Hmyz vymírá. Dokud bude výhodnější pěstovat řepku, nic se nezmění, říká entomolog 

Jiří Labanc Jiří Labanc
5. 4. 2022 14:00
V mládí sice tíhnul k ptactvu, nakonec ale svůj život zasvětil hmyzu. Entomolog Jan Žďárek minulý rok vydal knihu Ohroženi hmyzem?, která volně navazuje na jeho čtyřicet let starou publikaci a za niž je momentálně nominován na cenu Magnesia Litera 2022 za naučnou literaturu. "Příčiny vymírání hmyzu v hrubých rysech známe, na tahu jsou teď politici," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Jasoň červenooký
Jasoň červenooký | Foto: Shutterstock

Jsme ohroženi hmyzem? Název vaší knihy s podtitulem Neobvyklá setkání po 40 letech evokuje pocit, že nás hmyz ohrožuje, opak je ale, zdá se, pravdou.

Lidé snad potřebují mít pocit, že je stále něco ohrožuje. Mojí snahou ale bylo ten strach rozptýlit a představit hmyz spíš z té lepší stránky, jako nepostradatelný a užitečný inventář přírody, s nímž se musíme naučit žít a vycházet. A to můžeme jen za předpokladu, že ho dokonale poznáme, že odhalíme všechny jeho často až neuvěřitelné strategie přežití. A aby se pro člověka nestal hrozbou, k čemuž při jeho kalamitním přemnožení dojít může, je třeba jeho životní strategie a chování dobře znát a případně využít v náš vlastní prospěch.

Titul knihy je samozřejmě nadsázka, a kdo si ho přečte pozorně včetně toho otazníku, sotva z hmyzu dostane strach. Účelem je vzbudit zvědavost, nakladatelství Academia se postaralo o jedinečný grafický formát i řadu exkluzivních, u nás ještě nepublikovaných fotografií.

Kniha je rozšířeným vydáním vaší 42 let staré publikace Neobvyklá setkání. Kam jsme se za tu dobu posunuli s věděním o hmyzu?

Na mnohé pokroky, kterých experimentální entomologie, zvlášť po druhé světové válce, dosáhla, se dnes už díváme jako na vědecké retro - kupříkladu objev hormonů u hmyzu a jejich úlohy při vývoji a rozmnožování. V oblasti chemické komunikace to byl zas objev feromonů, těkavých látek, které jedinec vylučuje s cílem na dálku ovládat chování jiného jedince svého druhu.

Entomolog Jan Žďárek
Entomolog Jan Žďárek | Foto: Archiv Jana Žďárka

Nicméně v původním vydání jsou i místa a tvrzení, a není jich zas tak málo, na kterých ani po těch posledních dvaačtyřiceti letech bouřlivého vývoje vědy a techniky není třeba mnoho měnit. Je ale nutno ocenit metodickou vynalézavost tehdejších vědců, s níž přistupovali k řešení problémů, a to bez použití dnešních špičkových analytických či monitorovacích technik, ovšem o to víc s využitím vlastních smyslů a zdravého úsudku svých mozků.

Rapidně se od té doby rozšířila i paleta objevených feromonů, díky kterým hmyz mezi sebou komunikuje. Jeden příklad za mnohé: od poznání prvního motýlího feromonu v roce 1959 do prvního vydání knihy Neobvyklá setkání v roce 1980 uplynula jen dvě desetiletí a struktura látek s účinností feromonu samičky byla tehdy hlášena již u 171 druhů. Po dalších 26 letech, v roce 2006, už seznam hmyzu, u něhož byl identifikován pohlavní feromon, obsahoval 1572 druhů ze 619 rodů a 50 čeledí, což bylo dokumentováno ve více než 6000 vědeckých studiích.

V Ohroženi hmyzem? tedy porovnáváte tehdejší znalosti s vývojem a stavem poznatků, ke kterým došli badatelé za poslední čtyři desetiletí?

