I na Jadranu by měli lidé myslet na vyšší riziko některých nemocí, včetně například žloutenky typu A nebo nemocí, které přenáší komáři, varuje přednosta kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. lékařské fakulty UK a Fakultní nemocnice v Motole Milan Trojánek.
Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí loni upozornilo na zvýšené riziko výskytu komárů typu Aedes aegypti, který přenáší viry dengue, žluté zimnice, chikungunyi, zika viry a viry západonilské horečky, na jihu Evropy. Podle dat Státního zdravotního ústavu loni čeští lékaři evidovali 79 případů dengue, pět nákaz virem zika, tři případy chikungunyi, naopak nevyskytla se žlutá zimnice nebo západonilská horečka, letos do konce května 61 případů dengue a jeden ziky.
Lidé by proto podle Trojánka neměli podceňovat, pokud mají po dovolené horečku. "Horečka po návratu z tropů znamená, že mám vyhledat specialistu. Může dojít k opožděnému zahájení léčby," řekl.
Asi tři procenta lidí podle dřívějších průzkumů cestují do exotických destinací. Před takovými cestami je podle Trojánka potřeba navštívit ambulanci cestovní medicíny a poradit se s lékařem o doporučeních. Podle informací ministerstva zdravotnictví pět procent cestovatelů mělo před cestou doporučená očkování. Do některých zemí lékař předepíše preventivě antimalarika, ta mělo 40 procent lidí. Za loňský rok lékaři zaznamenali v ČR 42 případů malárie, která je bez léčby často smrtelná, letos jen dosud 42. Za zásadní považuje používání správného repelentu, nestačí běžně prodávané v drogeriích.
Mezi nejčastější potíže, se kterými lidé z exotické dovolené přijedou, patří průjmová onemocnění. "Zásadní je udržení hydratace," řekl. V nemocnici podle něj pak často pacientům také podávají hlavně hydratační roztok. Z léků doporučuje živočišné uhlí nebo léky s účinnou látkou diosmectitum, naopak nevhodný je podle něj endiaron, který účinkuje na takzvané fekální bakterie e-coli a podle Trojánka zřejmě nevhodně ovlivňuje střevní mikroflóru.
Při grilování v létě jsou podle Trojánka častější kampilobakteriózy z nedopečeného kuřecího masa, salmonela se vyskytuje méně často. Loni bylo kampilobakterióz více než 13 tisíc případů, salmonelóz přes 7700. Letos 4600 a 1700 případů. "Doporučujeme teplotu 72 stupňů alespoň po dobu deseti minut, a to i v jádře masa," uvedl Matyáš Fošum pověřený funkcí hlavního hygienika. Zásadní je podle něj maso před zpracováním udržet po celou dobu v chladu.
Některá rizika lidi na dovolené podle Trojánka často ani nenapadnou, nedoporučuje například chodit bos po pláži kvůli kožním problémům způsobeným larvami parazita Mirgans Cutanea nebo hladit cizí kočky či psy, kteří mohou mít vzteklinu.
