Včely přeceňujeme, daří se jim. Ostatním opylovačům kradou nektar, říká entomolog

Jiří Labanc Jiří Labanc
24. 7. 2022 16:39
Včelám se přisuzuje větší důležitost, než jakou si zaslouží. V návaznosti na kampaň Penny to tvrdí entomolog Robert Tropek z Přírodovědecké fakulty UK. Obchodní řetězec minulý týden vyprázdnil regály, aby ukázal, o jaké potraviny bychom bez včely medonosné přišli. "Na opylování ovocných stromů je neefektivní, vyplatí se investovat do větší druhové pestrosti," kontruje pro Aktuálně.cz odborník.
Včely, propolis, včelařství, ilustrační foto
Včely, propolis, včelařství, ilustrační foto | Foto: Shutterstock

Penny Market se minulý týden rozhodl ukázat, jak by vypadaly jejich prodejny, kdyby neexistovaly včely. Ve výsledku tak v pražské prodejně v Uhříněvsi chybělo na 60 % produktů. Opravdu vděčíme za dvě třetiny potravin v obchodech včelám?

Je to hrozně nešťastně pojatá kampaň. Je to cílené na včelu ve smyslu včely medonosné, což je jeden druh hospodářského hmyzu. A přitom spousta těch věcí, které stáhli z prodeje, tou včelou medonosnou vůbec opylovaných není anebo se na nich podílí jenom mizivě. Kdyby to poselství mělo být správné, tak by upozorňovalo na to, jak různé druhy opylovačů, zejména těch divokých, přispívají k tomu, co používáme a konzumujeme.

Můžete dát nějaký příklad?

Kupříkladu rajče nebo lilek. Květy těchto rostlin mají pyl schovaný uvnitř tyčinek a jsou opylovány čmeláky nebo některými specializovanými samotářskými včelami, kterých je jenom v České republice přes 600 druhů. Tyto druhy vytřepou pyl z tyčinek a teprve pak jím mohou další květ opylovat. Tohle včela medonosná vůbec neumí, naopak na rajčata nebo lilky chodí jen sbírat nektar, takže v zásadě krade část potravy pravým opylovačům.

Ale v kampani nebyly jenom potraviny, Penny vyřadila i věci obsahující oleje, takže třeba šampony nebo taky bavlněné oblečení. Přitom bavlník je zčásti samosprašný, takže opylovače ani nepotřebuje, byť naopak některé jeho odrůdy ano, ale včely medonosné v tom hrají jen minoritní roli.

Zrovna nedávno vyšla studie, která ukazuje, že bavlník je velmi efektivně opylován motýly. Velmi důležitými opylovači těchto plodin jsou opět samotářské včely nebo různé skupiny much. Nebo stáhli kávu, to je to samé.

A není to jen káva. Vedle ní Penny Market v tiskové zprávě zmínil i kakao nebo vanilku. Jenomže kakao opylují hlavně tropické druhy komárů, mouchy či brouci, vanilka se zase opyluje ručně, protože jen v jejím "rodném" Mexiku se vyskytuje včela rodu Melipona, její opylovač. Kávu pak sice opylují včely, nicméně také jiné druhy a neměli bychom opomenout i jiné opylovače.

Přesně tak, a ani nemusíme chodit někam do tropů, u nás to jsou ovocné stromy. Ty jsou sice opylovány včelou medonosnou, ale poměrně neefektivně. A proto se dnes v  rozumně obhospodařovaných sadech vytváří biotopy i pro jiné opylovače - včely samotářky, různé druhy much, pestřenky… Tento hmyz opyluje ovocné stromy mnohem efektivněji.

Entomolog Robert Tropek
Entomolog Robert Tropek | Foto: Archiv Roberta Tropka

Sadařům se opravdu vyplatí investovat do druhové pestrosti stanovišť v okolí, aby měli větší úrodu. Včela medonosná jim úrodu zajistí, ale neopylí květy tak efektivně, aby měli takové množství plodů.

