Videoherní Kancl ukazuje i Kingdom Come. Vyplatí se ho vidět kvůli jedinému dílu

Jan Pikous
26. 3. 2020 17:30
Streamovací televize Apple TV+ vytáhla v boji proti konkurenci seriál Mythic Quest: Raven‘s Banquet, který divákům komediálním způsobem přibližuje práci ve videoherním studiu a nabízí i záběry z nejúspěšnější české hry posledních let Kingdom Come.
Mythic Quest: Raven‘s Banquet - trailer | Video: Apple TV+

Mythic Quest nenabízí realistický pohled na to, jak se dělají hry, často připomíná trapností postav i situací slavný seriál Kancl. Ze seriálu komika Rickyho Gervaise si Mythic Quest bere nejen specifické prostředí firmy, v tomto případě videoherního studia, ale také figury (nebo spíše figurky), mezi kterými se jen těžko najde někdo, koho by si herní fanoušci lepili v pokojíčku na zeď.

V jedné kanceláři tu spolu pracují kreativní ředitel, jehož ego se pomalu nevejde do budovy a v koutku duše si myslí, že by měl být hlavním hrdinou celé hry on.  Výkonný producent, který je takový "loser", že ho neposlouchá ani vlastní (mimochodem značně psychopatická) sekretářka, a stárnoucí spisovatel fantasy v podání oscarového herce F. Murrayho Abrahama, který v týmu působí coby scenárista jednotlivých questů (úkolů) a spolupracovníky nudí nekonečnými senilními historkami.

Ti všichni se zabývají chystaným herním rozšířením s názvem Raven‘s Banquet. A postupně řeší problémy, které se týkají buďto hry jako takové, nebo mezilidských vztahů na pracovišti. Zásadní otázkou ovšem zůstává: Jakou roli tady vlastně hrají hry?

Youtuber i mikrotransakce

Tvůrcům se rozhodně povedlo vystihnout některé fenomény dnešní doby - ať už jsou to hráči tolik kritizované mikrotransakce, které je nutí utrácet spoustu peněz za herní doplňky, či postava nesnesitelného youtubera, kterému ale všichni herní distributoři musejí jít na ruku, neboť je díky obrovskému počtu sledujících vlivnější postavou než všechna prestižní média.

Sledovat ale Mythic Quest s tím, že nabízí pohled pod pokličku opravdového herního vývoje, je zbytečné. To ostatně na youtubovém kanále Vortex potvrdil i kreativní ředitel studia Warhorse Daniel Vávra. "Hned v prvním záběru je do očí bijící nesmysl, kdy mají vývojáři pár hodin nebo dní před vydáním a programátorka přijde s tím, že si do hry přidala nový předmět. To je úplně mimo realitu," líčil tvůrce hry Kingdom Come: Deliverance, která se mimochodem na scéně objeví v předělových záběrech - je totiž jednou z her, které fiktivní titul v seriálu "hrají".

S tím tak úplně, byť s nadsázkou nesouhlasí Ján Ilavský ze studia Beat Games. "Seriál jsem ještě neviděl, myslím ale, že to moc realistické nebude. Na druhou stranu, my a Warhorse jsme úplně jiná studia. Například já dělám změny ještě deset minut před vydáním celkem často," usmívá se jeden z vývojářů hitu Beat Saber, který dobývá svět virtuální reality.

Smrt umění

Seriál z prostředí videoherní společnosti nabídne ale i překvapení. Komu absurdní humor a podivné postavy nesednou, neměl by pořad vypínat před pátým dílem. V tomhle je totiž celá první série (a druhá se již díky úspěchu té úvodní chystá) unikátní - nabízí celkem devět epizod, ta pátá však mezi ostatními vybočuje. Lze ji vidět bez jakékoliv znalosti jiných dílů a až na malé cameo v závěru v ní nefiguruje jediná postava z ostatních částí.

A liší se také tématem - zatímco zbytek je komorní sitkom, pátý díl je vážnější a realističtější. Vypráví příběh nezávislého studia, dvou mladých lidí, kteří spolu vytvoří hru s názvem Temná tichá smrt. Stojí na jasně daných principech a obvyklé herní produkci se zcela vymyká.

Ze hry se stane velký hit, a jak roste její popularita i velikost studia, někdejší autorská idea se postupně rozplývá. Ve finále se tak z původně nevšední, temné záležitosti pro úzké obecenstvo stane zábava pro masy, kterou chce produkovat Disney a s přihlouplou hlavní figurkou si hrají děti v reklamách.

Poselství je jasné - kritika komerce a ukázka toho, jak se pod vlivem peněz, hladových distributorů a touhy po maximální srozumitelnosti, která přinese kasovní úspěch, stávají z osobních a do detailu promyšlených projektů talentovaných tvůrců vyprázdněné kusy, ve kterých lze původní kouzlo hledat jen stěží.

"Viděl jsem první díl a v půlce druhého jsem seriál vypínal a chtěl zapomenout, protože postavy působily jenom jako karikatury skutečných lidí. Z příběhu jsem měl dojem, že existuje jenom proto, aby mohl předvést a parodovat co nejvíce odkazů na herní průmysl," řekl Aktuálně.cz Petr Škorňok, tvůrce hry Ministry of Broadcast.

"Naštěstí před úplným odsouzením jsem přeskočil rovnou k pátému dílu a bylo to jako sledovat naprosto odlišný seriál. Zaujal mě celý konflikt rozdílnosti požadavků mainstreamového publika a původní vize tvůrců. Jde o téma, které přišlo v našemu týmu opakovaně na přetřes, a kéž by byl i zbytek seriálu podobně uvěřitelný," tvrdí vývojář. "Ptám se sám sebe, jestli tenhle zdařilý díl není i jejich vlastní sebereflexí a zpovědí o tom, co chtěli vytvořit a co z toho vzniklo," uzavírá Škorňok.

 

Právě se děje

Další zprávy