Úryvek z knihy J. Menèze „Mémoires de captivité 1943 – 1945“ zachycující vzpomínky na osudný masakr v dubnu 1945: „Další den ráno po probdělé noci nám hvizd Paulovy píšťaly nahnal strach. Jak proběhne dnešní den? Vrátí se mladí junkeři? Kolik mrtvých napočítáme dnes? A kteří z nás to budou? (…) Hustá mlha způsobuje, že nevidíme na krok, když opouštíme brány tábora. Jdeme skrz les a pak se objeví cedule Závist, místo, kde se včera odehrál ten strašný masakr. Scénář se opakuje. Důstojník SS v čele řady se zastavuje na kraji silnice. Junkeři zastávají stejnou pozici jako včera. A důstojník zase zařve: „Hinlegen!“ Když zazněly první výstřely, byl jsem už na zemi spolu s Théem a dvěma dalšími druhy. „Aufstehen!“ „Hinlegen!“ Střelba z pušek se ozývá z houští. „Aufstehen!“ „Auf Marsch! ...Odcházíme, aniž bychom měli ponětí, kolik našich kamarádů bylo zabito. Slyšíme jen sténání zraněných. Ale ne dlouho, za chvíli je dorazí střelou z pušek. Nakonec vycházíme z lesa. Včera masakr skončil v tomto bodě, ale dnes jde o masakr daleko horší. „Hinlegen!“ Tentokrát pušky míří do zástupu zepředu. K zemi padají dvě těla. Jeden SS k nim přichází, zamíří na hlavu a dvakrát vystřelí. „Aufstehen!“ „Auf Marsch!“ Při odchodu míjíme rozstřílená těla.". Jako připomínka obětí dubnového masakru byl po osvobození vztyčen dřevěný kříž s věncem z ostnatého drátu z koncentračního tábora. Zde se každoročně koná pietní akt u příležitosti výročí konce druhé světové války.Na snímku: Nedatovaný snímek z nedávné minulosti zachycující pietní setkání na uctění obětí masakru vězňů.
Foto: Aktuálně.cz / Vojtěch Pavelčík / Archiv Lucie Hašková, obec Hradištko / Se souhlasem k užití