Nebezpečný trend v práci. Zaměstnanci si berou dovolenou, aby dohnali pracovní resty

Magazín Magazín
25. 11. 2022 10:04
Přibývá zaměstnanců, kteří si berou dovolenou, aby dohnali pracovní resty. Nedokážou držet tempo se stále vyššími nároky na výkonnost, což ale nechtějí před svými šéfy přiznat, a tak se svou přepracovanost snaží skrýt. Dodělávání nesplněných úkolů během volna však podle odborníků může vést až k vyhoření.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Shutterstock

Když člověk během pracovní doby nestíhá dodělat všechno, co od něj jeho nadřízení očekávají, dohánění restů během volna se může zdát snadným řešením, jak se vyhnout průšvihu. Pokud ale začne většinu času vyhrazeného na odpočinek trávit jen další prací, může se dostat do nebezpečné spirály, která mnohdy končí až u profesního vyhoření a duševních i fyzických onemocnění.

Fenomén, pro který se v angličtině vžil termín leaveism, se podle expertů začal šířit s příchodem pandemie koronaviru. Letošní studie organizace Chartered Institute for Professional Development ukázala, že se s ním u svých zaměstnanců setkává až 67 procent firem. Více než tři čtvrtiny z nich pak v průzkumu uvedly, že si jejich pracovníci berou volno kvůli nadměrnému stresu.

"Přechod na práci z domova přispěl k rozmazání hranic mezi zaměstnáním a volným časem. Mnoho lidí najednou nedokáže vypnout a dokončuje nedořešené povinnosti v době, kdy by už měli odpočívat, což dřív nebylo možné, protože práce byla vázaná na konkrétní místo," upozornil pro deník The Independent spoluautor výzkumu Ben Willmott.

Psychologové zmiňují dva důvody, proč lidé do pasti práce ve volném čase padají. Prvním z nich jsou nerealistická očekávání jejich šéfů, kteří na ně vrší větší objem úkolů, než dokážou zvládnout. Druhým motivem je pak neschopnost zaměstnanců delegovat některé povinnosti na své méně vytížené kolegy.

S podobnými případy se často setkává koučka Debbie Denyerová. Jeden z jejích klientů se jí například svěřil, že se měl během jediného pracovního dne zúčastnit sedmnácti schůzek. "Na každé z nich přitom určitě být nemusel, jenomže si připadal nenahraditelný. A nakonec se stejně dostal do fáze, kdy měl mozek přehlcený a nebyl produktivní," popsala Denyerová.

"Když si nedopřejeme dostatek odpočinku, začneme prokrastinovat, odkládat úkoly na později, a i když se pokoušíme dál pracovat, netrávíme čas efektivně. Pokud takhle fungujeme dlouhodobě, dostaneme se nakonec do bodu, kdy máme pocit, že už své zaměstnání nemůžeme dál vykonávat a potřebujeme z něj odejít," dodala koučka.

Video: Nejšťastnější jsme jako děti, nejméně ve 40. Češi jsou ke štěstí kritičtější, říká psycholog (23. 11. 2022)

Kdy jsme nejšťastnější? Obecně jako děti v předškolním věku, první propad přichází kolem puberty a nejméně šťastní jsme zhruba v pětačtyřiceti. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

Další zprávy