reklama
 
 

Ulov si svého úchyla, vyzývají vědci veřejnost. Češi hledají strnady se zvláštním nářečím

12. 6. 2018
Cílem projektu Nářečí českých strnadů je zmapovat dialekty strnadů obecných na území Česka. Ačkoliv se jedná o vědecký výzkum, zapojit se do něj může úplně každý. "Vedle strnadů normálních, kteří poctivě zpívají dialektem již dávno popsaným v literatuře, se najdou tací, kteří prostě celoevropské zvyky nerespektují a melou si tu svou, tedy zpívají vzácným neboli raritním dialektem," říkají organizátoři projektu. Tyto ptáky pracovně označují jako "úchyláky".

Zpěv strnada obecného má různé varianty, které pozorní posluchači mohou rozeznat sluchem. Několikaletý výzkum, který vědci s pomocí veřejnosti zahájili v roce 2011, ukázal, že na území Česka je více než sedm ptačích nářečí tohoto druhu. Důvod, proč samci z různých míst zpívají odlišně, vědci neznají. Patrně v něm hrají roli preference samic. Výsledky výzkumu nyní představila Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy (PřF UK).

Výzkum však zdaleka nekončí. Badatelé se jednak zaměřují na dosud nezmapovaná místa a pak také na tzv. "ptáky úchyláky".

"Vedle strnadů normálních, kteří poctivě zpívají dialektem již dávno popsaným v literatuře, se najdou tací, kteří prostě celoevropské zvyky nerespektují a melou si tu svou, tedy zpívají vzácným neboli raritním dialektem. Jen tak z plezíru si přidají jednu koncovou slabiku navíc, nebo jednu naopak zahodí, jako by se nechumelilo.

A ti největší rebelové si dokonce vytvoří slabiku vlastní. My všem těmto individuím pracovně říkáme úchyláci, a proto jsme si dovolili v tomto stylu nazvat i letošní cíl," píšou na facebookových stránkách Nářečí českých strnadů organizátoři projektu.

"Kdyby si, sedláčku, chcíp!"

Rozdílům ve zpěvu strnadů si lidé všimli už před 150 lety. Popěvek, který samci tohoto druhu vydávají, si lidé "přeložili" jako zlověstné volání "Kdyby si, sedláčku, chcíp!". Jeho melodie může být ale pokaždé jiná, v závislosti na regionu. Podobné odlišnosti vykazují i jiní ptáci, upozorňuje Lucie Diblíkové, jedna z organizátorek projektu, jež měla na starosti vyhodnocování nahrávek od veřejnosti.

"U málokterého evropského ptačího druhu je to tak patrné jako právě u strnada obecného," dodává Diblíková. Varianty se liší zejména změnami ve výšce tónu ke konci "popěvku" a dvě nejčastější jsou rozšířené nejen v ČR, ale i v Evropě.

V roce 2011, kdy ornitologové z České společnosti ornitologické vyhlásili strnada obecného ptákem roku, se odborníci z PřF UK pustili do podrobného zkoumání ptačích nářečí. Spolu s dobrovolníky se jim podařilo nasbírat kolekci více než 4000 nahrávek strnadího zpěvu. Podařilo se jim najít sedm už dříve popsaných nářečí, ale také objevili několik menších oblastí, kde strnadi zpívají ještě jinými, dosud nepopsatelnými variantami zpěvu.

Jak se zapojit do projektu Nářečí českých strnadů

Jak se zapojit do projektu Nářečí českých strnadů

  1. Naučte se rozpoznávat strnada i jeho zpěv.
  2. Ověřte si na této stránce, že je vaše nahrávací zařízení vhodné k nahrávání.
  3. Zjistěte na mapě, kde je třeba nahrávat.
  4. Nahrajte strnadí zpěv přímo v terénu.
  5. Pošlete nahrávky vědcům přímo ke zpracování.

K čemu strnadi potřebují nářečí?

Na tyto unikátní varianty se nyní vědci zaměří v dalším výzkumu. Pokusí se také zjistit, jak je možné, že hranice mezi regiony opravdu funguje a nářečí se časem "nesetřou". A to přesto, že v některých hraničních oblastech umí samci zpívat oběma nářečími. Vědci se zaměří i na to, k čemu jsou strnadům nářečí dobrá.

Podle Terezy Petruskové to nevypadá, že by samci rozlišovali mezi místním a cizím dialektem - v obou případech reagují se stejnou agresí. "Možná mohou hrát roli samičí preference - i u strnadů by tedy mohlo platit známé 'za vším hledej ženu'," řekla Petrusková.

Její kolega Pavel Pipek srovnává výsledky výzkumu strnadů v Česku s poznatky ze zahraničí.

"Vedle Velké Británie a Nového Zélandu, jež nám posloužily jako ostrovní laboratoře ukazující, co se stane s dialekty, když tento druh kolonizuje zcela nové území, teď dobrovolníci nahrávají v Polsku, Lotyšsku, Švýcarsku a letos nově v Chorvatsku," uvedl.

Ani v Česku projekt ještě nekončí. Podle vědců zbývá na mapě ČR stále mnoho bílých míst, o nichž odborníci netuší, jak v nich strnadové "mluví". Mapování bude proto pokračovat a lidé, kteří by k němu chtěli přispět, mohou zjistit podrobnosti a zapsat se na stránkách strnadi.cz. Na projektu se podílí kromě přírodovědecké fakulty také Ústav biologie obratlovců Akademie věd ČR a Česká společnost ornitologická.

autoři: ČTK, Magazín | 12. 6. 2018

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama