Skauti jedou starou škodovkou Japonska. Původně šlo o vtip

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
17. 6. 2015 15:00
Rozhovor s mladými skauty Alešem Cahlíkem a Jakubem Pejcalem o jejich cestě vozem Škoda 120 L z Česka až do Japonska.
Japonsko škodovkou | Video: Zuzana Hronová

Praha - Původně šlo o vtip a nadsázku. V roce 2012 se v autě  bavili o tom, že za tři roky je pravidelné celosvětové setkání skautů, tzv. Jamboree, až v dalekém Japonsku. Padl nevážně míněný nápad dojet tam autem. Pak si upřesnili, že chtějí, aby šlo o český automobil. Respektive o český automobil, na nějž mají peníze. A proto Aleš Cahlík (23 let) a Jakub Pejcal (26) vyrazili Škodou 120 L.

Cestovatelských výzev se tahle dvojice nikdy nebála. Mají za sebou již cestu za polární kruh, k ledové vodě Bajkalu či k nejvyšším vrcholkům Evropy. Nyní říkají: "Nastává čas popojet."

Když jsem se jich před odjezdem ptala, jaké fáze cesty se nejvíce obávají, se smíchem odpověděli, že se bojí prvních 15 000 kilometrů. Poté dodali, že jejich trasa má měřit cca 13 500 km. "Snažíme se k cestě přistupovat s velkým respektem, stát se může cokoliv. Hlavní je, aby se nepřihodilo nic zlého doma a aby nás nepotkaly žádné vážné zdravotní komplikace. Zbytek problémů je snad člověk schopný vyřešit," doufali.

Aktuálně.cz: Kde se momentálně (středa 17. června) nacházíte?

Aleš Cahlík, Jakub Pejcal: Nechali jsme Polsko daleko za námi a brzy snad přejedeme další hranice - Litvy a Lotyšska. Svištíme takřka nadzvukově.

A.cz: Jak jste na nápad jet škodovkou do Japonska přišli?

Nápad vznikl v roce 2012, kdy jsme spolu s dalšími kamarády jeli na podzimní setkání jednoho skautského kurzu. Během cesty autem jsme se bavili o japonské kultuře, plánovaném skautském setkání v Japonsku a o cestování. Někoho v autě tehdy napadlo, že bychom na setkání mohli dojet autem. Nejprve jsme brali nápad s nadsázkou. Teprve časem se z něj rozvinul náš projekt.

A.cz: Jak dlouho jste akci připravovali a co všechno jste museli zařídit?

Přípravy samotného projektu začaly loni na jaře. Koupili jsme auto, a z toho důvodu se stala myšlenka “trochu” závaznější. Během příprav jsme se zabývali obrovským množstvím věcí. Řešili jsme opravu auta, otázky financování projektů i boj s mírnou dávkou “byrokracie”.

A.cz: Jak jste si vybírali škodovku, se kterou jedete?

Chtěli jsme absolvovat cestu v českém autě. Škoda 120 L je v současné době zřejmě cenově nejdostupnější vůz, který by naplňoval toto kritérium. Zároveň jde o auto, které je ve své podstatě hodně jednoduché a dokážou si ho snad opravit i takoví amatéři, jako jsme my (smích).

A.cz: Zažila škodovka nějakou zatěžkávací zkoušku?

Auto se nám osvědčilo už vloni, kdy jsme s ním dojeli do rumunského Banátu na návštěvu krajanů. Po létě jsme začali opravovat. Přestože bylo auto ve velmi dobrém technickém stavu, bylo třeba provést řadu oprav. Ty byly především nutné z důvodu opotřebení všemožných těsnění a gumových hadiček. S opravami nám v podstatě od samého začátku pomáhá náš kamarád, automechanik Láďa Reich. Bez něj bychom byli bezradní.

A.cz: Jaké fáze cesty se nejvíce obáváte?

S nadsázkou se bojíme prvních 15 000 kilometrů (cesta má cca 13 500). Snažíme se k cestě přistupovat s velkým respektem, stát se může cokoliv. Hlavní je, aby se nepřihodilo nic zlého doma a aby nás nepotkaly žádné vážné zdravotní komplikace. Zbytek problémů je snad člověk schopný vyřešit...