Tu kampaň ale nechci jen kritizovat, obecně mi přijde fajn upozornit na význam pro hmyz, jenom ten potenciál není plně využitý. Ze včel medonosných sice máme med, jejich chov slouží jako zábava i obživa spoustě lidem, ale ten nemá nic společného s biodiverzitou. A jestli to na ni má nějaký vliv, tak negativní.

O vlivu včel na životní prostředí se ještě pobavíme, nicméně entomologové tvrdí, že včely u nás moc přeceňujeme.

Ona včela medonosná nemá v Evropě v podstatě žádný problém, celoevropsky neubývá, na území České republiky počet včelstev dlouhodobě a viditelně stoupá, mírně roste i ve většině Evropy.

Problémy má globálně, v Severní Americe nebo v Asii decimují včelstva paraziti a různé nemoci. Jenomže si musíme uvědomit, že včely medonosné v Severní Americe nejsou domácí druh, takže není až tak překvapivé, že jejich společenství jsou náchylnější k různým změnám.

Ale to se netýká Evropy, tady jsou ty počty přinejmenším stabilní. A jestli Penny Market chtěl poukázat na to, že ubývá opylovačů a že je potřeba na ně myslet, tak měl zmínit i ty ostatní skupiny opylovačů, pak by to bylo super. Nepochybně je dobře, že se lidé dozví, že to, co jíme a co nosíme, někde vzniká a podílí se na tom nějací opylovači. Celkově mi to ale přijde dost nešťastně pojaté.

Důmyslný "zloděj" nektaru

Není to sobecké, že se jako společnost zaměřujeme pouze na záchranu včel a opomíjíme ostatní opylovače?

Samozřejmě je. Včela medonosná je hospodářské zvíře, je to podobné jako s chovem drůbeže a dobytka. Máme úly, v nich včelstva, ten druh je naprosto domestikovaný, biologicky jiný od svých divokých předků. A tohle domestikované zvíře nám pomáhá opylovat některé plodiny, zároveň využíváme jeho med a další produkty. To je všechno v pořádku, jenomže jak jsem už zmínil, nemá to nic společného s biodiverzitou a ochranou opylovačů nebo se zastavením kolapsu společenstev hmyzu. Podobně nemůžete chránit biodiverzitu tím, že pěstujete jenom pšenici nebo chováte prasata.

Včely mohou být i pro ostatní opylovače a přírodu jako celek dokonce nebezpečné.

Jasně, tohle většina lidí neví. Nejde ani tak o přemnožení, protože včely se nemnoží samy, ale množíme je my. My je regulujeme, my určujeme, kolik včel máme v krajině, protože žijí pouze v našich úlech. Že občas nějaká kolonie uletí, to je strašně vzácné a nemá to žádný efekt. A když jich je někdy moc, jsou nesmírně efektivní v získávání potravních zdrojů z květů. Velmi efektivně a rychle vyčerpají každý den z okolní krajiny takřka veškeré zdroje nektaru a pylu a další skupiny opylovačů, které to samé potřebují k životu, nemají co jíst.

Včela medonosná ale ovlivňuje biodiverzitu i jinak. Jak už jsem zmiňoval, některé rostliny včela medonosná opyluje efektivně a některé málo. Řadu druhů, třeba zmíněné rajče, dokonce neopyluje vůbec a pouze z nich krade nektar a pyl. Většinu pylu si ukládá do takových speciálních košíčků, odkud už vůbec nepřijde do kontaktu s bliznou, když včela navštíví další květ, takže ani nedojde k opylení.

Tímto způsobem včela medonosná ve svém okolí dlouhodobě mění složení rostlin v přírodních společenstvech, když je tam těch úlů moc.

Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Shutterstock

Jak to myslíte?