Je to tak. Snažil jsem se patřičně upravit a okomentovat vše, v čem byly tehdejší výsledky vyvráceny, znevěrohodněny či zpochybněny bádáním posledních čtyřiceti let. Musel jsem ovšem doplnit a rozšířit ty partie, které v původní verzi končily otazníky, na které už dnes máme odpověď, ale také přidat poznatky o životě hmyzu, které byly před těmi desetiletími ještě za horizontem představivosti badatelů - například důkaz geomagnetického smyslu hmyzu. Vědci je získali jen díky překotnému vývoji nových experimentálních metod a nejpokročilejším genetickým přístupům.

Není náhodou, že prvním organismem, u něhož byl přečten celý genetický kód, byla moucha octomilka. Nejspíš proto, že se může už za 14 dní stát babičkou, a nenechá tak nedočkavého badatele dlouho čekat na výsledky jeho genetických pokusů. Kompletní genom octomilky byl popsán na přelomu tisíciletí a od té doby byl už rozluštěn u mnoha dalších hmyzích druhů, jak hospodářsky či hygienicky významných, jako je včela medonosná, bourec morušový nebo komár tropický, tak i u několika desítek dalších hmyzích druhů.

Vědci mluví o tom, že nejlépe lze pozorovat úbytek hmyzu na motýlech, například britští ekologové tvrdí, že do konce tohoto století dojde na území Velké Británie k vyhynutí dříve běžných druhů motýlů. Jaký druh hmyzu u nás vidíme čím dál méně?

Máte pravdu, a nepozorují to jen odborníci. Řidiči na celém světě zjišťují, že v létě nemusí tak často čistit čelní skla svých aut od skvrn po rozmazaném hmyzu. Není to ovšem důvod k radosti. Hmyzu opravdu v posledních desetiletích prokazatelně ubývá, a to jak co do biomasy, tak i do druhové rozmanitosti - biodiverzity.

Foto: Nakladatelství Academia

V knize uvádím tvrdé údaje, které vědci shromáždili a stále hromadí na podporu tohoto smutného tvrzení. Shodují se v tom, že právě motýli jsou skupinou, na které je to ohrožení hmyzu nejnápadnější, neshodují se ale na příčinách a rychlosti úbytku. Jedna seriózní přehledná studie názorů na tyto otázky, navíc opřená o výsledky 187 vědeckých prací zabývajících se celosvětovým úbytkem hmyzu, tvrdí, že úbytek byl zaznamenán u více než 40 procent zkoumaných hmyzích druhů a celá třetina z nich je už ohrožena vyhynutím.

Hmyz přitom mizí osmkrát rychleji než savci, ptáci nebo plazi. Autoři se dokonce nechali slyšet, že "pokud se úhyn hmyzích druhů nepodaří zastavit, bude to mít katastrofální dopady na ekosystém planety a přežití lidstva". S tak chmurnou prognózou se dá stěží souhlasit - příroda si v minulosti s vymíráním živočichů vždycky dovedla nějak poradit, některé skupiny však na to doplatily, ať to byli trilobiti, nebo dinosauři. Abychom to tentokrát nebyli my sami, na pořadu dne jsou otázky: čím to je způsobeno a co je proti tomu třeba dělat?

Dokud bude výhodnější pěstovat řepku, nic se nezmění

Vzpomínám si na letošní epizodu podcastu Deníku N s ředitelem České společnosti ornitologické Zdeňkem Vermouzkem o úbytku ptactva v tuzemské krajině. Jednou z hlavních příčin je příliš intenzivní zemědělské hospodaření, u hmyzu to je minimálně podobné.

Pan Zdeněk Vermouzek má pravdu a jeho vývody jsou podložené výsledky mnoha sčítacích akcí už dlouhodobě probíhajících u nás i jinde v Evropě. Ptáků ubývá, protože ubývá jejich potravy, kterou je u mnoha druhů převážně hmyz, a příčin jeho úbytku je víc, u nás je to především intenzivní zemědělské hospodaření. To víme už dlouho, ale nic moc se s tím nedělá.

