Recenze: Divadelní festival v Plzni zakončil hiphopový pohled Masłowské na Polsko

Inscenace přibližuje sžíravě Polsko jako zemi jedinců, z jejichž životů je cítit víc "reál než L'Oréal".
Snímek z plzeňského uvedení inscenace Jiní lidé.
Snímek z plzeňského uvedení inscenace Jiní lidé.
Foto: Marcin Oliva Soto
Tomáš Seidl Tomáš Seidl
16. 9. 2019 19:31
Život v současném Polsku provokativně glosuje hiphopově rozpohybované představení nazvané Jiní lidé, které včera završilo hlavní část mezinárodního festivalu Divadlo v Plzni. Inscenace souboru TR Warszawa vznikla podle stejnojmenné předlohy jedné z nejvýraznějších osobností současné polské literatury, šestatřicetileté Doroty Masłowské.

V pravém slova smyslu nejde o román, spíše experimentální hiphopovou básnickou skladbu. Stává se jakýmsi dalším vývojovým stupněm v autorčině hledání takové prozaické formy, která jí - podle vlastních slov - má umožnit psát poezii.

Kontakt s hiphopovou subkulturou u všestranné umělkyně nepřekvapuje. Dorota Masłowská se několik let věnuje elektronickému hudebnímu projektu, v němž zpívá a rapuje pod pseudonymem Mister D. K hip hopu, respektive k rapu, má blízko také slovník a stavba jejích až punkově podvratných knih.

Tvorba Masłowské, která se v devatenácti letech proslavila bouřlivě přijatou, ale komerčně mimořádně úspěšnou prvotinou Červená a bílá, je pozoruhodná zejména unikátní prací s jazykem. Píše agresivním, přesně odposlouchaným slangem specifické subkultury, v němž rafinovaně kombinuje jazykové anomálie, vulgarismy, reklamní slogany, popkulturní obraty, neologismy i aluze.

Dlouhé, horečnatě chrlené a foneticky psané věty se útržkovitým rytmem blíží rapovým textům. Dokládají to již pasáže z autorčina druhého románu Královnina šavle, za který roku 2006 získala prestižní polskou literární cenu Nike.

V románu Jiní lidé Masłowská čtenářům a nyní také divadelnímu publiku předhazuje - řečeno jejím slovníkem - další "storku vostrou". Jejím protagonistou je odcizený mladík Kamil, jenž sní o nahrání rapového alba a o ženách tak nahých, až by jim "bylo vidět DNA".

Kamil navazuje sexuální vztah se starší, materiálně zabezpečenou, ale frustrovanou paničkou ze střední vrstvy, které se manžel už ani nedotkne, přestože si nechala enormně zvětšit prsa. Jejich osudy se prolínají s příběhy dalších Varšavanů z kontrastně odlišných sociálních tříd: ztroskotanců i kariéristů, umělců a zbohatlíků, bezdomovců i přistěhovalců.

Snímek z plzeňského uvedení inscenace Jiní lidé.
Snímek z plzeňského uvedení inscenace Jiní lidé. | Foto: Jaroslav Prokop

Pod oprskle naježeným žargonem a změtí bizarních výjevů ze současné Varšavy se přitom skrývá bezpočet odkazů na společenskou i politickou situaci v dnešním Polsku. Včetně národovecké nevraživosti vůči všemu cizáckému anebo odlišnému, tedy tomu, čím je Varšava dnes údajně znovu "okupována".

Ačkoli se tvorba Doroty Masłowské z principu zdá jako "nedramatizovatelná", představení Jiní lidé pro ni zdaleka nepředstavuje první kontakt s divadlem. Všechny její romány byly v Polsku převedeny do divadelní verze a sama Masłowská je autorkou divadelních her Dva ubohý Rumuni, co uměj polsky a Mezi náma dobrý, které se objevily i na českých jevištích. Obě na své scéně premiérově uvedl právě polský soubor TR Warszawa.