Tím, jak jí je hodně, tak silně zvýhodňuje ty druhy rostlin, které efektivně opyluje, oproti těm, ze kterých vykrade nektar a pyl, takže už na ně nelítají jejich skuteční opylovači, protože k tomu nemají důvod. Takové druhy rostlin se tak nemůžou množit a ubývá jich.

Takže vedle negativního vlivu člověka na krajinu mohou její degradaci způsobovat i včely?

Vliv člověka na krajinu je rozhodně mnohem negativnější než vliv včel. Nicméně i jejich vliv je dalším negativním vlivem na biodiverzitu. Abych to uvedl na pravou míru, není to tak, že u nás ubývá biodiverzita kvůli včele medonosné, ten její vliv bude pořád minoritní, ale určitě tam nějaký je. A pokud je někde "převčeleno", tak se ty negativní jevy lokálně projevují.

Napadá mě dotaz vhodný spíše pro sociology, ale proč až tak moc zvýhodňujeme jen a pouze včelu medonosnou? Je to naší posedlostí tou vzácnou zlatou tekutinou, kterou si sladíme čaj?

Já myslím, že to je jednak tím, že včela medonosná nám přináší něco navíc, něco, co vidíme. Sklenici medu máme doma ve skříni a je naprosto jasné, že pochází od včely medonosné. Zatímco to ovoce, které máme ve skříni nebo ve sklepě, u toho většina lidí vůbec netuší, že jej opylují včely samotářky nebo mouchy. Navíc ovoce a zeleninu vidíme až mnoho měsíců poté, co rozličný hmyz květy opylí, jako třeba u jablek, hrušek, třešní a dalšího ovoce, které včely medonosné opylují málo efektivně.

Zadruhé to je důsledek dlouhodobé výchovy společnosti, kdy se už přinejmenším desetiletí ve školách klade důraz na to, že "včela medonosná je důležitý opylovač". Ještě před několika desetiletími na tom vlastně panovala i vědecká shoda. Studie, které podrobně ukazují efekt na jednotlivé plodiny, pocházejí často až z relativně nedávné doby. A vždy chvíli trvá, než se tyto věci dostanou do učebnic i běžného povědomí. Proto dochází k tomu, že si včelu medonosnou přehnaně idealizujeme, a dostat do toho i nějaký jiný druh či koncept je obtížnější.

Lesní med? Spíše výměšky mšic

Ještě se vraťme k té samotné biodiverzitě, často se totiž mluví o tom, že včely i jiní opylovači u nás nemají širší potravinovou nabídku. Co ale znamená, že by měla být širší? Co by bylo optimální?

Včele medonosné je skoro jedno, jestli sbírá pyl z několika druhů dominantních plodin, třeba z řepky nebo listnatých lesů. A mimochodem, to se moc neví, ale velká část medu vůbec nepochází z pylu, ale jsou to výměšky mšic. Lesní med není nic jiného než jejich medovice.

Výměšky mšic? Můžete to vysvětlit?

Že ty včely je sbírají. Evolučně se včely přizpůsobily k tomu, že když je na jaře na rašících listech listnatých dřevin spousta mšic, tak ony je cíleně vyhledávají a z jejich zadečků jim olizují medovici. Tak, jak to dělají mravenci, jak to známe třeba z Ferdy Mravence, tak to samé dělá včela medonosná i spousta samotářských včel. Tuhle medovici nosí do úlu a vytvářejí z toho med.

Robert Tropek (38)

Robert Tropek, entomolog, hmyz
Foto: Archiv Roberta Tropka
  • Vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity. Na stejné vysoké škole pak získal také doktorát ze zoologie. 
  • Působí jako odborný asistent na katedře ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a také jako vědecký pracovník Entomologického ústavu Biologického centra Akademie věd České republiky.
  • Vědecké zkušenosti získal při roční odborné stáži ve Švýcarsku a při řadě kratších stáží například ve Francii, Velké Británii, Polsku, nebo v Keni.
  • Hmyz a další opylovače studoval v několika afrických státech, včetně 14 expedic do Kamerunu. Zahraniční výzkumné projekty vedl i v Norsku a Řecku.
  • Vedle vztahů mezi opylovači a kvetoucími rostlinami patří mezi jeho odborné zájmy diverzita a ekologie afrických motýlů či obnova biodiverzity v průmyslem poškozených lokalitách.

