Vánoce a kometa už po celá staletí patří tak nějak k sobě, ač při narození Ježíška v Betlémě pravděpodobně nešlo o žádnou "vlasatici". Koledy většinou zpívají o neobyčejně jasné hvězdě: "Hle, hle, támhle v Betlémě svítí se tam, zdá se mně. Nad Betlémem svítí hvězda, to jest nám neobyčejná, co to tam může býti, musíme to zkusiti."
O tom, co přesně nad Betlémem tenkrát svítilo, se dodnes astronomové dohadují. V úvahu přichází například konjunkce Jupiteru a Saturnu - obě planety byly z daného místa pozorovatelné blízko vedle sebe.
Jenže poté, co v roce 1301 byla ze Země velmi dobře pozorovatelná Halleyova kometa a lidi tento úkaz zcela nadchnul, začali "Betlémskou hvězdu" zobrazovat s chvostem jako kometu. "Může za to zejmena malíř Giotto de Bondone, který jako první do svého díla Klanění tříí králů z roku 1305 betlemskou hvezdu zakreslil v podobe komety, inspirován právě Halleyovou kometou z roku 1301," vysvětluje astronom a astrofotograf Petr Horálek.
A u většiny betlémů a betlémských výjevů to tak zůstalo do dneška.
Letos Zemi v čase adventním velmi blízce navštíví kometa Wirtanen. V neděli 16. prosince proletí kolem Země ve vzdálenosti pouhého zhruba třicetinásobku vzdálenosti Země-Měsíc. Půjde o desátý nejbližší zdokumentovaný kometární průlet kolem Země za celou historii lidstva, upozorňuje astronom Petr Horálek.
Proletí tak blízko, že bychom ji na tmavé obloze bez světelného znečištění mohli sledovat i pouhýma očima. Bude se jednat o jednu z nejjasnějších komet za posledních pět let a ačkoliv ji vědci znají už sedmdesát let, takhle blízko za tu dobu nikdy nebyla.
"V období největšího přiblížení a předpokládané maximální jasnosti v noci ze 16. na 17. prosince se kometa bude pohybovat souhvězdím Býka jen několik stupňů jihovýchodně od známé hvězdokupy Plejády (Kuřátka)," popisuje Petr Horálek.
Stejně jako je u laické veřejnosti kometa pevně spjata s Vánocemi, bývá spjata i s katastrofickými scénáři srážky s naší planetou.
"Nebezpečí v podobě srážky se Zemí nehrozí, jádro komety měří přibližně 1,2 kilometru a Zemi bude míjet nesmírně daleko za kolizní zónou," uklidňuje astronom Horálek.
Podle jeho slov lze kometu Wirtanen pozorovat již od listopadu až do Silvestra, nejlepší podmínky však nastanou v polovině prosince.
Zároveň zve na další adventní nebeské divadlo, které proběhne v noci ze čtvrtka 13. prosince na pátek 14. prosince a také následující noc, kdy Země prochází každoročním meteorickým rojem Geminid. Úkaz je již pozorovatelný od 7. prosince, ale na pátek je předpovězeno maximum tohoto jevu.
"V průběhu této noci, především pak mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní, zazáří nad českým nebem, daleko od měst produkujících výrazné světelné znečištění, až desítky meteorů v hodině," popisuje Horálek. Podívanou navíc nebude rušit Měsíc, který zapadne již před půlnocí.
Název pochází od souhvězdí Blíženců (Gemini), z něhož meteory po celou dobu aktivity roje zdánlivě vylétají.
Ledoprachové částice, které svým hořením při průletu zemskou atmosférou vytvářejí toto nebeské divadlo, pocházejí z drolící se planetky Phaethon.
"K pozorování roje si kvůli dobrému rozhledu vyberte místo co nejméně rušené stromy či domy, především však co nejdále od světelného znečištění z měst, protože tak uvidíte i slabší meteory. Nejlépe se úkaz sleduje vleže - doporučujeme tedy nějaké lehátko či karimatku. Během prosincových nocí je také třeba počítat s možným výskytem inverzí, proto je nejlepší vydat se do hor," radí Petr Horálek.
"Dále už není třeba nic - meteory padají náhodně po celé obloze. Takže stačí upřít zrak do libovolné oblasti oblohy a čekat na záblesk prvního meteoru," uzavírá.