Tu druhou z nich před deseti lety zinscenoval Grzegorz Jarzyna, jeden z nejuznávanějších tamních současných divadelních režisérů a zároveň umělecký šéf TR Warszawa. V roce 2014 navíc tuto "trojgenerační grotesku" sám zfilmoval. Už tehdy potvrdil, že je pro svéráznou poetiku Masłowské schopen nalézt adekvátní scénický ekvivalent - což platí také v případě novinky Jiní lidé.

Výrazně stylizovaný a silně zhuštěný, mnohovrstevnatý textový proud se i na divadelním jevišti paralelně odvíjí v několika rovinách díky originálnímu scénografickému řešení. Dostalo podobu tří projekčních panelů se zeleným trikovým plátnem v pozadí.

Snímek z inscenace Jiní lidé.
Snímek z inscenace Jiní lidé. | Foto: Marcin Oliva Soto

Panely tvarem připomínají obří smartphony. Na jejich "displejích" se souběžně prolínají animace, filmové dotáčky, počítačové hry, reklamní smyčky, webová rozhraní, a především herecká akce zakomponovaná do digitálního prostředí. Grzegorz Jarzyna šikovně mísí experimentální divadlo s videoartem a hiphopovou hudební produkcí.

Ústřední herci jsou částečně ukryti před zraky diváků, nevystupují však jen před zeleným plátnem, ale střídavě také "naživo" před panely. Mnohé z vedlejších postav - vedle hereckého souboru TR Warszawa se na inscenaci podíleli varšavští hiphopeři, výtvarníci a desítky obyvatel města - naopak figurují pouze na obrazovkách.

Ačkoli tak představení nepůsobí, vystupuje v něm jen 11 herců a jeden DJ, jenž přímo na jevišti dynamicky pulsující akci hudebně podkresluje. Zároveň využívá i dalších možností mixážního pultu, včetně scratchingu, kterým akcentuje trikové pasáže videoprojekcí.

"Městská antibalada" Jiní lidé je v několika ohledech pamětihodná, včetně hereckých, pěveckých a tanečních výkonů většiny členů souboru TR Warszawa. Dobře do něj zapadá i svým bezprostředním projevem představitel Kamila, neherec Yacine Zmit.

Dvouhodinová délka ale působí přehnaně, dráždivý potenciál se postupně vyčerpává. Některé polské kritiky Jarzynově novince navíc vytýkají přílišnou doslovnost, jako by šlo spíše o výborně zahraný divadelní videoklip, který jen ilustruje předlohu.

Obě "opravdové" divadelní hry Doroty Masłowské vyznívají uhrančivěji než formálně efektní, avšak kaleidoskopicky fragmentární inscenace Jiní lidé. Navzdory tomu se varšavskému souboru podařilo divadelnímu publiku neotřele přiblížit spisovatelčinu sžíravě pokřivenou vizi Polska coby země plné jedinců, z jejichž životů je cítit víc "reál než L'Oréal".

Dorota Masłowská: Jiní lidé

TR Warszawa
Režie: Grzegorz Jarzyna
Česká premiéra 15. září, Nová scéna, Plzeň, 27. ročník Mezinárodního festivalu Divadlo.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 18 minutami

Akademiky, které Zeman odmítal, jmenuje Pavel profesory v červnu

Prezident Petr Pavel jmenuje historika umění Jiřího Fajta a fyzika Ivana Ošťádala profesory pravděpodobně v červnu, oznámila mluvčí Hradu Markéta Řeháková. Pavlův předchůdce Miloš Zeman jim nejvyšší akademický titul odmítl přiznat, zdůvodnil to jejich prohřešky z minulosti.

"Předpokládáme, že budou (Fajt a Ošťádal) jmenováni společně s ostatními profesory v červnu," uvedla Řeháková. Pavel se stal prezidentem letos v březnu. Nedlouho poté řekl, že jmenuje Fajta a Ošťádala profesory, pokud dostane potvrzující stanovisko příslušných orgánů vysoké škol. Spolehne se podle svých slov na akademické prostředí, aby posoudilo, zda dotyčný splnil všechna kritéria pro přiznání profesorského titulu.

