Berlínské divadlo v Praze zasadilo Molièra do stěn z černých elastických lanek

Tomáš Seidl Tomáš Seidl
17. 11. 2019 19:52
Molièrova komedie mravů Misantrop, která byla poprvé uvedena v roce 1666, je příznačná protikladností ústřední postavy. Stvrzuje ji i inscenace prestižního berlínského souboru Deutsches Theater, která uplynulou sobotu v Divadle na Vinohradech otevřela čtyřiadvacátý ročník Pražského divadelního festivalu německého jazyka.
Misantropa z berlínského Deutsches Theater v režii Anne Lenkové uvedlo v sobotu Divadlo na Vinohradech.
Misantropa z berlínského Deutsches Theater v režii Anne Lenkové uvedlo v sobotu Divadlo na Vinohradech. | Foto: Arno Declair

Veršovaná klasicistní komedie o pěti dějstvích je považovaná za částečně autobiografickou hru, která sebeironicky reflektuje autorovo okouzlení o 20 let mladší ženou. Titulní postavou je zarputilý obhájce pravdy Alcest, jenž nenávidí lidi kvůli jejich lžím, pokrytectví a přetvářkám. Sám je přitom zaslepeně zamilován do mladé vdovy Celimeny, kterou obletuje hned několik nápadníků a jež je dokonalým ztělesněním všeho, čím Alcest mravokárně pohrdá.

Alcesta hraje Ulrich Matthes.
Alcesta hraje Ulrich Matthes. | Foto: Arno Declair

Molièrův satirický pohled na chování francouzské aristokratické společnosti, v níž lichotky jdou ruku v ruce s pomluvami, zůstává i po více než 350 letech od vzniku v lecčem aktuální. Do krajnosti toho využívá například radikálně zmodernizovaná verze Misantropa, kterou v současnosti uvádí pražské Národní divadlo. Režisér Jan Frič hořkou komedii z pařížského domu 17. století přesadil do současné hipsterské komunity, jejíž sebestřední členové v rukou třímají mobilní telefony.

Německé představení, které v berlínském divadle inscenuje režisérka Anne Lenková, není ukotveno v konkrétní době. Odehrává se v jakémsi historickém bezčasí. Přitom ani režisérčino pojetí se nevyhýbá možnosti využít klasický příběh, ve kterém nevystupuje žádná jednoznačně kladná postava, k odkazům na současnost. Berlínská inscenace tak ale činí jen v jemných náznacích.

Lenková například nechává jednoho ze Celimeniných ctitelů vytáhnout z kapsy mobilní telefon, jímž si narcistně udělá selfie. Stejné aktualizační hrátky ale poté již neopakuje. Navzdory tomu lze závěr hry, kdy zhrzení Celimenini nápadníci veřejně předčítají ženiny dopisy, ve kterých jejich objekt touhy ostouzí své ostatní ctitele, vnímat jako paralelu k současnému propírání milostných vztahů na sociálních sítích.

Misantrop uváděný v Národním divadle vychází z precizního, dnes ale již poněkud zastarale působícího překladu J. Z. Nováka. Stejný text byl využit i pro titulky, jež provázely představení berlínského souboru v Divadle na Vinohradech.

Devadesátiminutová inscenace v originále pracuje s modernějším německým převodem francouzského textu. Pro německy hovořící publikum proto zřejmě nepůsobí až tak kontrastně skutečnost, že se - v českém překladu výrazně starosvětské - veršované dialogy odehrávají na minimalistické, ale hypermoderně koncipované scéně.

Trailer z Misantropa v podání berlínského Deutsches Theater. | Video: Deutsches Theater

Na rozdíl od křiklavě barvité scénografie Fričova představení zasadil autor výpravy německé inscenace Florian Lösche veškeré dění do pravoúhlého černo-stříbřitého "boxu". Jeho tři stěny tvoří hustě zavěšená, ale prostupná elastická lanka. Herci se jimi proplétají, když vcházejí i odcházejí z jeviště, jako by to byly dveře do salonu. Občas na nich dokonce předvádějí jednoduché akrobatické kousky.

Úsporná, ale vynalézavá scéna se navíc proměňuje ve spojení s rafinovaně využívanými světly. V jednom z předělů mezi dějstvími se například zadní stěna díky stroboskopickým reflektorům přetváří v klubový taneční parket. Režisérka ale s možnostmi výpravy pracuje střídmě a diváky nezahlcuje zbytečnými vizuálními exhibicemi. Ostatně v průběhu představení se herci - až na pár výjimek - obejdou i bez rekvizit.

