Praha – Iveta Bartošová strávila v hudební branži více než tři dekády, i když v posledních letech už vystupovala jen sporadicky. Než v úterý spáchala ve věku 48 let sebevraždu, pokoušela se o další hudební comeback.
Poprvé na sebe výrazně upozornila v roce 1983 na soutěži Mladá píseň v Jihlavě. Než se vydala na sólovou dráhu, zpívala ve skupinách Balet a Kroky vlivného skladatele a muzikanta Františka Janečka.
Do povědomí veřejnosti se výrazně zapsala v roce 1985 hitem Knoflíky lásky, který nazpívala s Petrem Sepéšim a jehož se v Československu prodalo přes 200 tisíc kusů.
Úspěchy zlaté slavice
Po Sepéšiho tragické smrti v roce 1985 navázala Bartošová spolupráci s významnými hráči tuzemské pop-music 80. let.
Na jaře 1987 začala vystupovat s orchestrem Ladislava Štaidla, který se stal jejím životním partnerem. Koncem téhož roku jí vyšla první sólová deska I. B.
Následovala série úspěchů (statisíce prodaných alb Blízko nás, Natur a Václavák), dvě desítky hitů (Málo mě zná, Víš, lásko, Dva roky prázdnin, Dej mi ruku, Když láska schází, Útoč láskou, Tichá píseň, Rozvíjej se poupátko, Václavák) i vyprodaná koncertní turné. Objevila se také ve filmech (Svatba upírů) a televizních inscenacích.
Iveta Bartošová stála na vrcholu popularity i v první polovině 90. let. Zvítězila ve Zlatém slavíkovi (1990 a 1991), a navázala tak na své první vítězství z roku 1986. Podobně úspěšná byla i v anketě televizních diváků TýTý, kterou vyhrála v letech 1991, 1992 a 1993. Poslední, čtvrté zrcadlo pak převzala v roce 2008.
Problémy v osobním životě
Ještě koncem 90. let patřila Iveta Bartošová mezi velké hvězdy české populární hudby. Vystupovala v úspěšných muzikálech, v roce 1997 debutovala jako křehká Adriana v Draculovi, později vystupovala i v Monte Cristu, dalším opusu z dílny Karla Svobody.
Zpívala též v muzikálu Miss Saigon, v Bídnících, pohádkovém muzikálu na ledě Mrazík či v Johance z Arku, na Slovensku účinkovala v Pomádě. Úspěch mělo i album Ve jménu lásky (1998) s hity Léto či Tři oříšky.
Ve stejné době se ale také definitivně rozešla s dlouholetým partnerem, hudebníkem a podnikatelem Ladislavem Štaidlem, s nímž měla syna Artura (17).
Jejím životem prošlo několik dalších mužů, poprvé se ale provdala až v září 2008 za herce a neúspěšného filmového producenta Jiřího Pomejeho.
Manželství vydrželo dva roky, poté byl jejím partnerem Ital Domenico Martucci. Poslední zhruba tři roky žila se svým druhým manželem Josefem Rychtářem.
Na stránkách bulváru
Ačkoli se opakovaně snažila o návrat mezi nejpopulárnější zpěvačky, v posledních letech se mnohem více mluvilo právě o jejím neuspořádaném osobním životě a jeho ohlasu v bulvárním tisku.
"Paní Bartošová se nedokázala vyrovnat se svým úspěchem a začala mít problémy sama se sebou, s alkoholem, drogami i se svými partnery," napsal loni v létě v textu pro Aktuálně.cz komentátor Karel Hvížďala. "Sama inscenuje únosy a útěky: na bulváru je závislá jako na drogách a je jí už jedno, co se o ní píše."
Podobně zpěvaččiny problémy popsal novinář a reklamní expert Daniel Köppl, když se snažil pojmenovat, proč se český bulvár stále znovu a znovu věnoval právě Bartošové: "Její smolný příběh připomíná princip Popelky, neustále zkoušené hrdinky, která se chce dostat z problémů a čeká na kouzelného prince, jenž ji vysvobodí."