Ale abych se vrátil k dotazu, včela medonosná zas takovou diverzitu kvetoucích rostlin nepotřebuje, ona může žít z několika našich plodin. Když jde ale o diverzitu jiných opylovačů, tam je to často tak, že společenstvo je tvořeno mnoha sty druhy opylovačů. Některé z nich jsou generalistické a létají na více druhů rostlin, ale některé jsou více specializované a třeba jeden druh samotářské včely navštěvuje třeba čtyři pět druhů rostlin. A když v tom společenstvu tyto rostliny nejsou, tak v něm logicky nemůže tato samotářská včela přežít.

Co to znamená pro nás?

To znamená, že pokud chceme v krajině zachovat různorodá společenstva hmyzu, tak jim musíme nabídnout dostatečnou nabídku kvetoucích rostlin, aby si v ní každý druh našel to své. Většinou to není tak, že jeden druh rostliny rovná se jeden druh opylovače, ale téměř všichni opylovači jsou do určité míry specializovaní a nejsou schopni využívat zdroje z většiny druhů rostlin v daném společenstvu, ale třeba jen z několika druhů. A když mu tuto malou část rostlin odstraníme třeba příliš častým sekáním trávy, tak opylovač vyhyne taky.

V Česku máme poměrně známá data o počtu úlů i včelstev, protože včelaři svá včelstva musí registrovat. Máme ale data právě o těch divokých opylovačích?

Data máme na druhové úrovni, a poměrně dobrá. Česká republika je v podstatě entomologická velmoc, máme snad úplně největší počet entomologů na počet obyvatel, což souvisí s tím, že u nás byla entomologie odjakživa oblíbenou přírodní vědou. Díky tomu máme velmi silná data o druhovém složení hmyzu včetně opylovačů na různých místech Česka. Na základě toho máme dobré důkazy o tom, jak se u nás snižuje biodiverzita, jak ubývají druhy v podstatě na všech lokalitách.

O čem moc data nemáme, je úbytek početnosti hmyzu v posledních letech. Upřímně řečeno, na to nejsou dobrá data ani celosvětově. Máme nějaké rozsáhlejší studie z evropských lokalit, ale je otázkou, jak jsou jejich výsledky zobecnitelné na celkovou biodiverzitu.

Nechci říct, že neubývá jedinců hmyzu v přírodě, ale my jako vědci bychom měli být upřímní a měli bychom říct, že jsme o tom sice přesvědčeni, ale momentálně na to nemáme tvrdá data. Ta sice aktivně sbíráme, ale bude to trvat dlouho, než se nám povede přinést dostatečně robustní důkazy. K tomu bychom ideálně potřebovali i historická data, jenomže dříve nikdo nepočítal ty jedince, kteří žili v jakých lokalitách, zajímaly nás hlavně druhy.

Mám chuť se zeptat na ten slavný výrok, který měl údajně pronést Albert Einstein - tedy že lidstvo by bez včel přežilo čtyři roky. Jak to tedy je?

Nevím. Hledal jsem to, ale úplně přesně jsem to nenašel. Problém je v tom, že Albert Einstein nebyl biolog ani entomolog, přírodu v tomhle ohledu viděl z velmi zjednodušené perspektivy. Kdyby zmizela včela medonosná, nemyslím si, že by nám to způsobilo závažné problémy. Museli bychom určitě modifikovat některé zemědělské postupy, ale měli bychom si s tím poradit.

Kdyby - a teď nevím, jestli to Einstein myslel čistě jako zmizení včel medonosných nebo zmizení opylovačů obecně - tak kdyby zmizeli opylovači, pravděpodobně bychom vskutku více než ty čtyři roky nepřežili. Naprostá většina zemědělské produkce je na hmyzích opylovačích závislá. A to jen tak nenahradíte.

