Enormní zájem o skauta v Česku. Oddíly mají pořadníky, sídlí v hasičárně i na faře

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
30. 9. 2018 15:10
Skautské oddíly se potýkají s velkou vlnou zájmu. Rodiče hledají místo i ve vzdálenějším okolí, zapisují se do pořadníků nebo vstupují do oddílu jako dobrovolníci či podporovatelé.
Skaut hlásí plno, ale snaží se rozšiřovat kapacity.
Skaut hlásí plno, ale snaží se rozšiřovat kapacity. | Foto: Lukáš Nevřivý

Dát dítě do skautského oddílu je stále častější, ale méně splnitelný sen mnohých českých rodičů. Oddíly se snaží vyjít enormnímu zájmu vstříc, pořádají kurzy na výchovu nových vedoucích, zřizují klubovny na obecním úřadě, na faře i v hasičárně. Na obrovskou poptávku to ale pořád nestačí.

Své o tom vědí rodiče malých školáků, kteří se loni i letos chtěli své dítě do skautského oddílu přihlásit a svoje zkušenosti popsali Aktuálně.cz.

"Chtěli jsme do skauta v Řevnicích u Prahy, ale mají pořadník, tak jsme na čekací listině," říká například maminka Monika a její slova potvrzuje i paní Jana. "Dcerka chtěla chodit do stejného skautského oddílu v Pardubicích jako její kamarádky ze třídy, byl ale plný. Nicméně v Pardubicích založili kvůli převisu nový oddíl. Jenže tam nikoho nezná," vypráví.

A takhle to vypadá ve velké části republiky, především pak v krajských městech. Výjimky se najdou například v Brně, kde bere středisko Hiawatha, či v Praze. Tam je možné přihlásit dítě do slavné Dvojky, oddílu, který kdysi vedl Jaroslav Foglar.

Podle informací Aktuálně.cz přijímají například i některé oddíly v Ostravě, Plzni, Mostu, Kutné Hoře, Blansku, Prachaticích, Vodňanech, Chotěboři či Lipníku nad Bečvou.

"O převisu ve skautu jsem slyšela hlavně od kamarádek z Prahy. V Kostelci nad Labem jsou ale rádi za každého nového človíčka," sděluje své pozitivní zkušenosti maminka Dana.

Nedostatek kluboven i vedoucích

Hlavním problémem odmítavého postoje řady oddílů je nedostatek kluboven, ve kterých by se děti mohly scházet. "Je docela běžné, že v jeden den probíhají po sobě ve stejné místnosti postupně dvě schůzky - odpoledne a večer, takže už není kam dát další schůzku pro další děti," popisuje běžnou realitu Barbora Trojak, mluvčí organizace Junák - český skaut.

Prostory také nemusí být v dobrém stavu. Klubovny mnohdy po revoluci vznikaly v provizoriu, které nutně časem dosloužilo.

Chybí rovněž kvalifikovaní vedoucí a dospělí, kteří by mohli s vedením oddílu dlouhodobě pomáhat. Ten pak přestane nabírat další děti, protože by jich v malém počtu pověřených osob nedokázal tolik zvládnout. "Navíc někteří vedoucí dojíždějí z práce nebo ze školy, schůzky se proto mohou například konat jen v pátek, což opět omezuje kapacitu," říká Trojak.

Stop stav

Velké množství skautských oddílů z Prahy a Brna má tedy stop stav, zapsat se dá pouze na čekací listinu.

"U nás v přípravce na pražské Hanspaulce máme pořadník, je dobré zapsat se minimálně rok dopředu," líčí maminka Hanka. "Když jsem asi před dvaceti lety tu přípravku rok vedla, měli jsme tam asi osm dětí. Teď je jich tam snad 25 nebo kolik," dodává.

Její slova potvrzuje i vedoucí z 52. oddílu Stopaři Praha. "Na čekačce u vlčat (kluci ve věku 7-11 let) máme přes čtyřicet dětí. Jde převážně o sourozence či děti bývalých vedoucích. Do skautek musíme každoročně odmítat, u světlušek (dívky ve věku 7-11 let) a skautů je situace lepší," popisuje situaci Magdalena Vaněčková s tím, že v Praze 8 je spousta dalších středisek, ale rodiče mimo Bohnice děti přihlašovat jinam nechtějí.

Podobně velký převis má i středisko Vočko v Praze 6. "Myslím, že bychom mohli z fleku založit dva oddíly vlčat a světlušek," říká vedoucí Vojtěch Fröhlich. Nejvíce by se jim však hodili noví vedoucí.

"Z čekací listiny benjamínků (skautská přípravka, pozn. red.) bychom mohli klidně založit druhý oddíl," říká i Marie Konečná, jež vede skauty na pražském sídlišti Prosek. Překážkou jsou podle ní nejen chybějící vedoucí, ale zároveň i nedostatečná kapacita navazujících oddílů, tedy světlušek a vlčat. Ty jsou již zcela přeplněné.

Podobně beznadějný stav jako v Praze či Brně panuje v Mělníku, Neratovicích, Litoměřicích, Zlíně, Klatovech či Vyškově.

