Karanténa jako splněný sen introvertů? Omyl, ohrožuje je osamělost, deprese i úzkosti

Tomáš Maca Tomáš Maca
22. 10. 2020 11:00
Když na jaře přišla první vlna pandemie koronaviru a vlády začaly zavádět restriktivní opatření s cílem omezit setkávání obyvatel, objevovaly se v médiích názory, že karanténa bude ideálním časem pro introverty. Závěry psychologických studií ale ukazují, že se introverti v izolaci od okolního světa potýkají s osamělostí, depresí a úzkostí. Se svými obavami se méně svěřují a internet jim nepomáhá.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Shutterstock

Introvertní lidé potřebují více času o samotě. Místo bujarých večírků, kde mohou při "bezvýznamných" konverzacích navazovat další a další kontakty, dávají přednost pevným přátelstvím a hlubokým rozhovorům. Mohlo by se tedy zdát, že jim omezení společenského života, který přinesla pandemie koronaviru, bude svědčit.

Studie, o které nedávno informoval psychologický web PsyPost, ovšem ukázala, že introverti navzdory intuitivnímu předpokladu karanténu nezvládají o nic lépe než extroverti. Právě naopak.

Introverti podle závěrů výzkumu intenzivněji prožívají emoce, a když na ně přijde strach či pesimismus, které jsou pro současnou situaci typické, mají oproti extrovertům tendenci stáhnout se do sebe. "Introverti, kteří se dotazování zúčastnili, častěji vykazovali symptomy deprese a úzkosti. Uzavřenější jedinci se totiž se svými pocity mnohdy nesvěří ostatním," vysvětlila psycholožka Maryann Weiová z univerzity v australském Wollongongu.

Weiová v rámci výzkumu přes internetové diskusní fórum Reddit oslovila 114 respondentů z různých koutů světa. Většinu tvořili obyvatelé Spojených států, ale byli mezi nimi i lidé z Velké Británie, Kanady, Austrálie nebo Německa. Dotazovaní následně odpovídali na otázky typu: "Dokážete se uvolnit na večírku?" nebo "Držíte se při společenských událostech spíše v pozadí?" Současně měli vyplnit informace, pomocí nichž Weiová zjišťovala, jak moc se jich pandemie dotkla.

Závěry, ke kterým australská výzkumnice došla, odpovídají tomu, s čím se od začátku pandemie ve své terapeutické praxi setkává i česká psycholožka Natália Schwab Figusch. "Introverti se hodně řídí svými vnitřními vjemy a myšlenkami. V situaci, kdy se jim vnější autorita snaží něco přikázat, a nenabídne jim dostatečně zdůvodnění, proč je dané omezení adekvátní, v nich sílí frustrace. Přestože jsou obvykle svědomití a nařízení dodržují, vnitřně si kolikrát uvědomují jejich nepřiměřenost, takže prožívají negativní emoce, se kterými se ale izolují od okolního světa," přibližuje terapeutka.

Extrovertům ani v nebezpečí nechybí optimismus

U extrovertnějších lidí podle ní mechanismy psychického vyrovnávání fungují trochu jinak. I když z omezení sociálního kontaktu tváří v tvář nemusí být šťastní, dovedou prožitky z nastalých změn lépe sdílet s ostatními. Více o svých emocích komunikují, což jim přináší útěchu.

"Zároveň se extroverti obecně lépe adaptují na nové situace. Méně často a méně intenzivně prožívají stres vyvolaný vnějšími podněty. Mají ve srovnání s introverty více sociálních vazeb, takže skoro vždycky najdou někoho, komu se mohou vypovídat," popisuje psycholožka.

Ke stejnému závěru dospěli také výzkumníci z agentury Greater Divide, kteří letos na jaře zkoumali tisícovku dospělých Američanů, aby zjistili, jak pandemie ovlivnila jejich duševní zdraví. Extroverti podle nich více komunikují na sociálních sítích, mají více přátel a známých, takže se dokážou udržet mimo izolaci i během pandemie.

"Vedle toho extroverti častěji a silněji prožívají pozitivní emoce, což jim pomáhá zachovat si optimismus, i když čelí nebezpečí," okomentoval pro magazín Forbes výsledky studie jeden z autorů, psycholog Christopher Soto z univerzity v Maine.