Úbytku se dá zamezit relativně jednoduše. Stačí uplatnit některé udržitelné zemědělské postupy, buď v rámci polí nebo zemědělských lokalit, nebo v jejich okolí, vytvořit zkrátka podmínky, ve kterých se hmyzím opylovačům daří, rozmnožují se a opylují naše plodiny. Dělají to sami a zadarmo, ale musíme jim poskytnout dostatečně různorodá stanoviště.

Řešení jsou známá

Když mluvíme o modifikaci, napadá mě, jestli bychom měli přemýšlet i o genetické modifikaci včel.

Včely, které chováme, jsou důsledkem tisíců let šlechtění, takže ony jsou geneticky úplně jiné než divoké populace. Včely jsme již šlechtěním uzpůsobili k tomu, aby s námi mohly žít a my je mohli efektivně využívat k tvorbě medu a opylování některých plodin.

Jestli ale myslíte dodatečné genetické modifikace, tak na to nejsem odborník, možné to asi bude. Důležité je ale to, že se nám nikdy nepovede vyšlechtit takovou včelu medonosnou, která bude opylovat všechno. To prostě nejde, pořád budeme potřebovat i jiné druhy opylovačů, jako se ukazuje třeba v těch ovocných stromech. Jak mít ve střední Evropě dobrou úrodu ovoce? Prostě mějme pestrá společenstva opylovačů, kteří efektivně stromy opylí. Je to navíc mnohem jednodušší než nějaké složité šlechtění včely medonosné.

Dobře, představme si běžnou zahradu, na kterou chci přilákat víc opylovačů než jen včelu medonosnou. Jak to můžu udělat?

Pokud máte zahradu, je to poměrně jednoduché, stačí nemít všude anglický trávník nebo zahradní kultivary květin, pod kterými je jen mulčovací kůra. Když máte trávník, o který se staráte nějak diverzifikovaně, tedy některé části sečete hodně, protože na nich chcete trávit čas, některé zase méně a nějaký kout zahrady nesečete vůbec, tak je to naprosto ideální, najde si tam své místo řada druhů opylovačů.

Ale upřímně, sekání zahrádky není to, co hmyzu tak strašně škodí. Kvůli tomu nevymírá hmyz v naší krajině, to se děje kvůli produkčnímu zemědělství. Udělali jsme si z krajiny v podstatě zemědělskou fabriku. Můžeme to trochu zpomalit tím, že hmyz lokálně podpoříme. Pokud ale nezměníme celkový přístup k zemědělství, tak jsou to jenom kapky v moři.

O zemědělství jsem se v jiném rozhovoru bavil s entomologem Janem Žďárkem, který říkal, že příčiny vymírání hmyzu známe, ale na tahu jsou teď politici. Ti však intenzifikaci zemědělství obhajují, což se ale může zdát do jisté míry pochopitelné, pokud chceme nakrmit těch 8 miliard obyvatel planety.

Ano, všechno je to o kompromisech. Profesor Žďárek o tom ví hodně, aplikované entomologii se věnuje již 60 let a lidé jako on vědí, jak zemědělství uzpůsobit, aby to mělo řádný efekt. Dneska se mluví o květnatých pásech v polích nebo na jejich okrajích, které se jen zorají a hlavně se na ně neaplikují pesticidy. V těch se pak množí řada druhů opylovačů, ale třeba i predátorů regulujících hmyzí škůdce. Takové malé kroky mohou mít dost zásadní efekt. Já vím, že nejlepší by bylo aplikovat ekologické zemědělství, ale jak sám říkáte, nemusí to stačit pro nakrmení všech obyvatel planety. Okolní státy ale taky mají produkční a efektivní zemědělství, jen ho neaplikují na tak obrovských lánech, jaké máme my.