Rada pro rodiče

Rodiče, kteří bydlí v některém z výše zmiňovaných míst, čeká při zjišťování místa ve skautu detektivní práce v blízkém i vzdálenějším okolí. Často se stane, že zatímco městské oddíly jsou plné, ty příměstské mají volno. Ale někde to bývá i naopak a v malých obcích neberou, zatímco velká města nemají vyčerpanou kapacitu. Rodiče tedy musí psát e-maily a telefonovat na všechny strany a zkoušet štěstí "na slepo".

Některé oddíly jsou ochotné nováčka vzít, pokud se rodič zapojí do administrativy, vypomůže s fundraisingem, sežene nového vedoucího nebo přiloží ruku k výstavbě tábořiště. 

Skaut: Snažíme se, abychom mohli přijmout co nejvíce dětí

Junák - český skaut řeší nedostatek vedoucích tím, že kontaktuje bývalé členy, zájemce pak proškoluje na kurzech a připraví je na vůdcovskou zkoušku z oblasti pedagogiky, psychologie, metodiky skautské výchovy, vedení lidí, hospodaření, znalosti organizace a práva či bezpečnosti.

Organizace se rovněž snaží zakládat nové oddíly tam, kde ještě nejsou. Posiluje kapacity vzdělávacích akcí, aby přibylo vedoucích, asistuje oddílům při získávání peněz, aby vznikly nové klubovny.

Situaci nepomáhá ani nízká podpora obcí. Organizace často provozují svoji činnost v provizorních podmínkách, jako je školní třída, jindy místnost na obecním úřadě nebo třeba hasičárna či půda fary.

Skauti bojují, jak se dá, a mnozí rodiče jim v tom pomáhají. Vědí, že se tato investice vyplatí. "Oceňují, že si jejich potomci mohou ve skautu všechno sami vyzkoušet, dostávají důvěru, učí se chybami, získávají sebedůvěru, jsou samostatní a zodpovědní. No a kdo by takové dítě doma nechtěl, že?" uzavírá mluvčí skauta Barbora Trojak.

Video: Uprostřed Žižkova se pasou ovce. Tak vypadá zdejší skautská oáza

Tohle místo se nachází jen pár kroků od rušné tramvajové zastávky Olšanská a od luxusního žižkovského resortu. | Video: Zuzana Hronová
 

Právě se děje

před 13 minutami

Gruzínské parlamentní volby podle odhadů vyhrál Gruzínský sen miliardáře Bidziny Ivanišviliho

Parlamentní volby v Gruzii podle čtyř různých průzkumů vyhrála vládnoucí strana Gruzínský sen miliardáře Bidziny Ivanišviliho. Tři průzkumy mezi voliči, kteří odevzdali svůj hlas, jí podle gruzínských televizních stanic připisují více než 50 procent hlasů, což by znamenalo šanci na vytvoření kabinetu bez koalice. Čtvrtý průzkum uvádí 41 procent pro Gruzínský sen.

Zdroj: ČTK
před 17 minutami

Vrchařskou 11. etapu Vuelty vyhrál Gaudu, v čele zůstal Roglič

Jedenáctou etapu Vuelty s pěti vrchařskými prémiemi vyhrál francouzský cyklista David Gaudu. Průběžný lídr Primož Roglič dojel ve skupince se svým největším soupeřem Richardem Carapazem a udržel červený trikot lídra.

Čtyřiadvacetiletý Gaudu vyhrál po 170 kilometrech v závěrečném stoupání na Alto de la Farrapona souboj o etapový triumf se Španělem Marcem Solerem, jemuž na posledních desítkách metrů nadělil čtyři sekundy. Člen týmu Groupama-FDJ si v etapě, jež zahrnovala jedno stoupání třetí kategorie a čtyři první kategorie, připsal první vítězství na Grand Tour.

Z původní sedmičlenné skupiny uprchlíků, která vstupovala do závěrečného stoupání, projela na třetím a čtvrtém místě cílem s odstupem 52 sekund dvojice z týmu Sunweb Michael Storer, Mark Donovan.

Po pátečním překvapivém útoku Rogliče v závěru rovinaté etapy, jenž mu zajistil návrat do červeného trikotu, se dnes adepti na celkové prvenství do žádných nástupů nepouštěli. Obhájce loňského prvenství Roglič přijel do cíle se ztrátou 1:03 minuty na vítěze desátý hned za Carapazem, s nímž má v průběžném hodnocení stejný čas. Solerovi zajistila účast v úniku posun z celkově desátého místa na šesté.

Svůj nejlepší výsledek na letošní Vueltě zaznamenal Jan Hirt, jenž se dlouho držel s nejlepšími a obsadil 21. pozici s odstupem 1:44 za Gauduem. Zdeněk Štybar dojel do cíle osmdesátý s téměr půlhodinovou ztrátou.

Další souboje v horách čekají cyklisty v neděli, kdy se jede pouze 109 km dlouhá, ale o to náročnější 12. etapa se závěrečným obávaným stoupáním na Angliru. Jeden z nejnáročnějších výstupů v profesionální cyklistice nabízí na posledních sedmi kilometrech průměrný sklon 13 procent a některé úseky mají hodnotu před 20 procent.

Další zprávy