Introverti, kteří bývají mnohdy závislí na několika málo kamarádech, mohou ze zkušenosti Natálii Schwab Figusch snadno upadávat do osamělosti. Přestože jim internetová komunikace, na níž fungování během koronavirové krize stojí, za běžných okolností pomáhá k tomu, aby vyjádřili vnitřní prožitky, které si jinak nechávají pro sebe, přemíra on-line světa je vyčerpává.

"Pokud introverti žijí úplně sami, bez rodiny, mohou si nedostatek vazeb kompenzovat přílišným sledováním zpráv z médií, které ještě zvyšují jejich úzkost. Když mají osamocení introverti režim home office, stírá se jim hranice mezi prací a volným časem. V případě, že uzavřenější lidé žijí s rodinou, potřebují zase, aby jim příbuzní dali více vlastního prostoru. Introvert si pro kontakt s lidmi musí dobíjet baterky, a pokud si je byl zvyklý dobíjet u volnočasových aktivit, kterým se teď nemůže věnovat, má to těžší," dodává psycholožka.

Mohlo by vás zajímat: Deprese a riziko sebevražd v karanténě? Tak velký nárůst nás překvapil, říká expert

Nárůst rizika depresí a sebevražd jsem v době lockdownu čekal, ale ne takový. Hladina duševních onemocnění kolísá se společenskou situací, říká expert | Video: DVTV, Martin Veselovský
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 38 minutami

Prezident podepsal zákon vylučující z dostavby Dukovan ruské a čínské firmy

Ruské a čínské firmy se zřejmě nebudou moci jakkoliv zúčastnit stavby nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany. Počítají s tím bezpečnostní záruky v takzvaném nízkouhlíkovém zákoně, který podepsal prezident Miloš Zeman. 

Zákon počítá s tím, že pro výstavbu bude možné využít pouze technologie od dodavatelů ze států, které přistoupily k mezinárodní dohodě o vládních zakázkách z roku 1996. Rusko a Čína mezi tyto státy nepatří. Nejen pro stavbu, ale ani pro údržbu nového bloku nebudou moci být použity technologie jakkoli závislé na nepovolených dodavatelích.

Norma má podle původního záměru umožnit ministerstvu průmyslu a obchodu poskytnout návratnou finanční výpomoc na stavbu dukovanské elektrárny. Zákon přezdívaný Lex Dukovany má rovněž zavést způsob stanovení výkupní ceny z nového bloku dukovanské elektrárny, což souvisí se zajištěním financování projektu.

Vedle nízkouhlíkového zákona prezident v pondělí podepsal další zákony. Například novelu o provozu na pozemních komunikacích, která počítá s tím, že motoristé budou muset od příštího roku objíždět cyklisty ve vzdálenosti půldruhého metru. 

Zdroj: ČTK
před 42 minutami

Léčebné konopí bude i na elektronický recept a zřejmě dostupnější

Léčebné konopí by mělo být do budoucna levnější a dostupnější. Přispět k tomu má novela, kterou v pondělí podepsal prezident Miloš Zeman. O jeho podpisu informoval Hrad. Lékaři navíc budou moci podle předlohy předepisovat léčebné konopí také na elektronický recept. V technickém konopí bude moci být vyšší obsah účinné látky než nyní.

Soukromé subjekty budou moci podle novely pěstovat rostliny konopí pro léčebné použití, vyrobit z nich léčivou látku a distribuovat ji za stejných podmínek jako jakoukoli jinou návykovou látku. Ministerstvo zdravotnictví si od této změny slibuje zvýšení konkurence a snížení ceny léčivých přípravků s obsahem konopí, které jsou z 90 procent hrazené z veřejného zdravotního pojištění.

Nyní Státní ústav pro kontrolu léčiv vykupuje na základě tendru objednaný objem konopí od vybraného dodavatele.

Léčebné konopí se užívá třeba u chronických bolestí, na něž nezabírají jiné léky. Předepisují ho vybraní lékaři, například lidem s roztroušenou sklerózou, rakovinou a AIDS.

Zdroj: ČTK
Další zprávy