Úspěšná kniha Kateřiny Tučkové vyšla poprvé v roce 2012. V příběhu z Moravských Kopanic, které se nacházejí na úpatí Bílých Karpat mezi Moravou a Slovenskem, vystupují vědmy a léčitelky.
Adaptaci připravila režisérka Dušková s dramaturgem Jiřím Janků z libereckého Divadla F. X. Šaldy. Příběh zaměřili na vztah tří sester. Hrají je Jindra Janoušková, Veronika Malá a Antonie Talacková.
Dramatizace dává příležitost ženským hrdinkám. "Povídali jsme si s uměleckým šéfem Petrem Dohnalem o nedostatku her pro ženy a ze mě poměrně nečekaně vypadlo, že pro vás zdramatizuji Žítkovské bohyně," vysvětluje režisérka.
Působení bohyní se datuje od šestého století. Léčení, zaříkávaní se říkalo bohování. Bohyně znaly účinky léčivých bylin, napravovaly zlomeniny, věštily z vosku, vedly magická zaříkávání, porody a nejspíš prováděly i potraty, vypočítává dramaturgyně Jana Uherová.
"Přestály útoky katolické církve během čarodějnických procesů i zájem nacistů, nakonec však kořeny jejich tradice přeťali komunisté. A odumřely i s rozvojem moderní medicíny," doplňuje.
Do Kopanic se v příběhu vrací Dora Idesová, která už na rodinnou tradici bohování nenavázala. Rozhodne se ale o vědmách napsat vědeckou studii. "Při pátrání po předcích odhaluje neuvěřitelné osudy a souvislosti. Rozplétá úděly žítkovských žen a pomalu zjišťuje, že i ona je součástí tajemné tradice, třebaže se bohyní nestala," líčí dramaturgyně.
Žítkové bohyně již adaptovalo Městské divadlo Zlín, Městské divadlo Brno a Divadlo pod Palmovkou v Praze.
