Mladá generace rumunských filmových tvůrců ovládla v polovině minulé dekády soutěže těch největších světových festivalů. Dramata s vyhraněným stylem jako 4 měsíce, 3 týdny a 2 dny se uměla nelichotivě podívat na nedávnou minulost země a bolestivě připomenout, že podobně jako v mnoha postkomunistických státech není mezi dřívějškem a dneškem tak veliká propast, jak bychom si přáli.
Černobílý stylizovaný western Aferim!, který vstoupil minulý čtvrtek do českých kin, se jim v lecčem podobá. Přinejmenším úspěšností na festivalech − z Berlína si odnesl Stříbrného medvěda za režii.
Ale režisér snímku Radu Jude je odjakživa satirik. Témata jeho filmů jsou velmi vážná, tón však nikoliv. Aferim! se odehrává na původním rumunském Valašsku roku 1835 a jeho příběh je prostý: dvojice četníků pátrá po uprchlém Romovi − byť ze všech přízvisek, kterých se nevolníkovi během filmu dostane, je tohle jediné, které nepadne.
Paralela mezi zotročenými černochy je nabíledni a je jisté, že bojar se k nešťastníkovi, který se spustil s jeho ženou a nyní je na útěku, zachová podobně krutě jako pomyslný americký protějšek.
Na druhé straně však jde o zcela zřetelný komentář k současnosti, který se odehrává mezi řádky pečlivě vystavěných dialogů. Slovo aferim zazní ve filmu mnohokrát, tento turecký výraz znamená bravo. Střety kultur i jazyků jsou hlavním tématem filmu. Rumunské Valašsko tehdy bylo pod nadvládou Osmanské říše, ale fakticky už ho řídilo Rusko.
Četnická dvojice projíždí tímto tavným kotlem nenávisti, ústrků, pohrdání a jízlivosti, většina napětí vzniká v drobných, často komických situacích, při mnohých setkáních na cestě.
Aferim! se odvíjí pozvolna, takřka bez děje, ale jde zároveň o trefnou a dynamickou satiru obsahující rozmluvy s takřka kultovním potenciálem − například rozumování starého popa o charakteristikách různých národů s využitím svérázné interpretace bible.
Zaznívají v nich střípky místního folkloru a film čerpá i z literárních tradic, jeho vyznění je však univerzální a určitě necílí jen na festivalové publikum. Oslní už měkce nasvícenými záběry krajiny, natočenými na klasický filmový materiál.
