Jako zachraňovat Titanic. Francouzští umělci přežívají díky státní pomoci

Reuters Reuters
11. 5. 2020 14:44
Tanečník a choreograf Nicolas Maloufi nepracoval od chvíle, kdy Francie v polovině března vyhlásila zákaz vycházení. V pronajatém pařížském bytě teď denně cvičí jen jógu.

Francie od tohoto pondělí začíná uvolňovat bezprecedentní omezení společenského života. Znovu se otevírají obchody, někteří žáci se vrací do základních škol. Dveře do kin, divadel či hudebních klubů však zůstávají zavřené.

Pro devětačtyřicetiletého Nicolase Maloufiho, který vystupoval v sálech jako Philharmonie de Paris nebo divadle L'Étoile du Nord, to znamená, že stojí příprava inscenací. A stejně tak je těžké domluvit nové.

"Čekám na odpovědi od zhruba dvaceti agentů, kteří jsou ale nedostupní. Netroufám si je uhánět, vzhledem k tomu, kolik toho teď musí řešit, by to bylo skoro neslušné," říká Maloufi.

Patří k umělcům, kterým se ve Francii říká intermittents. Označení se vztahuje na všechny na volné noze, od tanečníků a pěvců přes komiky až po technické obory, kdo nevykazují pravidelnou činnost, jdou od zakázky k zakázce, a pokud ročně odpracují alespoň 507 hodin, stát jim přispívá na překlenutí mezičasí, kdy zrovna nemají práci.

Poté, co pandemie nového typu koronaviru zastavila zábavní průmysl, prezident Emmanuel Macron slíbil, že umělci na volné noze o státní příspěvek nepřijdou. Stejně tak slíbil záchranu filmařům, kteří kvůli viru museli přerušit natáčení.

Maloufiho teď nad vodou drží právě příspěvky od státu. "Pracujeme v nejistém odvětví," zdůrazňuje tanečník.

Jean-Marc Dumontet v Paříži vlastní několik sálů včetně kabaretního, divadelního a hudebního klubu Bobino v Rue de la Gaité, ulici ve čtvrti Montparnasse, známé vysokou koncentrací divadel.

V průběhu dekád zde vystupovali slavní pěvci včetně Édith Piaf, Jacquese Brela nebo Amy Winehouseové. Teď divadelní sál i zkušebna zejí prázdnotou.

Prázdný hudební sál Bobino v Paříži.
Prázdný hudební sál Bobino v Paříži. | Foto: Reuters

Prezident Macron apeloval na umělce, aby v době koronaviru zkusili najít nový, komornější způsob vystupování na veřejnosti. Dumontet si ale neumí představit, jak by něco takového vypadalo v Bobinu, které má kapacitu 900 míst.

"Když jste za kormidlem tak velké lodi jako my, je těžké vymýšlet komornější formáty. Jednoduše proto, že by nebyly výdělečné," vysvětluje Jean-Marc Dumontet. Přesto prezidentova slova neodsuzuje. "Teď jde o to, abychom tuhle výzvu ustáli," dodává.

Divadelník, filmař, režisér a dramatik Jean-Michel Ribes.
Divadelník, filmař, režisér a dramatik Jean-Michel Ribes. | Foto: Reuters

Jiní jsou pesimističtější. Například Jean-Michel Ribes, který je od roku 2002 uznávaným šéfem divadla Théâtre du Rond-Point, sídlícího nedaleko bulváru Champs-Élysées. Prezidentův apel, aby kultura zvážila komornější způsob vystupování, jej mrzí.

Na příští sezonu, která začne v září, má Ribes naplánovaných 41 vystoupení, která domlouval s předstihem půldruhého roku. Odkládat teď jedno představení za druhým považuje za noční můru.

"Mám pocit, jako bychom se snažili odčerpat vodu z Titaniku," uzavírá Jean-Michel Ribes.

 

Právě se děje

před 3 minutami

Kanadský soud uznal útočníka, který najel v Torontu do davu lidí, vinným

Kanadský soud uznal vinným z desetinásobné vraždy a 16 pokusů o vraždu Aleka Minassiana, který v roce 2018 vjel v Torontu s dodávkou do chodců. Deset jich zabil a 16 zranil. Osmadvacetiletý muž se hlásil ke skupině lidí žijících v "nedobrovolném celibátu" (anglicky involuntary celibate, zkráceně incel), která je spojována také s dalšími útoky, píší americká média.