Čímž se ale dostáváme k zákonodárné moci státu.

Dokud bude pro farmáře výhodnější pěstovat na obřích scelených lánech řepku olejku než tradiční potravinové suroviny, nic se nezmění, ať sedí v křesle ministra zemědělství či životního prostředí kdokoli. Ale ono je to celé složitější, to ukázala i nedávná diskuze v Otázkách Václava Moravce, ve které vystoupili kromě zástupců vlády i potravináři a ochranáři a rozebírali potravinovou soběstačnost v souvislosti s hrozící krizí v důsledku války na Ukrajině.

Jan Žďárek (84)

Jan Žďárek, entomolog, hmyz
Foto: Archiv Jana Žďárka
  • Vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor zoologie bezobratlých. 
  • Jeho nejoblíbenějším hmyzem je moucha, sám přiznává, že byl v mládí přelétavý. Ačkoliv totiž jako kluk chodil kroužkovat ptáky, v prvním ročníku na vysoké škole si za téma diplomové práce vybral pavouky. 
  • Když měl po povinné vojenské službě nastoupit na umístěnku jako učitel do Severočeského kraje, chytil se nabídky aspirantury do tehdy začínající laboratoře smyslové fyziologie hmyzu Entomologického ústavu v Praze. Svou osminohou zálibu tak musel s "těžkým srdcem" vyměnit za šestinohou.
  • Vždy jej zajímalo chování živočichů, a když pak výsledky své disertační práce na téma vlivu hormonů na páření ploštice ruměnice pospolné přednesl na Mezinárodní konferenci hmyzích endokrinologů v Brně, zaujal jednoho z objevitelů hmyzích hormonů, amerického profesora Gottfrieda Fraenkela, který ho pozval na post-doktorátní stáž do své laboratoře na Univerzitě státu Illinois. Mouchy masařky, které tam sloužily jako "laboratorní morčata", od té doby hrají prim v jeho bibliografii.
  • Účastnil se také výzkumných projektů na africké mouše tse-tse podporovaných americkou agenturou NIH a Mezinárodní agenturou pro atomovou energii ve Vídni.
  • Mezi jeho vědecko-populární knižní díla patří Neobvyklá setkání (1980), Jak se zvířata domlouvají (1988), Proč vosy, včely, čmeláci, mravenci a termiti… aneb Hmyzí státy (1997), Hmyzí rodiny a státy (2013) a Ohroženi hmyzem? / Neobvyklá setkání po 40 letech (2021), které navazuje na jeho čtyři desetiletí starou literární prvotinu.

Navíc nejsem odborník na environmentální politiku, nechci se k ní proto kategoricky vyjadřovat, nakonec i mezi odborníky panují neshody. V zemědělství je taky dilema - jak nasytit národ, a přitom co nejméně uškodit přírodě. Jde o střet odborných a politických argumentů. Konečné rozhodnutí musí ale vždy udělat politik, který je za rezort zodpovědný.

Co je na současném způsobu hospodaření s půdou tak škodlivé pro volně žijící zvířata?

Za hlavní příčinu úbytku biodiverzity v civilizovaných oblastech vědci pokládají intenzifikaci a industrializaci zemědělství - kácení stromů a keřů, které obklopují pole, rozorávání mezí a vytváření rozsáhlých scelených lánů monokultur, které ošetřujeme syntetickými hnojivy, herbicidy a pesticidy.

Hmyzu začalo ubývat už na počátku 20. století, proces se urychlil v 50. a 60. letech a za poslední dvě desetiletí dosáhl alarmujících rozměrů, mimo jiné v důsledku používání nové třídy insekticidů, mezi něž patří fipronil a neonikotinoidy, které působí na centrální nervový systém hmyzu a často i v podprahových dávkách ovlivňují jeho chování. Dezorientované včely například při návratu z pastvy zabloudí. Čtenář v knize najde spoustu dalších příkladů třeba i z oblasti tropického zemědělství, kde je situace obdobně povážlivá.