Zdroj: ČTK
před 34 minutami

Dva členové Zemanovy ochranky zpronevěřili tisíce nábojů, od soudu odešli s pokutou

Peněžité tresty Obvodní soud pro Prahu 1 uložil dvěma mužům, kteří jako členové Útvaru pro ochranu prezidenta ČR podle obžaloby zpronevěřili tisíce nábojů. Podle nepravomocného rozsudku tím státu způsobili škodu přes 142 tisíc korun. Oba muži vinu odmítají, proti verdiktu se na místě odvolali. Případem se tak bude zabývat ještě pražský městský soud.

Obžaloba tvrdí, že Martin Tiefenbach a Patrik Přibyl, kteří u útvaru působili jako instruktoři, si z policejního skladu mezi lety 2018 a 2020 po vzájemné dohodě brali různé náboje. Celkem si jich podle státního zástupce pro soukromé účely přisvojili přes 20 tisíc. Střelivo pak podle nepravomocného verdiktu vykázali jako použité při střelecké přípravě.

Soudkyně Šárka Šantorová dnes uložila Tiefenbachovi peněžitý trest 150 tisíc korun, Přibylovi 100 tisíc korun. Druhému muži, který je na rozdíl od Tiefenbacha i nadále zaměstnán u policie, také na tři roky zakázala činnost v ozbrojených bezpečnostních sborech. Oba muže soudkyně potrestala za zpronevěru, Tiefenbacha navíc za nedovolené ozbrojování.

Ministerstvu vnitra musí podle verdiktu muži nahradit 105 tisíc korun, jde o částku se kterou se úřad do řízení jako poškozený přihlásil.

Zdroj: ČTK
před 42 minutami

Evropská unie zdvojnásobí svou hasičskou flotilu, připravuje se na dopady klimatické změny

Evropská unie oznámila, že na letošní léto zdvojnásobí svou leteckou hasičskou flotilu. Učiní tak kvůli výzvám, jako je narůst počtu a intenzity lesních požárů v důsledku změny klimatu. Informovala o tom agentura Reuters.

"V několika posledních letech jsme byly svědky dosud největších výzev," uvedl komisař pro krizové řízení Janez Lenarčič. Během uplynulých deseti let byl podle něj zaznamenán v průměru 350procentní nárůst žádostí o pomoc skrze unijní mechanismus RescEU.

"Katastrofy jsou stále častější a intenzivnější," řekl Lenarčič s odkazem na riziko lesních požárů v oblastech, kde dříve nebyly běžné, a povodně v Belgii, Německu a Itálii.

Pro nadcházející sezonu lesních požárů bude rezerva RescEU zahrnovat 24 hasičských letadel a čtyři helikoptéry z deseti členských států. K tomu 11 unijních zemí vyšle téměř 450 hasičů, kteří budou mít základnu ve Francii, Řecku a Portugalsku.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Věkové rozpětí pro dobrovolná očkování proti HPV a meningogkokům se rozšíří

Věkové rozpětí pro hrazené dobrovolné očkování dívek a chlapců proti lidskému papilomaviru (HPV) a proti meningokokům se zřejmě rozšíří. Nově budou moci očkovat také hygienici a epidemiologové. Změny přinesou senátní úpravy vládní novely o ochraně veřejného zdraví, které dnes schválila Sněmovna. Předloha pojednávala v původní podobě jen o bezpečnosti dodávek pitné vody. Nyní ji dostane k podpisu prezident Petr Pavel.

Očkování proti HPV, který je původcem rakoviny děložního čípku, je nyní hrazeno z veřejného zdravotního pojištění lidem mezi 13. a 14. rokem věku. Schválený návrh senátorů rozšiřuje toto "očkovací okno" na 11 až 15 let věku. Podobně se rozšíří i věkové rozpětí pro hrazené očkování mládeže proti meningokokům, které nyní stát platí dívkám a chlapcům od 14 do 15 let. Nově to bude mezi 14. a 16. rokem věku. "Je to všechno v souladu s vědeckými poznatky," uvedl před poslanci senátor Roman Kraus (ODS).

Od uzákonění obecné možnosti, aby očkovali i hygienici a epidemiologové, si senátoři slibují zvýšení počtu očkovacích míst. Očkovat tak bude moci podle Krause dalších zhruba 300 lékařů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy