Předsedkyně poroty České ceny za architekturu: Úroveň tuzemských architektonických škol je vysoká

Tvorba porotců České ceny za architekturu
Matija Bevk, matematická fakulta v Lublani.
Matija Bevk, islámské centrum.
Marianne Loof, De Zilverling v Amsterdamu.
Lubomir Závodný, Pastorační centrum Teplička v Bratislavě.
Foto: archiv Česká cena za architekturu
Bydlení
7. 6. 2017 11:40
Vítěze druhého ročníku České ceny za architekturu vybere sedmičlenná mezinárodní porota v čele s renomovanou nizozemskou architektkou Mariannou Loof. Užší okruh realizací bude představen na nominačním večeru 12. června. Z tohoto výběru vzejde přibližně deset finalistů, včetně laureáta České ceny za architekturu.

O držiteli letošní České ceny za architekturu rozhodne sedmičlenná mezinárodní odborná porota. Na post předsedkyně byla porotci zvolena renomovaná nizozemská architektka Marianne Loof, která je partnerkou známého architektonického studia LEVS architecten v Amsterdamu.

Marianne Loof bezprostředně po absolutoriu Delft University of Technology v roce 1989 založila s Jurrianem van Stigtem v Amsterdamu Loof & van Stigt Architecten, od roku 2005 je partnerem společnosti LEVS architecten.

Realizovala projekty nejrůznějšího zaměření, od rozsáhlých rezidenčních záměrů, například nedávno dokončené apartmánové bydlení Square v centru Amsterdamu nebo koncept zástavby pro 17 tisíc lidí u ruského města Kazaň, až po školy nebo stavby z nepálených cihel pro kmen Dogonů v Mali.

Jejím cílem je vytvářet dobře fungující budovy, které jsou krásné, neškodí životnímu prostředí, slouží svému účelu po mnoho let a ve kterých se lidem dobře pracuje a žije.

Marianne Loof byla v letech 2007 až 2009 hostující lektorkou na Fakultě architektury ČVUT. "V LEVS máme vysoké procento studentů a zaměstnanců z Evropy, a to i z českých univerzit a ze Slovenska. Celkově oceňujeme vysokou úroveň dovedností, jako je kreslení a práce s počítačem. Také úroveň vzdělání je vysoká, ale v oblasti sociální a architektonické diskuse je izolovanější," hodnotí vzdělávání na českých architektonických školách.

Architekti v České republice jsou podle ní také více orientovaní na soukromé zakázky, toto malé měřítko projektů je odlišné než v Nizozemsku. "U nás vedeme studenty k tomu, aby byli analytičtí, měli svůj jasný názor a neviděli architekturu a design jen jako umění, ale jako společenskou sílu," uzavírá.

O vítězství ve 2. ročníku prestižní soutěžní přehlídky, vyhlášené Českou komorou architektů (ČKA), se uchází 249 přihlášených prací. Dalšími členy poroty jsou Matija Bevk (Slovinsko), Eelco Hooftman (Nizozemsko/Skotsko), Jiří Oplatek (Česká republika/Švýcarsko), Jakub Szczęsny (Polsko), Doris Wälchli (Švýcarsko) a Ľubomír Závodný (Slovensko).

V těchto dnech porota vybírá z prací přihlášených do aktuálního ročníku České ceny za architekturu užší okruh realizací, které budou představeny na nominačním večeru 12. června. Slavnostní galavečer, na němž z tohoto výběru vzejde přibližně deset finalistů včetně laureáta České ceny za architekturu, se uskuteční 27. listopadu 2017.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Bulharsko se rozhodlo vyhostit dva ruské diplomaty kvůli špionáži

Bulharské ministerstvo zahraničí dalo dvěma ruským diplomatům 72 hodin na to, aby opustili zemi. Stalo se tak poté, co je prokurátoři obvinili ze špionáže. Uvedla to dnes agentura Reuters.

Mluvčí ministerstva uvedl, že o prohlášení obou diplomatů za nežádoucí osoby bylo informováno ruské velvyslanectví v Sofii. Dříve prokurátoři uvedli, že oba diplomaté se od roku 2016 snažili získávat od bulharských občanů utajované informace o modernizačních plánech armády a o údržbě vojenské techniky.

Agentura Interfax připomněla, že analogický incident se odehrál už letos v lednu, kdy bulharská prokuratura rovněž podezírala dva ruské diplomaty ze špionáže. Oba Bulharsko vypovědělo. Moskva v obdobných kauzách reaguje recipročně, tedy dá se očekávat vyhoštění dvou bulharských diplomatů z Ruska.

Zdroj: ČTK
Další zprávy