Takřka monochromatickou koncepci inscenace zdůrazňují i kostýmy všech osmi herců, laděné výhradně do šedých, bílých nebo černých tónů. Celkové vizuální pojetí místy skoro vyvolává dojem, jako by se na jevišti odvíjel "naživo" hraný černobílý film.

Snímek z Misantropa.
Snímek z Misantropa. | Foto: Arno Declair

Autorka kostýmů Sibylle Wallumová herce oblékla do šatstva, které vzdáleně evokuje rozličná historická údobí novověku, a to - jak dokládá přiléhavá tmavá garderoba Celimeny - včetně současnosti. Přesto si kostýmy uchovávají jednotný styl a umocňují nadčasový charakter inscenace.

Tradičně výborně sehranému německému hereckému ansámblu dominuje výkon Ulricha Matthese. Ten Alcesta spíš než jako sebestředného asociála či naivně rozhořčeného idealistu, jenž odmítá "v neřestech vidět klad", ztvárňuje jako ztrápeného rozervance.

Výborná je také Franziska Machensová v roli Celimeny, kterou energicky ztělesnila jako sebevědomou lehkovážnou koketu, mnohem silnější, než jsou muži v jejím okolí. Tuto skutečnost režisérka akcentuje hereckým vedením dvou zženštilých Celimeniných ctitelů, v jejichž chování občas mimoděk problesknou latentní homosexuální podtexty.

Inscenace berlínského souboru není radikálně zmodernizovaná, přesto však nepůsobí zastarale. Vyznívá směšně i truchlivě, komicky i tragicky zároveň.

Molière: Misantrop

Režie: Anne Lenková
Deutsches Theater, Berlin, česká premiéra 16. listopadu v Divadle na Vinohradech v rámci Pražského divadelního festivalu německého jazyka.

 

Právě se děje

před 18 minutami

Pyrotechnika na sportovních utkáních bude zakázaná, fanoušky přijde draho

Fanoušci, kteří během sportovních utkání používají pyrotechniku, by nově mohli být potrestáni pokutou až do 100 000 korun a zákazem vstupu na stadiony. Počítá s tím přestupková novela, kterou ve středu sněmovna poslala do závěrečného kola schvalování.

Novela, kterou vláda předložila dolní komoře už koncem předminulého roku, má také zjednodušit agendu spojenou s přestupky a zlepšit součinnost úřadů při ochraně dětí před domácím násilím. Zavádí pravidla šetrného výslechu svědka mladšího 15 let a informační povinnost správního orgánu vůči orgánu sociálně-právní ochrany dětí v případě, že byl přestupek vykazující znaky užití násilí v rodině nebo v partnerském vztahu spáchán na dítěti nebo před dítětem.

S pokutami od 10 000 korun do 50 000 korun a až 100 000 korun v případě opakovaného přestupku počítá novela za použití pyrotechniky při sportovních utkáních, a to i mimo místo zápasu. Pachatelům má hrozit i zákaz vstupu na stadiony. Aby měly správní úřady možnost kontroly recidivy, navrhují autoři návrhu nový typ přestupku zapisovat do rejstříku trestů.

V praxi bude prokazování tohoto přestupku podle návrhu obdobné jako u trestné činnosti spjaté s projevy diváckého násilí, které se nemusí přímo vázat na místo sportovní akce, ale na souvislost s návštěvou sportovní akce. "Podmínkou spáchání tohoto přestupku přitom nemusí být to, že se fanoušek chce sportovního utkání skutečně zúčastnit a být na stadionu přímo přítomen," uvádí. Postižitelní by měli být podle autorů návrhu i ti, kteří se cíleně vyhýbají hromadným přesunům, aby je nemohla sledovat policie.

Zdroj: ČTK
před 29 minutami

Vyjednávání o financování stavby linky metra D bude trvat zhruba rok

Vyjednávání o financování stavby linky metra D bude trvat zhruba rok. Dopravní podnik (DPP) bude jednat s Evropskou investiční bankou (EIB) i s komerčními bankami. Sdělil to ve středu generální ředitel DPP Petr Witowski. Pro podnik je podle něho důležité, aby stavbu schválilo ve čtvrtek zastupitelstvo hlavního města, neboť rozhodnutí DPP umožní jednat o konkrétních podmínkách financování. Vedení Prahy v uplynulých měsících řeklo, že bude o zaplacení stavby jednat také se státem.

Další zprávy