Dnes sedmatřicetiletý spisovatel Baron se v debutovém románu z roku 2020 ohlíží za dětstvím v Kaiserslauternu, průmyslovém a univerzitním městě ve spolkové zemi Porýní-Falc. Narodil se do dělnické rodiny. V knize si klade otázku, kdo nebo co udělalo z jeho otce to, čím byl.
Baron vypráví o mechanismech vyloučení ze společnosti, o boji za hrdost a důstojnost. Proti výsměchu okolí staví dojemný životopis vlastní rodiny. Ze sociálního zařazení, k němuž byl dle svého přesvědčení předurčen, se protagonistovi podařilo vyvázat. Jeho vzpomínky na dětství ale ukazují, jak je pro nejchudší obtížné a často nemožné dosáhnout na důstojnější život.
Diváci v inscenaci sledují nebo slyší, jak si Christian a jeho bratr Benny přetahují peřinu přes hlavu a tají dech, kdykoliv jejich otec už zase mrští matkou o zeď. Násilí, stejně jako chudoba, v níž žijí, se pro ně stává normou. Výbuchy vzteku alkoholického otce jsou nepředvídatelné a přehnané, přesto Christian vždy doufá, že je tatínek neopustí.
V inscenaci vystupují oba bratři, jedna herečka pak ztvárňuje jejich matku i energickou tetu. K té jdou hoši bydlet po matčině smrti. Otec je na jevišti přítomen, jeho hlas zní ale jen výjimečně a zpoza scény.
Christian k němu vzhlíží jako k muži, který dokáže sám vynést pračku do čtvrtého patra a ochránit rodinu před tím, aby skončila v Kalkofenu - čtvrti, kde žijí ti, co jsou na tom ještě hůř. Pohrdavé pohledy sousedů jako by naznačovaly, že budoucnost dětí je jednou provždy dána.
Christian Baron se narodil roku 1985 v Kaiserslauternu do dělnické rodiny jako druhé ze čtyř dětí. Otec byl stěhovák, matka uklízečka. V debutovém románu Muž své třídy, který zatím nevyšel česky, autobiograficky zpracoval toto formující sociální prostředí. V centru příběhu je násilný a na alkoholu závislý otec.
Baronův vypravěč vyvolává dětské vzpomínky a zároveň je předkládá čtenáři z perspektivy dospělého, který je dodatečně interpretuje. Postavy autor nelíčí černobíle, ani otec není ztělesněním zla, spíš někým, komu se nedaří utvářet vlastní život. Román klade otázku, zda osud určují individuální rozhodnutí člověka, nebo sociální příslušnost. Spisovatel za rozhodující považuje druhou možnost.
