Bedřich Utitz v roce 1969 odešel do exilu v Německu, když musel jako aktivista pražského jara do čtyřiadvaceti hodin opustit Československo. Prožil tu přesně dvacet let, než mohl znovu překročit českoněmecké hranice. S dětmi z prvního manželství a jejich rodinami se viděl až po patnácti letech u maďarského Balatonu.
