A tohle děláte? Běžné návyky, kterými si zbytečně zkracujete život

28. 5. 2025 6:58

Touha po dlouhém a kvalitním životě nás spojuje. Kdo by nechtěl zůstat co nejdéle vitální a bez vážnějších zdravotních potíží? Jenže realita často bývá jiná. S přibývajícím věkem se mnozí z nás potýkají s problémy, přičemž málokdo uzná, že za to mohou každodenní návyky. A právě ty často rozhodují o tom, jestli budeme stáří prožívat aktivně, nebo spíš na nemocničním lůžku. Co děláme špatně?

Foto: Shutterstock

Možná si ani neuvědomujeme, že některé naše každodenní nebo týdenní zvyklosti ve skutečnosti podkopávají naše zdraví a znesnadňují cestu ke kvalitnímu stáří. Od sedavého životního stylu přes špatné stravování až po zanedbávání duševní pohody - všechny tyto detaily se postupně sčítají.

Dobrá zpráva? Spousta z těchto návyků se dá změnit. Prvním krokem je uvědomit si je - a začít s nimi pracovat.

Zanedbávání preventivní péče

Nejnovější průzkum think-tanku Ministr zdraví ve spolupráci s NAPO a PAQ Research, který probíhal v dubnu 2023, odhaluje, že až polovina dospělých nechodí na alespoň jednu ze základních preventivních kontrol v doporučeném časovém rozmezí. Přestože většina lidí tvrdí, že navštěvuje svého praktického lékaře, zubaře nebo gynekologa pravidelně, 39 procent z nich intervaly nedodržuje a 14 procent se na jednu z prohlídek nedostavilo ani jednou za posledních deset let.

Důvod? Mnozí se cítí zdraví a nevnímají potřebu řešit něco, co je "nepálí". Jenže právě v tom spočívá smysl prevence - včas zachytit potíže dřív, než se projeví. "Včasným odhalením a adekvátní léčbou lze oddálit, či dokonce zvrátit závažné komplikace nemocí, které se mohou vyvíjet bez příznaků po mnoho let. Je proto v zájmu každého jednoho člověka nevynechávat preventivní prohlídky, i když se cítí zdravý. Je naší povinností jako lékařů vysvětlit tento fakt a motivovat lidi k účasti na prevenci," říká Petr Smejkal z IKEM a člen think-tanku Ministr zdraví. Zatímco většina žen chodí pravidelně ke gynekologovi a zubaři, nejméně často lidé navštěvují praktického lékaře - přitom právě tam lze zachytit mnoho skrytých zdravotních rizik.

Nedostatečná socializace

Omezená socializace - ať už kvůli životnímu stylu, práci z domova, nebo vyššímu věku - má podle odborníků zásadní dopad na fyzické i duševní zdraví. Dlouhodobá samota zvyšuje riziko deprese, úzkostí, kognitivního úpadku i předčasného úmrtí. Některé výzkumy dokonce přirovnávají negativní vliv sociální izolace ke kouření 15 cigaret denně. Odborníci proto doporučují budovat a udržovat vztahy nejen v rodině, ale i v širší komunitě - pravidelné setkávání s přáteli, sousedy nebo účast na společenských aktivitách může být doslova život zachraňující.

Užívání stejných léků v různém věku

Mnoho lidí začíná užívat léky ve středním věku - často kvůli vysokému tlaku, cholesterolu nebo úzkosti. Jenže s přibývajícími roky se tělo mění a některé medikamenty, které ve 40 nebo 50 letech pomáhaly, mohou být ve vyšším věku spíše na škodu.

Ve vyšším věku totiž roste citlivost na vedlejší účinky. Některé léky mohou ovlivňovat schopnost soustředit se, způsobovat problémy s pamětí nebo zvyšovat riziko pádů - což je u starších lidí obzvlášť nebezpečné. Například prášky na spaní nebo léky proti úzkosti mohou výrazně zhoršit rovnováhu i mentální jasnost. Proto je důležité čas od času přehodnotit, jaké léky užíváte - a jestli jsou ještě opravdu potřeba. V ideálním případě by měl každý starší dospělý pravidelně konzultovat svůj seznam léků s lékařem. Co pomáhalo před dvaceti lety, totiž dnes už nemusí být tou nejlepší volbou.

Nekvalitní spánek

Nedostatek spánku zvyšuje riziko vážných onemocnění, jako je demence nebo srdeční choroby. Kromě toho přispívá k většímu každodennímu stresu, výkyvům nálady a celkovému pocitu vyčerpání. Je přirozené, že se spánkové vzorce s věkem mění. Občasné probuzení uprostřed noci nebo dřívější vstávání není důvod k panice. Jsou tu však i poruchy spánku, které by se neměly přehlížet - například spánková apnoe. Ta může vést k vážným komplikacím, pokud se neléčí. Varovné signály? Hlasité chrápání, pauzy v dýchání během spánku nebo nadměrná ospalost během dne.

Ideálně bychom měli spát sedm až devět hodin denně. Pokud toho nedosahujete, pomůže omezení kofeinu i alkoholu, vytvoření si pravidelného režimu usínání a probouzení a dopřání si klidného prostředí pro spánek.

Spánek, starší žena | Foto: Shutterstock

Nedostatek pohybu

Není to žádné překvapení, ale je potřeba to opakovat stále dokola: nedostatek pohybu škodí zdraví a zkracuje život. Pravidelné cvičení má pozitivní vliv úplně na všechno - od nálady přes váhu až po zdraví srdce, kostí a mozku - a je univerzálním nástrojem pro tělo i mysl. Naopak sedavý styl života může vést k pomalejšímu metabolismu, horší kondici, ale i rychlejšímu stárnutí.

Dobrá zpráva? Není třeba trávit hodiny v posilovně. Základem je pravidelnost a pestrost. Pokud chodíte na procházky, přidejte třeba tanec, jógu nebo posilování. Milovníci domácího cvičení mohou sáhnout po online lekcích, ostatní zase oslovit fyzioterapeuta, který pomůže s vhodným startem.

"Současný pohybový režim je u nás i ve světě nedostačující k zajištění preventivních funkcí pohybových aktivit a dobrého "fungování" lidského organismu. Je doloženo, že fyzická nečinnost zvyšuje riziko řady patologických stavů současné společnosti. Nedostatek pohybu snižuje pracovní výkonnost a ve svých důsledcích významně zkracuje délku života. Proto je pohyb jedním z hlavních nástrojů pro zlepšení stavu populace," upozorňuje Václav Bunc, profesor Univerzity Karlovy, vědecký pracovník, spisovatel a publicista.

Nezvladatelný stres

Stres je přirozená reakce těla na hrozbu - problém ale nastává, když tělo reaguje stejně, i když žádné reálné nebezpečí nehrozí. Na rozdíl od zvířat, která zažívají stres jen v krátkých a konkrétních situacích (například když prchají před predátorem), lidé se dokážou stresovat dlouhodobě kvůli práci, vztahům nebo budoucnosti. A právě tato chronická zátěž může mít vážné následky.

Když je stresová reakce v těle "zapnutá" příliš často, oslabuje imunitu, zhoršuje kvalitu spánku, zvyšuje krevní tlak a může rozkolísat i metabolismus. I když se může zdát, že stres patří k běžnému životu, jeho dlouhodobé působení má výrazný dopad na zdraví. Důležité je hledat způsoby, jak stres snížit, i malé kroky, jako je omezení zbytečných povinností nebo úprava denního režimu, mohou přinést velkou úlevu. "Smějte se. Smích pomáhá produkovat endorfiny ("hormony štěstí"). Pomazlete se se zvířecím kamarádem. Je dokázáno, že zvířata působí pozitivně na člověka v rovině psychické i fyzické. Tancujte. Neřízený tanec pomůže snížit míru napětí," radí Pavla Horáková.

Kouření

Asi nikoho nepřekvapí, že kouření výrazně škodí zdraví. Je spojováno s řadou závažných onemocnění a pro mnoho lidí je těžké s ním přestat. Důvod je jednoduchý: nikotin je vysoce návykový a závislost nevymizí ze dne na den. Přestat kouřit ale rozhodně není nemožné. Klíčem je silná vnitřní motivace - tedy jasně si ujasnit, proč to děláte. Pomoci může také podpora lékaře nebo specializované programy, které nabídnou nástroje, jak se závislosti zbavit krok za krokem.

Nezdravé jídlo

Jedním z nejjednodušších kroků k dlouhému a kvalitnímu životu je zdravá strava. Ideální volbou je například středomořský jídelníček - plný ryb, zeleniny, ovoce, celozrnných obilovin a jen minimem zpracovaných potravin. Začít se dá kdykoliv, ale čím dříve změnu uděláte, tím lépe. Ve vyšším věku už bývá těžší opustit dlouholeté stravovací návyky. Správný výběr potravin může znamenat větší sílu, lepší zdraví a větší nezávislost v budoucnu.

Nejasná budoucnost

Když se mluví o plánování konce života, většina lidí si představí třeba závěť. Málokdo ale přemýšlí o tom, co bude dělat 10, 20 let předtím. Právě toto období - často nazývané "čtvrtá čtvrtina života" - bývá spojené s většími zdravotními nároky, hospitalizacemi nebo potřebou péče.

Otázky typu "Přestěhuji se k rodině? Budu potřebovat domácí péči? Zvládnu žít sám?" by si měl položit každý, kdo se chce připravit na aktivní a důstojné stáří. Stejně důležité je finanční plánování. Stále častěji se totiž stává, že lidé přežijí své úspory a nejsou na dlouhý důchod prakticky připraveni. Delší život je cenný dar. Aby však zůstal kvalitní, je potřeba na něj myslet včas.