Slunnou španělskou Sevillu počátku 19. století tak střídá noční klub industriálního města. "Naše Carmen je sebevědomá dívka, miluje život, noční kluby, má ráda svobodu i volnost a má velmi nekonvenční názory. Všechno dělá v přesvědčení, že tak je to správně," líčí Pokorný, podle něhož je protagonistka krutá, avšak neumí nenávidět. Chová se nespoutaně a vždy neúnavně bojuje za svou ženskost i vlastní svobodu, shrnuje režisér.
Carmenina kamarádka Lady M je zamilovaná do Dona Josého. "Chce ho získat pro sebe a má pocit, že se k němu Carmen nehodí. Ale neuvědomuje si až tak jasně, že vlastně intrikaří a vede vztah Josého a Carmen k tragickému konci," naznačuje Pokorný.
Jedenačtyřicetiletý choreograf roku 2000 absolvoval Pražskou taneční konzervatoř, začínal jako tanečník Laterny magiky. Tři roky nato se stal členem prestižních souborů v nizozemském Haagu, nejprve Nederlands Dans Theater 2 a posléze Nederlands Dans Theater 1. Po sedmiletém angažmá se přesunul do kanadského Vancouveru, kde působil ve skupině Kidd Pivot choreografky Crystal Piteové.
Od roku 2013 je na volné noze a tvoří vlastní choreografie. Účinkoval na předních světových scénách včetně Pařížské opery, londýnského Sadler’s Wells, newyorského Joyce Theater nebo madridského Teatro Real. Do Ostravy se vrací čtyři roky poté, co sem právě z nizozemského Nederlands Dans Theater 2 přenesl choreografii Útěk obra. Stala se součástí inscenace Vzlety a pády.
"Jiří Pokorný byl naše jasná volba," komentuje šéfka ostravského baletu Lenka Dřímalová. "Víme, že vždycky přinese svůj originální pohled na věc a přístup k dílu. A to se nám splnilo i u Carmen," dodává.
Novela Carmen od francouzského romantického spisovatele Prospera Meriméeho z roku 1845 nejznáměji inspirovala operu Georgese Bizeta.
Roku 1949 pak na Bizetovu hudbu vytvořil první balet francouzský tanečník a choreograf Roland Petit. Oceňované jsou i balety Matse Eka nebo Jiřího Bubeníčka. Za dosud nejslavnější taneční verzi s využitím Bizetovy hudby je považována Carmen Suite z roku 1967.
Ostravská novinka vychází z operního libreta Henriho Meilhaca a Ludovica Halévyho, volnou inspirací zejména po hudební stránce pak byly různé verze baletní suity skladatele Rodiona Ščedrina a některá výrazná filmová nebo scénická ztvárnění, například snímek španělského režiséra Carlose Saury z roku 1983.
Inscenace má ambice oslovit co nejširší věkovou skupinu včetně mladých lidí zhruba od 12 let, doufají tvůrci. Po čtvrteční premiéře bude Carmen na programu Národního divadla moravskoslezského opět 14. a 19. května.