Zajímavé zjištění dlouhodobých změn entomofauny (hmyzu žijícího na vymezeném území, pozn. red.) - v tomto případě létajícího hmyzu - poskytl rozbor trusu rorýsů. Kanadští entomologové se zaměřili na nepoužívané komíny, ve kterých po desetiletí hnízdili rorýsi ostnití a za tu dobu zanechali pod hnízdem letité vrstvy guána, tedy trusu. Rozborem 48 let starých nánosů získali informace o dietě těchto ptáků živících se výhradně létajícím hmyzem. Jednotlivé vrstvy trusu ukázaly změny ve výživě rorýsů ve 40. letech, to jest v době, kdy se začal používat insekticid DDT. Podíl pozůstatků brouků v trusu poklesl, zvýšily se však zbytky mšic - to může znamenat, že se ptáci živili menším, méně kaloricky vydatným hmyzem, což se může obrazit ve sníženém počtu vychovaných mláďat. Podíl brouků v trusu rorýsů se opět zvýšil po zákazu DDT v 70. letech, ale nikdy původních hodnot nedosáhl.

Degradace přírody má více příčin, nejen člověka

Co s tím, jaká vidíte řešení?

Příčiny v hrubých rysech známe, na tahu jsou teď politici. Od nich však zatím slyšíme spíš obhajobu a podporu intenzifikace výroby potravin pro nakrmení hladových krků exponenciálně rostoucí lidské populace.

Degradace fauny i flóry má celoplanetárně více příčin, a ne všechny jsou způsobené člověkem. Mohou souviset i s klimatickými změnami v důsledku astronomických cyklů a výkyvů, jak tomu ostatně bývalo už dávno před objevením se člověka. Přesto věřím, že se rychlost vymírání dá vhodnou environmentální politikou aspoň lokálně regulovat.

Když se podíváme do sousedních zemí, jak jejich zemědělství ovlivňuje život hmyzu?

V celé Evropě je situace podobná, lépe na tom jsou země s tradiční rodinnou strukturou farmářství, ale ani jim se úbytek hmyzí biodiverzity nevyhnul. Dva příklady za mnohé: britští ekologové vyslovili chmurnou předpověď, že na jejich území dojde do konce století k vymření nejméně třech dříve banálních druhů motýlů, okáče pýrového, soumračníka rezavého a okáče prosíčkového. Přičítají to změnám klimatu, hlavně přibývání suchých období při globálním oteplování a fragmentaci biotopů těchto motýlů. Klíčem k záchraně těchto motýlů je přibrzdění klimatických změn a promyšlené vytváření biokoridorů, které zabezpečí propojení mezi jednotlivými přírodními lokalitami ohrožených druhů. Ostatně o to se snaží státní ochrana přírody i u nás a z vlastní zkušenosti člena obecního zastupitelstva vím, jak je někdy těžké vysvětlit sousedovi, že ten lán úhoru se nesmí zorat a proč.

Ale nejen to, výsledek určování jednotlivých druhů much v úlovcích německých entomologů ukázal i dramatický pokles biodiverzity. Zatímco v roce 1989 jich bylo chyceno 143 druhů, v roce 2013 už jen pouhých 104 druhů. To vysvětluje, proč i u nás podle pravidelných sčítání v přírodě dramaticky ubývají sýkory, pěnice a další druhy hmyzožravých ptáků, a to i v chráněných oblastech, jak na to upozorňuje pan Vermouzek.

Před chvílí jste zmínil tropické zemědělství. Jak se vymírání hmyzu projevuje napříč kontinenty? V čem je to jiné v Evropě oproti Jižní Americe nebo Austrálii?

