánru dokumentárních portrétů.
Dokument
Jsem Eddie
Režie: Angus Wall
Netflix, premiéra 12. listopadu 2025