reklama
 
 

Hořícímu keři aplaudovali diváci festivalu v Rotterdamu

31. 1. 2013 14:10
Hořící keř Agnieszky Hollandové měl mezinárodní premiéru v Rotterdamu

Rotterdam - Na filmovém festivalu v Rotterdamu měl mezinárodní premiéru trojdílný projekt Agnieszky Hollandové Hořící keř, věnovaný památce Jana Palacha.

"Film byl přijat velice vstřícně. Ukázalo se, že síla tohoto příběhu je mezinárodní," řekla producentka HBO Europe Tereza Polachová. Diváci podle ní po projekci tleskali vestoje a tvůrci, mezi nimi i scenárista Štěpán Hulík a herec Vojtěch Kotek, odpovídali na dotazy.

Čtěte také
Recenze: Hořící keř přináší patos bez sentimentu

"Na uvedení v Rotterdamu navážou televizní premiéry v teritoriích - první bude 5. února právě v Nizozemsku, další budou v Evropě následovat od 3. března," řekl jednatel HBO Europe Ondřej Zach. Velká premiéra se chystá 26. února ve Varšavě, kde by měla být i režisérka Agnieszka Hollandová, která právě natáčí v USA.

Hořící keř měl světovou premiéru 23. ledna v multikině ve Slovanském domě. Ve dvou z šesti sálů zhlédli diváci všechny tři díly - a také tady se všude tleskalo. Na HBO byla první část uvedena 27. ledna.

Hlavní roli ztvárnila slovenská herečka Tatiana Pauhofová. Hraje advokátku Palachovy rodiny Dagmar Burešovou, která obhajovala disidenty. Poslance Viléma Nového, který tehdy Palachův čin zlehčoval lživým prohlášením o "studeném ohni", hrál Martin Huba. V dalších rolích se objevili Petr Stach, Jaroslava Pokorná, Ivan Trojan, Vojtěch Kotek, Igor Bareš, Jan Budař, David Novotný a Stanislav Zindulka.

Snímek o celkové stopáži přes čtyři hodiny začíná rekonstrukcí Palachova činu, který se 16. ledna 1969 upálil ve snaze vyburcovat společnost, aby se nesmířila s vývojem po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. Na příběhu mladé právničky, která se ujala zastupování Palachovy matky ve sporu s komunistickým funkcionářem, sleduje proměnu společnosti - od masového tichého vzdoru vrcholícího Palachovým pohřbem k rostoucí rezignovanosti a nastupující normalizaci. Připomíná i sebeobětování Jana Zajíce z února 1969, dění ve studentských kruzích, kolaborantské aktivity příslušníků StB i to, jak chtěl komunistický režim vymazat Palachův odkaz z národního povědomí.

autoři: Kultura, ČTK | 31. 1. 2013 14:10

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama