Jak napovídá název, swapy pocházejí ze zahraničí, ale v posledních letech roste jejich popularita i v Česku. Podstatou je bezplatná výměna nepotřebných, ale plně funkčních věcí. Organizátoři si je sami roztřídí a návštěvník akce pak odchází s tím, co se naopak líbí a hodí jemu.
Zakladatelka největší tuzemské swapovací komunity Swap Prague Lucie Poubová dokládá, že výměnné akce, které jsou alternativou k nakupování, jsou čím dál oblíbenější. "Když jsme před šesti lety se swapy začínali, byli jsme v Praze jediní. Před pandemií v roce 2019 se jich jen v Praze měsíčně pořádalo třicet a celorepublikově okolo sedmdesáti," říká. Akce jsou podle ní také čím dál známější a přicházejí na ně stále noví lidé.
V září Poubová uspořádala v Česku doposud největší událost tohoto typu, která nesla přitažlivý název První udržitelný obchoďák. Výměna v jedné z hal Pražské tržnice v Holešovicích trvala týden a místní přinesli 16 tun oblečení. "Pětaosmdesát procent z nich se vyměnilo přímo na místě. Z toho je patrné, jak nástroj swapování funguje," hodnotí organizátorka pozitivně.
Swapování ale není jen o oblečení. Zejména na sociálních sítích existuje řada zelených swapů zaměřených na výměnu rostlin, ale také třeba swap služeb, kde uživatelé nabízejí například své fotografické umění výměnou za masáž.
Obchod, který spojuje
Lidi, kteří mají s bezplatnou výměnou zkušenosti, většinou motivuje několik důvodů, proč se zbavují nepotřebného právě touto cestou. Některé z nich uvádí šestadvacetiletá Nikola, která se se swapováním poprvé setkala na Facebooku a vyprávěla jí o něm kamarádka. "Baví mě, že moje přebytečné věci, které bych jinak vyhodila, můžou být ještě pro někoho užitečné. Nerada něco funkčního vyhazuju, na druhou stranu nemám nafukovací byt a občas je prostě potřeba zbavit se starých věcí," konstatuje.
Výměnu využila také, když zhubla a potřebovala se zbavit oblečení, které jí bylo velké. "Tehdy jsem odnesla plnou tašku jedné mamince na mateřské, která si nemohla dovolit dávat moc peněz za vlastní šaty, a tohle ji opravdu potěšilo," vzpomíná. Nikola, která swapuje hlavně přes facebookové skupiny, však v poslední době svou aktivitu utlumila. Má totiž negativní zkušenost s tím, že lidi, s nimiž si barterovou schůzku domluvila, nedorazili.
I čtyřiadvacetiletou Lucii seznámila se swapováním kamarádka. "To, z čeho už nemám užitek nebo to zbytečně zabírá místo a chytá prach, vyměním za něco, co potřebuji a využiji, a druhý taktéž," říká. "Takže je méně odpadu v popelnici a více radosti na obou stranách," pochvaluje si s tím, že když se něčeho potřebuje zbavit, jako první zkouší právě swap.
Vnímá však ještě další rozměr těchto akcí. "Člověk, který má zrovna finanční problémy, může takto snadno přijít k věcem, které potřebuje, ale nemůže si je dovolit. Swapovala jsem třeba potraviny za řízek kytičky a bylo to super," vzpomíná. Potvrzuje to i Poubová, která je přesvědčená, že swapy sociální třídy nerozdělují, ale spojují. "Mezi dobrovolníky byli studenti, babičky, matky samoživitelky i manažeři z korporátů," říká o Prvním udržitelném obchoďáku.
Nyní s kolegy ze Swap Prague pořádá "lednovou očistu" ve vršovickém prostoru Vzlet s tím, že právě první měsíc roku bývá pro akce tohoto typu nejsilnějším. Lidé se buď zbavují nevhodných vánočních dárků, nebo si jen chtějí pročistit domácnost. "Vzhledem k pandemii si ale netroufám letošní účast odhadovat," říká. Nabádá, aby se lidé zbavili nechtěných věcí co nejdříve, protože ač nepoužívané, postupně ztrácejí na hodnotě. "Čím rychleji je pošlete zpět do oběhu, tím spíš mohou být využity," zmiňuje s tím, že půl roku staré tričko se na ramínku obvykle neohřeje ani třicet minut.
Nejde o to, odnést si co nejvíc
Podle Poubové swapování přináší radost hned několikrát. "Poprvé, když si pročistíte domácnost, podruhé, když tam věci přinesete, vidíte, že si je někdo zkouší, odnese si je a že jste někoho potěšili, potřetí, když si tam něco najdete, a nakonec, když daný kus nosíte, někdo vám jej pochválí a vy víte, že jste si jej nemuseli kupovat," vyjmenovává.
Výměna má však i svá úskalí, zejména to, že někteří návštěvníci nepochopí pravý smysl akce a přijdou si odnést co nejvíce věcí zdarma. Potvrzuje to i organizátorka menšího barrandovského swapu Eliška Pudivítrová. "Samozřejmě jsem se setkala s osobami, které braly téměř vše a pak se to obratem snažily prodat na bazarech. O některých konkrétních jedincích víme a na akce je nevpouštíme," říká.
Aby se takovým situacím předcházelo, zakladatelka Swap Prague Poubová se snaží o pravidelnou osvětu. "Častokrát i omezujeme počet věcí, který si lidé mohou odnést, a v rámci doprovodného programu informujeme, že swap není o tom, vzít si toho co nejvíc," vyjmenovává opatření. Chování lidí se však z její zkušenosti stále zlepšuje.
Popularita swapování podle ní roste i díky oblíbenosti minimalismu a udržitelnosti. "Je to ale hlavně zábavné. Není to jen o výměně jako takové, ale i o setkávání a o tom, že se lidé přitom cítí dobře, určitě lépe, než když věci vyhodí do popelnice. Pokud si navíc najdou něco nového, mají z toho velkou radost," říká. "Naším záměrem je, aby se swap stal alternativou k běžnému nákupu, tak jako tomu bylo dříve, kdy se věci nevyhazovaly, ale dědily," dodává.
