Světelný smog okradl lidi o nebeské úkazy. Zatmění Měsíce neohrozí, hvězdy ale "pozhasínal"

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
Aktualizováno 27. 7. 2018 16:50
V pátek 27. července nastane nejdelší zatmění Měsíce v tomto století. Jedná se o mimořádnou událost, úkaz totiž potrvá téměř hodinu a tři čtvrtě. Delší zažije lidstvo až v roce 2123. Podívanou tentokrát lidem nezkazí ani přesvícená města s příliš světlou oblohou. Pozemšťané se nicméně každodenně okrádají o úchvatné úkazy na obloze. Světelný smog, způsobený nadměrným a chybným způsobem osvětlení, skryl většinu hvězd na obloze, ve městech jich tak k vidění zbývají z tisícovek pouhé desítky.
Takto se liší červencový mikroúplněk během historického zatmění Měsíce od lednového superúplňku.
Takto se liší červencový mikroúplněk během historického zatmění Měsíce od lednového superúplňku. | Foto: Petr Horálek, Česká astronomická společnost

V pátek 27. července se Měsíc v úplňku ponoří na 1 hodinu a 43 minut do zemského stínu a získá zvláštní cihlově oranžové až rudé zabarvení.

Češi, stejně jako další Evropané a rovněž obyvatelé Oceánie, Asie a Afriky spatří nejdelší úplné zatmění Měsíce v tomto století. Unikátnost tohoto jevu podtrhuje datum, kdy nastane delší zatmění - 9. června 2123.

A mimochodem, půjde o nejmenší úplněk v roce, takzvaný mikroúplněk. Měsíc totiž bude v této své fázi maximálně vzdálen od Země. "Měsíc bude na obloze asi o 15 % menší, než byl v lednu 2018 v tzv. superúplňku," vysvětluje astronom Martin Gembec.

Místopředseda České astronomické společnosti Pavel Suchan upozorňuje, že kromě oranžového Měsíce lze pozorovat ještě jeden vzácný úkaz - planetu Mars v nejvýraznější opozici se Sluncem za posledních 15 let, tedy mimořádně blízko Slunci a zároveň Zemi.

Působivé měsíční divadlo půjde pozorovat i ve větších městech s velkou mírou tzv. světelného smogu.

"Úkaz je poměrně výrazný a bude možné ho sledovat i ve městech se světlou oblohou," potvrzuje astronom Martin Mašek, objevitel mnoha proměnných hvězd a specialista na problematiku světelného znečištění.

Podle něj uvidíme i v místech s výrazným světelným znečištěním i zmiňovanou rudou planetu, kousek pod Měsícem. "Mars je také výrazný, a proto ho nebude problém pozorovat i z přesvětleného města. Úkaz se bude odehrávat nízko nad obzorem, takže bude potřeba najít místo s výhledem co nejníže nad jihovýchodní až jižní obzor," dodává.

Podle astronoma Jiřího Srby z Hvězdárny Valašské Meziříčí nicméně vysoká míra světelného znečištění ochudí pozorovatele o celkový dojem ze změn v nočním prostředí během zatmění. "Při úplném zatmění Měsíce zeslábne jeho svit v úplňku natolik, že v tmavém prostředí lze pozorovat temný Měsíc společně s Mléčnou dráhou, což jinak možné není kvůli rozptýlenému měsíčnímu světlu. Tuto změnu v místech se světelným znečištěním nezažijete," upozorňuje.

Barvu a sytost Měsíce v zemském stínu mohou podle České astronomické společnosti ovlivnit jiné faktory. Například stav znečištění atmosféry, kdy především po silných sopečných erupcích může být Měsíc velmi tmavý.

Druhým faktorem je pak poloha Měsíce v zemském stínu. "Nachází-li se na jeho okraji, má často naoranžovělou či světle červenou barvu. Naopak uprostřed stínu, kam dopadá nejméně slunečního světla lámaného zemskou atmosférou, bývá barva úplňku až nahnědlá," vysvětluje Pavel Suchan.

Průběh zatmění Měsíce v ČR

Měsíční zatmění století
  1. Začátek částečného zatmění: 20 hod 24 min 27 s SELČ
  2. Východ Měsíce (Praha): 20 hod 47 min SELČ
  3. Začátek úplného zatmění: 21 hod 30 min 15 s SELČ
  4. Maximální fáze zatmění: 22 hod 21 min 43 s SELČ
  5. Konec úplného zatmění: 23 hod 13 min 12 s SELČ
  6. Konec částečného zatmění: 00 hod 19 min 00 s SELČ


Zdroj: Česká astronomická společnost

Zatmění si užijeme, o desítky úkazů ale zbytečně přicházíme

Zatímco nejdelší zatmění Měsíce v tomto století si půjde vychutnat i z osvětlené ulice, v případě slabších objektů zbytečně přicházíme o desítky dalších pozoruhodných úkazů na obloze, ale také o "obyčejný" pohled na hvězdnou oblohu. Z tisíců hvězd vidíme často jen desítky. Může za to nadbytečné a nezdravé svícení - ostré bílé "ledky", navíc namířené směrem nahoru a po celou noc. Nejenže projasňují oblohu, ale také škodí přírodě a lidskému zdraví a zbytečně zvyšují příkon elektřiny.

A situace se stále zhoršuje. V České republice již nenalezneme jedinou lokalitu s přírodně tmavou oblohou. Podobně tomu je i na většině území Evropy. Rozptýlené světlo se projevuje na desítky kilometrů od velkých měst, takže ovlivňuje jas oblohy a světlost krajiny i daleko v horách.

Podle Martina Maška tak už dávno neplatí, že za tmavou oblohou stačí vyrazit pár kilometrů za město. Dokonce i někdejší vyhledávané lokality jako Beskydy, Šumava či Jizerka v Jizerských horách již nejsou to, co bývaly. Světelný smog dosáhl i tam.

Za ideálními podmínkami je potřeba cestovat mnohem dál, například do rakouských Alp či do národních parků Poloniny a Bieszczady na slovensko-polsko-ukrajinském pomezí.  

Zlepšení na českém území by mělo přinést plánované společné opatření ministerstva průmyslu a obchodu a ministerstva životního prostředí. Česko by do konce roku 2021 mohlo mít přes 60 tisíc energeticky a světelně šetrných pouličních lamp. Svítit by se mělo pouze do dolního poloprostoru, omezilo by se ostré LED osvětlení a reguloval by se příkon v průběhu noci. Ušetřit by se mohly až dvě miliardy korun ročně. A také lidské zdraví.

"Na rozdíl od jiných druhů zátěže životního prostředí má světelné znečištění jednu výhodu: může být rychle, jednoduše a bez velkých nákladů významně sníženo. Stačí se při plánování, výběru, instalaci a provozování osvětlení držet několika jednoduchých zásad," radí Odborná skupina pro tmavé nebe při České astronomické společnosti. Základní rada zní: "Sviťte jen tehdy, kdy je potřeba, pouze tolik, kolik je potřeba, a jen tam, kam je potřeba. Sviťte na zem, ne do nebe a ostatním do očí."

Video: Podívejte se, odkud lze sledovat jedinečné zatmění Měsíce

Dovolí nám počasí sledovat jedinečné zatmění Měsíce? Podívejte se na předpověď. | Video: Dagmar Honsová, Meteopress
 

Právě se děje

Aktualizováno před 2 hodinami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy