reklama
 
 

Tři kluci z Česka vyhráli evropskou vědeckou olympiádu. V úlohách o víně porazili všech 25 zemí

10. 5. 2018 15:08
Není jim víc než 17 let. Fyzik je z Břeclavi, chemik z Brna a biolog z Prahy. Dohromady vytvořili tým, který získal pro Česko velmi prestižní triumf v náročném klání simulujícím skutečné podmínky vědeckého výzkumu. Hlavním tématem bylo pěstování vinné révy a výroba vína.

Po letošním ročníku Přírodovědné olympiády zemí Evropské unie (EUSO) mohou Češi směle prohlašovat, že mají nejlepší mladé přírodovědce v celé EU.

V silné konkurenci 50 týmů z 25 zemí nenašli čeští středoškoláci do 17 let žádného přemožitele a stali se absolutními vítězi. Ve slovinské Lublani se na přelomu dubna a května konal 16. ročník prestižní soutěže, kterou Češi dokázali zcela ovládnout již potřetí.

České naděje

České naděje

V seriálu online deníku Aktuálně.cz  "České naděje" vás seznamujeme s mladými nadějemi české vědy, kultury i české společnosti. Jsou mladí, ale již slaví mezinárodní úspěchy, vedou vlastní výzkumy, vynikají v umělecké oblasti, popřípadě jsou obětaví dobrovolníci či probouzí občanskou společnost.

"V absolutním vítězství se v podstatě střídají čtyři týmy - jsme to my, Němci, Estonci a Maďaři. Ostatní se na ta čelná místa nikdy nedostanou. Samozřejmě Němci nasbírali za těch 16 let absolutních vítězství více než my, ale mají nesrovnatelně větší populaci, z níž mohou vybírat," říká mentorka studentů v oboru biologie Lenka Libusová z Přírodovědecké fakulty UK.  

Kdo by čekal tým složený z hvězd prestižních pražských gymnázií, možná by byl překvapen. Skvělý úspěch totiž vybojovali fyzik David Kamenský z Gymnázia a jazykové školy Břeclav, chemik Jan Obořil z Gymnázia Brno-Bystrc a biolog Jiří Janoušek z Gymnázia Budějovická v Praze.

"Jasně to svědčí o tom, že máme spoustu kvalitních škol i v regionech. Navíc mnohé prestižní pražské gymply často jedou jen po znalostech, zatímco tady je potřeba i odvaha, psychická odolnost, nepanikařit, umět uvažovat, spolupracovat," vysvětluje bioložka.

Trojice musela projít složitým výběrovým soustředěním, které přihlíží jak k jejich individuálním úspěchům v národních olympiádách z fyziky, biologie, respektive chemie, ale také k jejich schopnostem potřebným k obstání v náročné soutěži. K tomu slouží speciální výběrové řízení, jež ze všech zájemců vybere dva týmy po třech členech.

Klání nespočívá pouze ve znalostech, ale také v praktickém výzkumu, experimentech a ve spolupráci v týmu. Slovinci tentokrát připravili zajímavé úlohy, jejichž společným tématem bylo pěstování vinné révy, výroba vína i zkoumání vlastností výsledného produktu. Víno je tam totiž (podobně jako na Moravě) chloubou místních obyvatel.

"Biolog například zkoumal, co vše na dané vinici žije, co může vínu škodit nebo naopak prospívat. Chemik se díval na enzymy, které jsou ve vínu důležité, určoval, jaké jsou v listech pigmenty. Fyzik zkoumal víno jako výsledný produkt. Měřil například, jak pohlcuje světlo, když je červené a když je bílé, jaké je povrchové napětí či jak vypadá kapka vína," popisuje bioložka.

Pořadatelé většinou připraví úlohy týkající se jejich typického produktu, kterým se chtějí pochlubit. Málokoho asi překvapí, že když se evropská přírodovědná olympiáda konala v Česku, stalo se hlavním tématem pivo.

Český úspěch je o to cennější, že ho studenti dosáhli v soutěži, která simuluje opravdové podmínky vědy a vědeckého výzkumu.

"Každý sice měl svůj oborový úkol, ale nemohli si jen hrabat na svém písečku, zároveň museli spoléhat jeden na druhého, navzájem si pomáhat a velmi úzce spolupracovat, třeba při sestavování přístrojů či tvorbě grafů. Navíc pracovali pod velkým časovým tlakem, takže když jeden něco nestíhal, ostatní mu museli pomoci, jinak by to nemohli zvládnout."

Čeští středoškolští přírodovědci se sice nemohou poměřovat s kolegy z Jižní Koreje, Číny nebo Singapuru, ale to nemůže většina Evropy, snad kromě zmiňovaných Němců. 

"Mladí čeští přírodovědci mají v Evropě skutečně výborný zvuk a jsou velkým příslibem pro českou vědu," uzavírá Lenka Libusová z Přírodovědecké fakulty UK v Praze.

Podívejte se: Vysoké školy nefungují, studenti neumí přemýšlet a bojí se mít názor, říká Prášek

Na univerzitách se politikaří, studenti nemají sebevědomí, chybí nám hrdost, pro vybudování úspěšného byznysu se musíte obětovat, říká Ondřej Prášek | Video: Emma Smetana |  18:13

autor: Zuzana Hronová | 10. 5. 2018 15:08

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama