Mladý brněnský biolog Marek Mráz (35) dosáhl další mety ve své slibně se rozvíjející kariéře. Evropská výzkumná rada (ERC), v níž zasedají přední evropští vědci, totiž vybrala jeho projekt, jenž následně získal velmi ceněný startovací grant.
Vědci mohou díky grantu s finanční dotací 37 milionů korun po dobu pěti let intenzivně zkoumat vznik a léčbu chronické lymfocytární leukémie, což je nejčastější typ leukémie u dospělých lidí.
Zaměří se především na detailní vysledování mechanismu, jakým choroba vzniká. Chtějí najít účinnější terapii a nová léčiva otestovat na myších.
"Získané finance využijeme asi z poloviny na hrazení experimentů a materiálu a z poloviny na personální náklady členů týmu," říká Marek Mráz.
Se svým vědeckým týmem působí ve Vědecko-výzkumném centru Ceitec na Masarykově univerzitě. Pracoviště je na české poměry unikátní díky tomu, že se podařilo v rámci jednoho institutu propojit biology, lékaře, chemiky, techniky, fyziky, veterináře a další odborníky. Díky této mezioborové spolupráci institut nabízí mnohem komplexnější řešení problémů.
Marek Mráz patří ke skutečným špičkám ve svém oboru a jeho kariéra má velmi rychlé tempo. Už jako doktorský student obdržel cenu ministra školství pro výjimečné doktorandy, v roce 2014 cenu Evropské hematologické asociace a v roce 2015 cenu České onkologické společnosti za nejvýznamnější vědeckou publikaci roku. Ačkoliv je mu teprve 35 let, vede vlastní výzkumnou skupinu a má za sebou pracovní pobyty na prestižní americké Mayo Clinic a na University of California v San Diegu.
"Získání třetího grantu ERC pro Ceitec MU, tedy pátého pro celé konsorcium Ceitec, je potvrzením, že se zhodnocuje investice, která do Brna přišla. Vybudovali jsme zde z evropských zdrojů jedno z nejlépe vybavených vědeckých center v Evropě. Daří se nám také vytvářet takové pracovní prostředí, které dokáže špičkové vědce udržet," pochvaluje si Jiří Nantl, ředitel Ceitecu Masarykovy univerzity.
Prestižní granty Evropské výzkumné rady letos získalo hned pět řešitelů z Česka. Kromě Martina Mráze to je také Matyáš Fendrych z Přírodovědecké fakulty, Ondřej Pejcha z Matematicko-fyzikální fakulty, Kateřina Sam z Biologického centra Akademie věd a Ondřej Štěpánek z Ústavu molekulární genetiky.
Jak již dříve řekl ČTK přední český fyzik a jeden z 22 členů rady Tomáš Jungwirth, granty jsou také ukazatelem úrovně vědy. Česko v jejich získávání nebývalo příliš úspěšné, zlom nastal teprve nedávno. Ovšem ve srovnání s vyspělejšími (ale i většími) evropskými státy Češi přece jen ještě pokulhávají. Například Německo získalo v tomto kole 73 grantů, Itálie 42. Třetím nejúspěšnějším státem byla letos Francie, kam putuje 33 grantů, tedy o tři více než do Česka od začátku těchto startovacích grantů v roce 2008.
Video: Čeští vědci vyvinuli převratný čip. Tisíckrát zrychlí přenos dat
