Siřem (Žatecko) / Praha - Spisovatele Franze Kafku obklopuje řada mýtů. Jedním z nich je i tvrzení, že Kafku nejlépe "zažijete", když se touláte pražskými uličkami mezi Staroměstským náměstím a Karlovým mostem.
Na zakonzervované stopy Franze Kafky v pozapomenuté vesničce Siřem na Žatecku se už zapomnělo. Napravit to chtějí novinářka a badatelka Judita Matyášová a fotograf Jan Jindra projektem Kafka na prázdninách.
Prapůvodně šlo o nápad Jana Jindry. Přemýšlel, jak by v Praze tohoto literáta představil nově a jinak. Prostudoval si proto deníky Franze Kafky a našel celou řadu míst, kam spisovatel ve volném čase jezdil, kde pobýval a oddával se rozličným zálibám, které jen pramálo zapadají do jeho vytvořeného "učebnicového" obrazu.
V roce 2003 se k jeho úsilí připojila novinářka a badatelka Judita Matyášová.
"Kafku mám docela načteného, ale přede mnou se najednou rozprostřel netušený svět tohoto proslulého literáta. Kafka, co chodí do kina, zahradničí, je vegetarián, zajímá ho zdravý životní styl," vysvětluje Matyášová a poukazuje na řadu objevů, které vyvracejí zažité představy o slavném literátovi. "Fyzicky byl velmi zdatný. Rád vesloval a plaval, moderním termínem by se dalo říct, že jezdil na wellness pobyty do Drážďan." Každý rok tam jezdilo šest tisíc lidí z Evropy, aby si vyzkoušeli tento zdravý životní styl.
Scestné jsou také představy o nepraktickém intelektuálovi. I ty vzaly při bádání fotografa Jindry a novinářky Matyášové za své. "Pro něj byla hodně důležitá manuální práce. Přihlásil se do jednoho zahradnictví v Nuslích a zaučoval se tu jako zahradník," tvrdí Matyášová. Kafka rovněž působil i v Turnově v renomovaném zahradnickém závodě, jenž vyvážel rostliny do celé Evropy.
Byl také velký cestovatel. Se svým nejlepším přítelem Maxem Brodem cestovali po Evropě, navštěvovali zajímavá místa a pozoruhodné památky, o nichž se dočetli. "Krom toho i obyčejné procházky za Prahu u něj znamenaly patnáct až dvacet kilometrů."
Při cestách se vždy snažili plavat, protože jen tak se o daném místě dozvěděli nejvíce. "Říkali, že jedině z vodní hladiny mohou nejlépe poznat místní krajinu."
Franz Kafka nebyl žádný řadový úředník, který by jen seděl v pražské kanceláři. Rychle se v pojišťovně vypracoval a měl na starosti bezpečnost práce v textilních továrnách. "Kafka byl v tomto oboru neuvěřitelně aktivní. Přihlásil se na přednášky mechaniky a sám navrhoval zlepšení strojů."
Siřem? Zakonzervovaný Kafka i s tajemným Zámkem
Vesnička s podivným názvem byla zcela zásadním místem Franze Kafky. Pobýval zde na konci první světové války. Tou dobou již věděl, že má tuberkulózu, a velká část rodiny ho hnala do sanatoria na léčení. On však dal přednost čerstvému vzduchu, klidu a přírodě v Siřemi.
V éře Franze Kafky byla Siřem velmi prosperující chmelařskou obcí, její hospodářský rozvoj zajišťovaly i doly na kaolín a keramické dílny. Ve vsi prožil spisovatel šťastné měsíce plné práce na statku, výprav do okolí a psaní. Magickým místem pro něj zřejmě byla zejména sýpka nad vesnicí.
"Ční tam jako strážní věž do okolí. Přivedli jsme sem několik předních odborníků na jeho dílo a všichni nám potvrdili, že sýpka, její okolí a rovněž rozestavění dalších objektů, jako je kostel či hospoda, přesně sedí na román Zámek," říká Judita Matyášová.
O popularizaci Siřemi se v 60. letech pokoušeli tehdy ještě lehkovážní mladíci Václav Havel a Miloš Forman. Chtěli zde realizovat kafkovský scénář, ale zdejší vedení nemělo pro jejich záměr pochopení. Navíc oba umělci rozhovory s místními již tehdy zjistili, že na Kafku Siřem dávno zapomněla.
Nyní se toto spojení snaží oživit Judita Matyášová a Jan Jindra. "Nechceme tu vytvořit nějaký Disneyland, líbí se nám Siřem, tak jak je. Chceme vybudovat expozici Kafka na prázdninách, která by představila Kafku jako aktivního člověka s množstvím zájmů, zejména jako nadšeného cestovatele. Sídlit by měla v někdejší sušárně chmele na zdejší návsi," nastiňuje plány Judita Matyášová.
Na projekt vybírají 860 tisíc korun na portálu HitHit. Za vybranou částku chtějí zrekonstruovat objekt se sušárnou a vybudovat expozici. Když by se podařilo vybrat ještě více peněz, zbudovali by v objektu i rezidenční byt pro spisovatele a překladatele.
Judita Matyášová už má i jasnou představu, jak by z oživení Siřemi mohlo profitovat celé Žatecko. "Spojili jsme se se žateckou radnicí a s Chrámem chmele v Žatci, kde je pozoruhodná interaktivní výstava. Navíc v tomto městě je i úžasně zrekonstruovaná synagoga. Od sebe je to jen 17 kilometrů, navíc Siřem leží na půl cesty na trase z Prahy do Karlových Varů," nastiňuje možný potenciál novinářka.
Využít by ho mohli turisté, kteří už navštívili všechny důležité památky v Praze a přemýšlí, kam dál. "Navíc Siřemí se dá toulat a objevovat ji pomocí indicií z Kafkových děl, což je lepší zážitek než dojet k jednomu objektu s cedulí."
Místo je podle Judity Matyášové magické. Potvrdilo se to i při její poslední návštěvě. "Postávali jsme na návsi a přijel tam místní autobus. Měl na sobě napsáno jméno provozovatele 'Kavka, a. s.' No nic, to nám přišlo jen lehce úsměvné. Ale když se pak k nám někdo blížil směrem od sýpky, držel v ruce cosi dlouhého, a jakmile přišel blíže, zjistili jsme, že je to zeměměřič. Říkali jsme si, že to snad ani nemůže být náhoda," líčí. Jen pro úplnost – zeměměřič je hlavní postavou Kafkova románu Zámek.
Zpět ale k životnímu osudu Franze Kafky. Po pobytu v Siřemi mezi lety 1917 a 1918 se přece jen snažil svou tuberkulózu léčit v několika sanatoriích, včetně tatranských Matliarů, kde ovšem ještě velmi zdatně lyžoval. V jednom z nich, v rakouském Kierlingu, v červnu 1924 umírá. Nevyjde tak jeho velký plán, který opět nemá příliš společného s dráhou literáta.
"Se svou poslední láskou Dorou Diamantovou se chtěl oženit, odejít do Palestiny a otevřít si tu restauraci. Ona by vařila, on by zastával práci číšníka. Dora ostatně líčila, že si před ní už zkoušel roznášení talířů," uzavírá novinářka a badatelka Judita Matyášová.