Úbytek biomasy a biodiverzity nejen hmyzu probíhá na všech kontinentech, má ale svá specifika. V tropech, kde se průmyslové obhospodařování půdy až na výjimky - kupříkladu plantáže olejových palem - tak často nevyskytuje, se za hlavní faktor úbytku hmyzu pokládají účinky globálního oteplování, kterým se druhy dlouhodobě adaptované stabilním podmínkám tohoto klimatického pásma nedokážou přizpůsobit.

V Severní Americe byl v poslední době pozorován nápadný úbytek motýlů danausů stěhovavých, kteří každoročně migrují ze severu USA a Kanady do Mexika, kde společně zimují. Vědci tvrdí, že počty zimujících motýlů povážlivě klesají zejména během posledních dvou dekád, a přičítají to používání zvlášť účinného totálního herbicidu glyfosátu, známého i u nás pod označením Roundup.

… Který pak housenky nevědomky konzumují, následkem čehož umírají, předpokládám.

Ano, housenky danausů se živí výlučně na jedovaté klejše, což je v Americe plevel rostoucí na mezích, úhorech a podobných ruderálních stanovištích. Používání herbicidu sice zvýšilo úrodu geneticky upravené kukuřice a zkultivovalo zanedbané plochy, ale motýly zbavilo jejich živné rostliny a samičky příležitostí, kam klást vajíčka.

Jak ale najít kompromis v tom, aby světové zemědělství dokázalo uživit téměř osm miliard lidí a zároveň bylo ohleduplné k živočichům, jejichž životy jsou se zemědělstvím spjaty?

Jednoduchá odpověď na to není, a kdybych ji znal, byl bych už laureátem Nobelovy ceny. Jsem ale přesvědčen, že klíč k nápravě lidstva je v kontrole porodnosti. Exponenciální růst počtu lidí na Zemi je chmurnou vyhlídkou pro spoustu živých organizmů, nejen hmyzu. Kdyby však došlo k nejhoršímu a lidstvo spáchalo nukleární sebevraždu, poslední mrtvolu člověka jistě najde aspoň tucet sarkofágních likvidátorů o šesti nohou a oni všemu tvorstvu nadřazené bílkoviny přemění na prozaické, nicméně zhoubnému záření mnohonásobně odolnější "červy".

Jak pomoci? Hmyzími hotely

V knize také píšete, že půda, po které chodíme, je jedno obrovské multimilionové velkoměsto obydlené bytostmi, jež si zvolily život bez slunce. Tvrdíte, že je to velmi důležitá, ale zanedbávaná složka biomasy. Proč?

Tato alegorie s podzemním multimilionovým velkoměstem má čtenáře upozornit na zcela opomíjenou, nicméně klíčově důležitou půdní faunu, která je spolu s půdní mikroflórou tvůrcem ornice. Opomineme-li mikroorganizmy a háďátka, primát tu mají osminozí roztoči a šestinohý hmyz. Mezi šestinožci pak na počet suverénně vedou chvostoskoci. Mnohý z čtenářů o nich možná slyší poprvé, a přitom jsou to zvířátka mezi nohatými suchozemskými živočichy vedle roztočů nejpočetnější. Na jednom hektaru pastviny jich bylo napočítáno okolo jedné miliardy. Jsou symbolem hmyzí všudypřítomnosti. Najdeme je i v květináčích svých pokojových rostlin.

Je naopak nějaký druh hmyzu, jehož se lidská činnost nebo klimatické změny nedotýkají, ba naopak se mu daří?

Řada živočišných druhů, a nejen hmyzu, mění nebo rozšiřuje svůj areál výskytu díky klimatickým změnám. Globální oteplování umožňuje některým živočichům osidlovat stále vyšší horské lokality nebo se šířit dál na sever. Například nápadný pavouk křižák pruhovaný býval za mého studentského mládí vzácným úlovkem jen na jihu Žitného ostrova. Dnes je běžným druhem i v pražských zahrádkářských koloniích.

A co škůdci? Jak se jich dotýkají změny, o kterých jsme spolu mluvili?

