Čeští vědci zjistili, jak živit včely, když není pyl. Pomohly náhoda a včelí roj nadšený z řasy

ČTK ČTK
8. 8. 2018 17:22
Biologické centrum v Českých Budějovicích nyní zkoumá, jak řasa chlorella ovlivňuje život včel. Zjistili, že produkce medu po krmení včel řasou se zvedne až o 17 procent.
Když nemá včela pyl, nepohrdne ani řasou v prášku.
Když nemá včela pyl, nepohrdne ani řasou v prášku. | Foto: Thinkstock

Na začátku byla náhoda. Ředitel Centra řasových biotechnologií při Mikrobiologickém ústav Akademie věd ČR v Třeboni, sám včelař, si všiml, že včely, které má poblíž sušičky řasy chlorella, se drží v mračnech kolem větráku haly.

"Bylo to na jaře, kdy ještě nic nekvetlo a nebyl nikde pyl. Ráchaly se v tom, byly úplně zelené, proudem létaly zpátky do úlu a tam to ukládaly do buněk a využívaly jako bílkovinu," líčí Václav Krištůfek z Biologického centra Akademie věd ČR.

Vznikl nápad použít řasu jako doplňkové krmivo pro včely. Řasa obsahuje hodně bílkovin, 40 až 50 procent, i další látky významné pro imunitu. Když včela dostává potravu s řasou, je živější, včel je v úlu víc, matka klade víc vajíček, vyvíjí se víc larev a prodlužuje se život včel.

Vědci vymysleli, jak řasu dostat do potravy a nové přírodní doplňkové krmivo pro včely Apialgaprotein byl na světě.

"Teď jsme v období podletí, kdy se ve včelstvu rozvíjejí včely dlouholeté, které žijí devět měsíců a přetáhnou včelstvo přes zimu (krátkověké včely žijí 40 dní). Včely potřebují vodu, pyl a nektar. V krajině nyní nemají kde nasbírat pyl, což je bílkovina, bez toho se nebudou množit a nebudou vznikat larvičky," řekl Krištůfek.

Když jim vědci nabízí řasu v prášku, včely ji používají jako pyl.

"Včely si zelený prášek odebírají a vytvářejí si rousky, kuličky stmeleného pylu. S kuličkou letí do úlu, tam jí to jiná včela strhne, uloží do buňky a hlavou utluče jako do silážní věže. Odtud to berou pro larvičky i matku, vytvářejí z toho mateří kašičku," řekl Krištůfek.

Roste pak množství včel, matka víc klade. Řasa zlepšuje i funkci hltanových žláz.

Včely u větráku sušičky odstartovaly výzkum

V letech 2015 až 2016 v experimentech se třiceti včelstvy na deseti včelnicích vědci zjistili, že sladkovodní zelená mikrořasa chlorella je pro včely atraktivní potrava, kterou si ukládají do pylových buněk a využívají ji hlavně jako zdroj bílkovin. Chlorella také obsahuje látky, které mohou působit jako prevence proti moru včelího plodu.

Biologické centrum Akademie věd ČR v Českých Budějovicích nyní zkoumá, jak řasa chlorella ovlivňuje život včel. Vědci jim řasu dávají jako prášek nebo v medocukrovém těstu a zjistili, že včely jsou mnohem vitálnější. Produkce medu po krmení včel řasou se zvedne až o 17 procent, zjistili vědci čtyřletým zkoumáním.

V roce 2015 bylo v Česku 54 416 včelařů, kteří chovali 596 313 včelstev. Produkce medu v zemi se pohybuje kolem 10 000 tun za rok, v roce 2015 byl průměrný výnos medu 15,5 kilogramu na včelstvo.

Video: Kvalitní med krystalizuje, nastavený nepoznáte, říká včelař

Dobrý včelař se pozná podle toho, že o sobě neříká, že je dobrý, tvrdí včelař Petr Texl. Včelaření podle něj není o medu, ale hlavně o opylení rostlin. Za to se ve světě prý i dobře platí. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 7 minutami

Moderní pětiboj by mohl na OH v Paříži trvat jen 90 minut

Na olympijských hrách v Paříži v roce 2024 by mohla soutěž v moderním pětiboji trvat pouhých 90 minut. Výkonná rada mezinárodní unie UIPM schválila návrh nového formátu tradičního olympijského sportu, jenž by měl být dynamičtější a atraktivnější pro fanoušky i televizní přenosy. V současnosti trvá závod prakticky celý den a bojuje o udržení v programu her.

Nový formát počítá s vylučovacím systémem, který pomůže výrazně zkrátit dobu soutěže. Dvacet minut je vyhrazeno na parkur, 15 minut na šerm, 10 minut na plavání a 15 na závěrečnou kombinaci přespolního běhu se střelbou. Mezi disciplínami mají být desetiminutové přestávky.

Moderní pětibojaři nový systém předloží Mezinárodnímu olympijskému výboru. Jeho výkonná rada bude 7. prosince rozhodovat o soutěžním programu OH 2024, v němž se chce moderní pětiboj udržet. UIPM také chce vedle závodů mužů a žen zařadit do programu třetí medailovou disciplínu, smíšenou štafetu.

Moderní pětiboj je jediným sportem, jenž byl vytvořen přímo pro olympijské hry. Jeho velkým propagátorem byl zakladatel moderního olympijského hnutí Pierre de Coubertin a poprvé se v něm bojovalo o cenné kovy v roce 1912 ve Stockholmu.

"Moderní pětiboj byl původně pětidenní soutěží. V Atlantě 1996 byl zhuštěn do jednoho dne a v Londýně 2012 jsme zkombinovali laserovou střelbu s během, abychom připravili ještě dramatičtější vyvrcholení. V Tokiu v roce 2021 budeme mít všech pět disciplín na jednom stadionu a nyní po dvou letech detailního zkoumání a diskuzí představujeme něco mimořádného: moderní pětiboj trvající 90 minut," uvedl prezident UIPM Klaus Schormann.

Testovací soutěže v novém formátu se konaly v září v Budapešti a Káhiře a podle federace měly u sportovců pozitivní ohlas.

Zdroj: ČTK
Další zprávy