"Haló, haló, proč je koček málo? A tak štěkám jako hrom, ať je koček milion!" Hláška z Večerníčku o Machovi a Šebestové, kde si pomocí kouzelného sluchátka přejí, aby se počet koček zvýšil, když se volá, teď na Kypru není asi moc populární. Koncem září dostal tamní parlamentní výbor pro životní prostředí informaci, že stávající program sterilizací toulavých koček je příliš omezený a nedokáže zastavit jejich rostoucí populaci.
"Je to dobrý program, ale je třeba ho rozšířit," řekla agentuře AP komisařka pro životní prostředí Antonia Theodosiuová a poznamenala, že v rámci programu s rozpočtem pouhých 100 tisíc eur (zhruba 2,43 milionu korun) se ročně provádí jen asi 2000 sterilizací. Změna sice může být na cestě, ale samotné financování problém nevyřeší.
Miliony navíc
Po výzvách k uvolnění prostředků pro tento program ministryně životního prostředí Maria Panayiotouová na Světový den zvířat 4. října oznámila, že vláda zvýší rozpočet určený na sterilizaci koček na 300 tisíc eur (okolo 7,3 milionu korun) ročně. Její rozhodnutí bylo považováno za významný krok vpřed.
Předseda parlamentního výboru pro životní prostředí Charalambos Theopemptou však varoval před spoléháním se pouze na peníze. "Musí existovat plán. Nemůžeme jen tak bez plánu pokračovat ve sterilizacích," řekl. Vzhledem k dravé povaze koček má jejich velká populace nejen potenciál vytvořit zmatek v ekosystému ostrova, ale také způsobit nepřiměřené utrpení toulavým jedincům pohybujícím se po ulicích plných aut a hledajícím potravu a přístřeší.
Demetris Epaminondas, prezident Veterinární asociace, připisuje prudce rostoucí populaci koček nekontrolovanému chovu, zejména ve vysoce koncentrovaných městských oblastech, a většímu počtu koťat, která přežijí díky péči lidí.
Současný vládní program rozděluje svůj rozpočet obcím, které následně financují soukromé veterináře provádějící sterilizace koček. Ty k veterinářům vozí ochránci zvířat. Úřady uznávají, že program je neúčinný. Státní veterinární služba, která má na starosti sterilizace, připustila, že program není tak efektivní, jak by bylo třeba.
Epaminondas uvedl, že populaci koček na Kypru lze dostat pod kontrolu během čtyř let. To by podle něj bylo možné, pokud by úřady vytvořily jednotný plán, který by postavil soukromé kliniky do čela úsilí tím, že by nabízely bezplatnou kastraci bez zbytečné byrokracie, která celý proces komplikuje. "Lidé budou více motivováni nechat kočky kastrovat, pokud jim to usnadníme," řekl.
Kočky odjakživa
Kypřané mají dlouhou historii jako národ milující kočky. Dávkovače potravy a shluky malých domečků jsou každodenním jevem podél oblíbených stezek. Před dvaceti lety francouzští archeologové objevili neolitickou vesnici starou 9500 let a v ní kočičí kosti v blízkosti lidských kosterních pozůstatků, což naznačuje, že byli pohřbeni společně. Údajně se jedná o nejstarší důkaz domestikace kočky.
K této dlouhé historii soužití člověka a kočky na Kypru se přidává legenda ze 4. století o svaté Heleně, která po nalezení Pravého kříže ve Svaté zemi přivezla několik lodí plných koček, aby se vyřešilo zamoření ostrova hady. Klášter sv. Mikuláše v Akrotiri dodnes slouží jako útočiště pro všechny toulavé kočky.
Vzhledem k tomu, že cestovní ruch je ekonomickým motorem Kypru, staly se kočky na ostrově hlavní atrakcí pro miliony rekreantů, kteří na ostrov každoročně přijíždějí. Dobře živené kočky jsou běžným jevem a často lze vidět, jak si pochutnávají na zbytcích jídla, které jim poskytli návštěvníci nepřeberného množství restaurací, u kterých kočky rády tráví čas.