Mnohým škůdcům klimatické změny také hrají do karet. Často se šíří i globalizovaným obchodem se živými rostlinami. Typickým příkladem takového přivandrovalce z jihu je invazní východoasijský zavíječ zimostrázový, jehož housenky nemilosrdně ničí okrasné keře buxusů. U nás byl tento zavíječ prvně zaznamenán v roce 2011 v národním parku Podyjí a dnes, po pouhých deseti letech, sotva kde v Čechách či na Moravě najdete hřbitov, kde by okrasné buxusy nebyly dohola ožrané jeho housenkami.

Jak může hmyzu pomoci běžný občan? Často navštěvuju botanické zahrady a ještě častěji tam vidím například hmyzí hotely…

Hmyzí domečky jsou výborným prostředkem, jak podpořit hnízdění samotářských včel, které jsou spolu se společenskými včelami a čmeláky nepostradatelnými opylovateli kulturních i divokých rostlin. Občanské sdružení v naší vesnici dokonce umístilo takový včelí hotel do niky božích muk na místo sošky světice.

V posledních letech je to chvályhodná a užitečná módní zábava, podobně jako vyvěšování ptačích krmítek v zimě nebo ptačích budek. V nejjednodušším případě stačí i PET lahev zbavená dna a naplněná hnízdním materiálem, domeček si lze pořídit třeba na zahradu nebo na balkon. I v městské zástavbě včely najdou dost květů a na nich nektar a pyl pro výživu potomků. Vyvěšováním včelích ubytoven podporujeme nejen biodiverzitu opylovatelů, ale i druhovou rozmanitost divokých kvetoucích rostlin ve svém okolí, které jsou živnými rostlinami larev a housenek hmyzu, a těmi se zase živí ptáci.

Mohlo by vás zajímat: Hmyzí farmou proti klimatickým změnám

Nizozemská společnost vyrábí hmyzí protein efektivně, je šetrná k životnímu prostředí | Video: Reuters
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 27 minutami

V sobotu bylo víc případů covidu než před týdnem, počet hospitalizovaných klesá

Poprvé od konce července v mezitýdenním srovnání mírně stoupl počet nových případů covidu-19. V sobotu laboratoře podle webu ministerstva zdravotnictví odhalily 570 nákaz, to je o 51 víc než o týden dřív. Testů bylo oba dny podobně, kolem 2400. Až další dny ukážou, zda jde o jednorázový víkendový výkyv, či obrat v dosavadním zpomalování epidemie.

Nadále klesá počet nakažených, kteří jsou v nemocnicích. Uplynulý den se snížil na 854, minulou sobotu bylo hospitalizovaných víc než tisíc. Pacientů ve vážném stavu výrazně neubývá, v uplynulých dnech je jich kolem třiceti.

Testy prokázaly v sobotu kromě nových případů ještě 218 podezření na opakovanou nákazu, před týdnem o něco víc - 230.

Zdroj: ČTK
před 29 minutami

Na autobus v centru Jeruzaléma zaútočil střelec, sedm lidí je zraněných

Při ozbrojeném útoku na autobus v centru Jeruzaléma bylo v neděli ráno zraněno sedm lidí, z toho dva těžce. Uvedla to místní policie a bezpečnostní složky.

Agentura DPA s odkazem na záchranáře informuje, že se střelba v noci na neděli ozývala ze dvou míst poblíž Zdi nářků, kromě autobusu ve staré části města se jejím terčem stalo i parkoviště poblíž Davidova hrobu. Podezřelý pachatel je podle izraelských médií na útěku.

Autobus vezl věřící od Zdi nářků do města, uvádějí záchranáři. "Podle kolemjdoucího začal na autobus slepě střílet terorista," citoval záchranáře list Jerusalem Post. Když na místo události dorazila záchranná služba, nastal velký rozruch. Lidé v panice utíkali.

Zdroj: ČTK
Další zprávy