Minassianův právník se soudu snažil dokázat, že jeho klient nevěděl, že činí něco špatného, protože trpí poruchou autistického spektra. Minassian se loni k činu nepřiznal a jeho právní zástupci tvrdili, že vzhledem ke svému psychickému stavu není trestně odpovědný.

Soudkyně Anne Molloyová však rozhodla, že se tato tvrzení nepodařilo přesvědčivě prokázat. Není podle ní pochyb, že jeho činy byly dopředu naplánované a úmyslné, a že si byl plně vědom toho, co dělá. Minassian podle ní rovněž vyhledával a užíval si pozornost, kterou mu jeho čin přinesl.

Minassian najel v dubnu 2018 se zapůjčenou dodávkou do davu chodců v rušné čtvrti na severu Toronta. Mezi mrtvými bylo osm žen a dva muži, lidé ve věku mezi 22 a 94 lety.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 3 minutami

Izrael obvinil kvůli masivnímu úniku ropy Írán z ekologického terorismu

Za únik ropy, která zamořila desítky kilometrů pobřeží v Izraeli a Libanonu, je odpovědná loď Emerald libyjského majitele, která vyplula z Íránu. Řekla to dnes izraelská ministryně životního prostředí Gila Gamlielová a únik označila za "ekologický terorismus", který má vazbu na Írán. Její názor ale nepotvrdily bezpečnostní složky.

Podle ministryně je loď stará 19 let a z Íránu vyplula s nákladem surové ropy. V blízkosti Izraele plula za tmy s vypnutými komunikačními kanály. Gamlielová řekla, že posádka toxický materiál nelegálně vypustila do izraelských vod. Izrael podle ní bude usilovat o náhradu u firmy, u níž je loď pojištěna, a nedovolí Íránu ničit moře a život v něm.

"Írán praktikuje terorismus nejenom jadernými zbraněmi a snahou dostat se k našim hranicím. Páchá ho také poškozováním životního prostředí. Bojujeme proti znečištění a ubližování životnímu prostředí bez ohledu na hranice," řekla ministryně. Neposkytla ale informaci o libyjské firmě, která plavidlo vlastní, ani detaily o íránském podílu na úniku látky. Pohrozila však zahájením soudního řízení. "Budeme se soudit jménem všech izraelských občanů kvůli škodě na zdraví, přírodě, floře i fauně," řekla.

Izraelská televize Channel 13 ale oznámila, že představitelé bezpečnostních složek názor Gamlielové nesdílejí. Televize také vyjádřila podivení nad tím, že se na obsahu sdělení ministryně nepodílela tajná služba Mossad nebo jiné bezpečnostní agentury.

Televize Kan s odvoláním na nejmenovaného bezpečnostního představitele oznámila, že se nezdá, že byl Írán do úniku toxinů přímo zapojen. Slova ministryně plně nepotvrdil ani generální ředitel z jejího úřadu Rani Amir.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 48 minutami

Útočník ve Švédsku pobodal osm lidí, policie případ vyšetřuje jako terorismus

Při útoku nožem ve městě Vetlanda na jihu Švédska bylo zraněno osm lidí, z toho dva vážně. Policie čin vyšetřuje jako terorismus. Pravděpodobného pachatele, kterým je přibližně dvacetiletý muž, strážci zákona postřelili a zatkli. S odvoláním na policii o tom informovaly zahraniční tiskové agentury.

Podle agentury DPA byl údajný útočník zasažen do nohy a nyní je v péči lékařů. Několik oblastí ve středu města vzdáleného asi 270 kilometrů na jihozápad od Stockholmu bylo uzavřeno. Policisté nejprve případ vyšetřovali jako pokus o vraždu, později ho ale přehodnotili na možný terorismus. Policie rovněž uvedla, že má situaci pod kontrolou.

Policisté přijeli na místo činu v centru města s přibližně 13 000 obyvateli kolem 15:00 poté, co lidé hlásili několik zraněných bodnou zbraní, uvedla veřejnoprávní televize SVT. Ministr vnitra Mikael Damberg hovořil o několika těžce zraněných osobách.

Švédský premiér Stefan Löfven odsoudil útok jako "hrůzný čin" a dodal, že na případu pracuje také tajná policie Säpo. "Průběžně vyhodnocují, zda je důvod k posílení bezpečnostních opatření, a jsou připraveni tak v případě potřeby učinit," uvedl v prohlášení citované švédskou tiskovou agenturou TT.

Zdroj: ČTK
Další zprávy