Dobré je udržovat i místa ke hnízdění hmyzu. Často to bývá holý substrát, třeba hlinitý záhon. Na zahradě můžeme nainstalovat hmyzí hotel - v tomhle případě velmi doporučuji vyrobit si ho sám podle návodu na internetu nebo si jej koupit od nějaké neziskovky. To, co se prodává v různých hobby marketech, je většinou naprosto strašné a nebude to osídleno žádným hmyzem.

Proč?

Je to nevhodné, komůrky v  hmyzích hotelích bývají málo hluboké na to, aby v nich většina samotářských včel začala hnízdit. Nebo ty komůrky mají příliš velké otvory, ve kterých drobné druhy včel samotářek, které jsou v hmyzích hotelech nejběžnější, nemůžou zahnízdit.

A co luční kvítí?

To je super. Čím víc druhů rostlin bude na záhonu nebo v trávníku, kde osivo lučního kvítí rozhodíte, tím více druhů opylovačů tam budete mít. Například jetel je fajn, tím lákáte větší druhy samotářských včel nebo čmeláků, kteří samozřejmě také patří mezi včely. Vždy je ale lepší pořídit si nějakou regionální směs bylin, které se na daném místě bude dlouhodobě dařit, na rozdíl od mnoha "hobbymarketových" směsí.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 34 minutami

Senátor Zdeněk Hraba končí ve STAN, nesouhlasí se směřováním hnutí

Senátor Zdeněk Hraba se rozhodl ukončit členství ve STAN. Vládní hnutí se podle něj posunulo od hájení zájmů a řešení problémů běžných lidí k prosazování postojů v podstatě opačných, k aktivistické politice, napsal v úterý na Twitteru. Už nadále nechce nést zodpovědnost za "přešlapy a sporné kroky" jiných reprezentantů STAN, které nemůže nijak ovlivnit. Do jiné strany ani hnutí nepřestupuje. Předseda STAN Vít Rakušan sdělil, že Hrabův odchod je vyústěním procesu, kdy se jeho názory postupně vzdalovaly pozicím hnutí. Pro obě strany je čistým řešením, uvedl.

Hraba je předsedou senátní komise pro ústavu, do horní parlamentní komory byl zvolen za STAN v roce 2018 v obvodu Benešov. V úterý napsal, že hnutí mu bylo sympatické tím, že řešilo skutečné problémy lidí "na nejnižší a nejdůležitější úrovni, na městech a v obcích". To se ale začalo měnit. "Postupně však do hnutí začali přicházet noví lidé, nové pohledy, nové zkušenosti s novými kolegy v hnutí. To bylo znásobeno mnohdy nepřijatelnými nápady prosazovanými koaličním partnerem hnutí, tedy Piráty. A některé viditelné tváře pak začaly být pirátštější než sami Piráti," míní. STAN se podle něj - až na četné výjimky - posunulo od pragmatické politiky pro normální lidi, kteří mají rádi a preferují svůj suverénní stát, národ, domov a rodinu, k aktivistické politice.

Zdroj: ČTK
před 51 minutami

Firma, která čelila kritice za práci na běloruské železnici, vypověděla zakázky

Společnost AŽD Praha opustila běloruskou železnici. Firma vypověděla nájemní smlouvy ke svým tamním zakázkám a prodala zásoby. V Bělorusku by zároveň neměl být žádný její zaměstnanec. Společnost o tom dnes informovala na twitteru.

Firma čelila v minulých dnech kritice za svou práci na běloruské železnici. Iniciativa Společenství běloruských železničářů na sociální síti telegram uvedla, že ve dvou stanicích v běloruském Homelu byl uveden do provozu zabezpečovací systém právě od společnosti AŽD. Železniční uzel v Homelu údajně využívali Rusové pro převoz své vojenské techniky, kterou používají v konfliktu na Ukrajině. AŽD Praha k tomu v předchozích týdnech napsala, že šlo jen o nejnutnější práce pro zajištění bezpečnosti provozu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy