Hřbitov vesmírných objektů. V Tichém oceánu skončí i Mezinárodní vesmírná stanice

Šárka Nádeníčková Šárka Nádeníčková
12. 11. 2025 5:50
Není tady ani značka, ani ostrov, nevedou tudy námořní ani letecké trasy. A přesto bod Nemo, který je nejodlehlejším místem na Zemi, fascinuje – nejen fanoušky vesmíru. Tento „oceánský pól nedostupnosti“, jak se mu někdy přezdívá, je totiž takovým vesmírným hřbitovem. Svou pouť tady končí satelity i zásobovací lodě a v roce 2031 se tady podle plánů zpečetí i osud Mezinárodní vesmírné stanice.
Bod Nemo je nejodlehlejším místem naší planety. Nejbližší pevnina se nachází ve vzdálenosti 2 688 kilometrů.
Bod Nemo je nejodlehlejším místem naší planety. Nejbližší pevnina se nachází ve vzdálenosti 2 688 kilometrů. | Foto: Shutterstock

Bod Nemo leží podle NOAA přibližně na souřadnicích 48° 52,6′ jižní šířky a 123° 23,6′ západní délky. Nejbližší pevnina, ostrov Durcia, který je součástí Pitcarinových ostrovů, se nachází 2688 kilometrů daleko. To znamená, že to sem mají blíž astronauti na Mezinárodní vesmírné stanici, která obíhá ve výšce 400 kilometrů nad našimi hlavami, než kterýkoli člověk na Zemi. 

Na konci světa

A právě díky této extrémní odlehlosti a moři hlubokému přes čtyři tisíce metrů se místo stalo ideální zónou pro řízené zániky velkých vesmírných objektů. "Kolik jich zde již zaniklo, asi nikdo nikdy nespočítá. Je potřeba si uvědomit, že ačkoliv se místo označuje jako bod, není to jedno konkrétní místo. Spíše by bylo vhodné mluvit o oblasti v nějaké vzdálenosti od daného bodu," vysvětluje šéfredaktor Dušan Majer z webu Kosmonautix.

Podle odhadů sem ale od 70. let 20. století řízeně dopadlo zhruba 250 až 300 objektů - od zásobovacích lodí přes satelity až po celé orbitální stanice, včetně americké Skylab či legendární Mir. V moři obvykle skončí jen zbytky kovu o hmotnosti od několika gramů do jednotek kilogramů. Ty podle Majera nepředstavují pro oceán výrazné riziko: "Jsou mnohem méně nebezpečné než třeba trosky potopené lodi, která obsahuje oleje a maziva. Tyto látky totiž při průchodu atmosférou shoří nebo se vypaří."

Místo posledního odpočinku Mezinárodní vesmírné stanice

Podle NASA má svou pouť v bodě Nemo v roce 2031 definitivně ukončit i Mezinárodní vesmírná stanice, která měří 109 metrů a váží 460 tun. Podoba plánovaného zániku ISS se podle Majera stále ladí. "Rámcově se ale dá popsat, že řízený zánik ISS začne postupným snižováním dráhy pomocí přirozeného odporu atmosféry. Pro zvýšení účinku bude stanice natočena tak, aby panely kladly větší odpor. Tato fáze může trvat čtyři až 18 měsíců podle výšky, hustoty atmosféry a sluneční aktivity," popisuje.

Svou pouť má v bodě Nemo za pár let ukončit i Mezinárodní vesmírná stanice.
Svou pouť má v bodě Nemo za pár let ukončit i Mezinárodní vesmírná stanice. | Foto: Reuters

"Po dosažení výšky asi 330 km stanici opustí posádka a ISS přejde do poloautomatického režimu. Pod 279 km už její motory nedokážou udržet stabilní výšku a od 270 km bude nutné korigovat orientaci pomocí raketových motorů. Tato závěrečná část sestupu má trvat zhruba čtyři dny. Nakonec proběhne dlouhý brzdicí manévr, který sníží perigeum - nejnižší bod oběžné dráhy - pod 70 km a zajistí zánik stanice v atmosféře," uzavírá Majer.

Označení "Nemo" nese bod podle ikonické postavy kapitána z románu Julese Verna Dvacet tisíc mil pod mořem. V překladu "nemo" znamená "nikdo", což je pro to místo víc než příhodné. Bod identifikoval v roce 1992 chorvatsko-kanadský inženýr Hrvoj Lukatelov, specialista na geodetické výpočty.

Mohlo by se vám líbit

VIDEO: Spotlight moment: Vesmír jsme si zasvinili, posílat tam lidi je hloupost, říká astronom Grygar (6. 1. 2025)

Spotlight moment: Vesmír jsme si zasvinili, posílat tam lidi je hloupost, říká legendární astronom Jiří Grygar | Video: Tým Spotlight
 
Mohlo by vás zajímat

Právě se děje

Další zprávy