A.cz: Na jakou část cesty se nejvíce těšíte?

Těšili jsme se na Polsko, Pobaltí a moře. Těšíme se také na nekonečné pláně Sibiře, lákají nás hluboké vody Bajkalu, rádi bychom navštívili některá z míst spjatá s historií Československých legií. A už se nemůžeme dočkat, až uvidíme Fuji a jiné krásy Japonska. V každém případě pro nás bude cesta jeden velký zážitek.

Co pro Aleše a Jakuba znamená skauting

Skauting jsou pro nás přátelé a příležitost se neustále zlepšovat, skauting je životní styl. Naučil nás zodpovědnosti za sebe i okolní svět, schopnosti komunikace a vedení týmu, práci s informacemi, kritickému myšlení i samostatnosti. Skauting děti přivádí zpět k přírodě a nabízí jim kvalitní a smysluplné využití volného času.

A.cz: Co říkají na vaši akci rodiče, nebojí se?

Samozřejmě se o nás bojí, který rodič by se nebál. Na cestu je ale připravujeme už od zmíněného roku 2012. Stejně jako my i oni brali naši cestu z počátku s nadsázkou, postupně ale pochopili, že na našem rozhodnutí nic nezmění. Jejich podpora a trpělivost je pro nás zásadní.

A.cz: Co je podle vás nejvíce riskantní položka vaší cesty?

Asi nedokážu odpovědět. Materiál může selhat, to se dá ale většinou spravit. Nevratná bývají selhání lidského faktoru.

A.cz: Kdo je vaším cestovatelským vzorem?

Nevím, zda vzorem, ale inspirací nám jistě je F. A. Elstner - skautský cestovatel a dobrodruh, který  ještě před 2. světovou válkou uskutečnil několik automobilových expedic do Afriky i Asie. Důležitou roli sehráli také Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund, které oba obdivujeme už od dětských let.

A.cz: Dva mladíci se v českém autě vydali na dlouhou a exotickou cestu. Připadáte si trochu jako Hanzelka a Zikmund?

Myslím si, že to není úplně srovnatelné. Zmiňovaní cestovatelé jeli za naprosto jiných podmínek, technika byla na jiné úrovni a svět nebyl tak propojený jako dnes. Naše situace je o hodně jednodušší.

A.cz: Plánujete o výpravě natočit film či napsat knihu?

Zatím nemáme ambice psát knihu ani natáčet film. Přijde nám, že je v poslední době nespočet podobných výprav a všichni něco píšou nebo natáčí. A hlavně ani jeden z nás není kameraman ani spisovatel. Protože ale oba fotíme, cestu fotografujeme a snímky dáváme na Facebook. Sem tam i nějaké kraťoučké video. Rádi bychom pak na základě fotek udělali putovní výstavu. Fotky bychom také chtěli využívat během následných přednášek pro skautské i neskautské publikum.

A.cz: Jaký má vaše plánovaná akce v mezinárodní skautské obci ohlas?

Na našem webu i na Facebooku jsme zaznamenali návštěvy z různých koutů světa. Zatím jsme se nesetkali - a snad ani nesetkáme - s jakýmkoliv negativním ohlasem. Ve skautském prostředí nejde o akci unikátní. V minulosti zde byly projekty skautů, kteří na Jamboree jeli například na kolech. Letos se do Japonska vydávají jak cyklo-expedice, tak skupinky motoristů.

A.cz: Co je smyslem vaší nevšední cesty?

Naším prvotním cílem je samozřejmě dojet na skautské mezinárodní setkání v Japonsku. Během cesty a díky aktivitám po našem návratu chceme přitáhnout pozornost veřejnosti ke skautingu a ke skautským myšlenkám. Zároveň se během putování hodláme setkávat se zahraničními skauty v jejich domácím prostředí, ukazovat jim naše skautské pojetí, navazovat kontakty a nabízet výměnu zkušeností. Při tom všem hodláme prezentovat české výrobky a výrobce.

 

Právě se děje

Další zprávy