reklama
 
 

Recenze: Ach Romeo, pročpak jsi Romeo? To Julii na Vinohradech nezajímá. Místo lásky řeší rodiče

Aktualizováno 21. 12. 2015 23:26
Divadlo na Vinohradech uvedlo před Vánoci premiéru inscenace Romeo a Julie. Vinohradská scéna tak zařadila do svého repertoáru další „shakespearovku“. Stejně jako komediální Zkrocení zlé ženy i tragédii Romeo a Julie nastudoval režisér Juraj Deák.

Recenze – Tvůrci vsadili na překlad Jiřího Joska a klasickou verzi tohoto světoznámého titulu a upustili od přehnané modernizace, jak je to v poslední době u nastudování starších děl zvykem.

Přesto je představení místy podáno odlehčenější formou, kdy je divákům servírována řada vtipných scén a dvojsmyslných hlášek. Publikum dobře reaguje na momenty, jež oživuje postava lehce potrhlého Benvolia, kterého energicky ztvárňuje Václav Jílek, či na kořalce závislá a prostořeká chůva v podání Terezy Bebarové. I když ta by na komediálnosti mohla občas ubrat.

Představení zahajuje „vypravěč“, jenž přítomné uvede do děje s tím, že se jedná o příběh dvou znepřátelených rodů. Na jeviště „vtrhnou“ příslušníci Kapuletů a Monteků, všichni docela směšně s košťaty v ruce, které se záhy změní v jakousi zbraň, s níž by proti sobě mohli „bojovat“. Nicméně na rozdíl od většiny uvedení u toho vinohradského není hlavním tématem vedle velké lásky rodová nenávist. Inscenátoři dávají do popředí především vztah mezi rodiči a dětmi. Divák tak soucítí s titulní ženskou postavou, která vyrůstá v prostředí chladné matky a mírně cholerického otce.

A právě postava mladičké Julie je vykreslena místy až komicky. Ve svých čtrnácti letech se dětinsky prohání po jevišti s plyšovým medvídkem, zatímco jí záhy matka říká, že už by se měla vdávat, neboť už jiná děvčata měla svatbu i v dřívějším věku. Nepochopitelné je i první seznámení diváka s páterem Lorenzem, který se na jevišti z jakýchsi nevyřčených důvodů ocitá polonahý.

Režisér a umělecký šéf divadla Juraj Deák obsadil do hlavní role mladičkou herečku Sabinu Rojkovou, známou z nekonečného seriálu Ulice. Na Julii se sice hodí věkem a typově, ale pro tak velkou scénu má slabý hlas, místy tak byla špatně slyšet, navíc její ztvárnění zamilované mladé dívky působilo docela strojeně.

Pravým opakem je její herecký partner, zatím neznámý devatenáctiletý Marek Lambora. Jeho výkon je suverénní a výrazný. Když k tomu ještě připočítáme sympatický vzhled, divadlo má rázem postaráno o nové divačky z řad „náctiletých“ slečen. Z obsazení ještě zaujme Igor Bareš v roli mnicha a charismatický Daniel Bambas coby šlechtic Paris.

Herce oblékla do slušivých kostýmů Sylva Zimula Hanáková. Jen kožené ošacení některých herců a brýle Tybalta nejdou moc dohromady s tehdejší dobou, v níž se příběh veronských milenců odehrává. Výrazně jsou ztvárněny čtyři dámy v červeném, které mají úlohu tanečnic, představujících nenávist a zlobu.

Prostornému jevišti vévodí obrovské sloupy a vlající závěsy. Pozadí vytváří světelné efekty, které jsou většinou zbarveny do červena. Scéna, za níž stojí David Bazika, tedy není nikterak přehnaná ani nenabízí zbytečné projekce. Přesto při své „kolosálnosti“ a za doprovodu příjemné hudby Ondřeje Brouska má přítomný chvílemi pocit, že se zpracování přibližuje filmové podobě.

Na škodu by nebyl větší dramaturgický zásah, neboť některé scény a repliky jsou nadbytečné a chvílemi působí, že jsou „vyřčeny“ tak trochu navíc a inscenaci tím zbytečně prodlužují. Mezi ty patří například několikery zbytečné Romeovy vzlyky nad bývalou nešťastnou láskou či bezpředmětný monolog Mercuzia.

Jejich vyškrtnutím by se zkrátila zbytečně dlouhá první polovina představení. A třebaže ta muzikálová verze Romea a Julie, kterou v září uvedlo Forum Karlín, je o dost lepší, vyplatí se na tu vinohradskou zajít. A co víc, je to jedna z těch zdařilejších inscenací, jež mají Vinohrady aktuálně na svém repertoáru.

autor: Michaela Rochovanská | 21. 12. 2015 10:35

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama