Strach lze změnit na něco pozitivního. Řešit se má systémově, říkají zakladatelky Institutu úzkosti

Petra Jansová Petra Jansová
10. 4. 2018 7:25
"Mluvit o úzkosti v naší společnosti neznamená ji zvětšovat, ale naopak ji činit snesitelnou a směřovat k odstranění její příčiny," říká čtveřice mladých žen. Ty na začátku března založily Institut úzkosti s cílem vytvořit prostor pro výzkum obav, které se šíří napříč společností. Jedním z témat, kterým se institut bude v blízké době věnovat, je psychiatrie.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Thinkstock

"Úzkost pozorujeme jako určitý symptom, skrze který můžeme společnost nahlížet. Je to emoce, která je v dnešní společnosti silně přítomná," říkají Eva Koťátková a Barbora Kleinhamplová.

Ty spolu s dalšími dvěma kolegyněmi, kurátorkami Zuzanou Blochovou a Edith Jeřábkovou, na začátku března spustily činnost Institutu úzkosti. Úzkost podle nich není chybou jednotlivce, ale systému. Je způsobena mocenskými zájmy a v jejich důsledku ekonomickými, politickými, ale i ekologickými problémy, se kterými se potýkáme.

Cílem institutu je ukázat, že se problémy, z nichž pramení úzkost, dají měnit systémově. Zároveň by chtěl vyvolat diskusi o tom, co úzkost způsobuje a jak s ní nakládat.

Všudypřítomnou úzkost nevnímají zakladatelky institutu pouze jako něco negativního. Snaží se na ni pohlížet z mnoha perspektiv, například chtějí uvažovat o její schopnosti přinášet změny.

"Předpokládáme, že úzkost nechce zažívat nikdo. A právě v tom vidíme její potenciál, který by mohl vést k společenským změnám," přibližuje Kleinhamplová. Jako příklad uvádí feminismus, který přináší alternativu ke stávající patriarchální společnosti.

Cílem institutu je mimo jiné i vyvolávat diskusi o povaze problémů v různých oblastech, ke kterým se téma úzkosti vztahuje. V blízké době se tak chce věnovat psychiatrii.

"Spektrum psychických nemocí se neustále rozšiřuje. To, co se v minulosti vnímalo jako logické důsledky tlaku okolí (pracovní přetížení, stres kvůli nedostatku finančních prostředků, strach, jestli zaplatíte hypotéku nebo exekuci), se dnes léčí jako chemická nerovnováha v mozku, namísto toho, abychom hledali způsoby, jak systémově řešit zmíněné problémy," podotýká  Kleinhamplová.

Podoba psychiatrie se podle ní navíc plíživě mění. "Jsme podporováni v tom, abychom se nebáli přiznat si, že trpíme depresí, a že se nemusíme stydět užívat léky. Spotřeba antidepresiv tak radikálně roste, ovšem léky nejsou vždycky to, co náš problém vyřeší," říká Kleinhamplová.

Svoji činnost institut oficiálně zahájil 19. března v Goethe-Institutu v Praze akcí, které se zúčastnilo na čtyřicet řečníků z různých profesních a společenských oblastí. Ti tak společně svými příspěvky načrtli mapu úzkosti v Čechách.

Šlo o zástupce různých věkových kategorií a sociálních skupin s odlišným vzděláním. Nejsilněji rezonoval osud muže, kdysi úspěšného podnikatele, který přišel o veškeré jistoty a kvůli exekucím se ocitl na ubytovně bez práce a bez domova a dodnes se z této situace snaží vymanit. Silný byl také příběh jedenáctileté dívky, která zná statistiky znásilnění, a tak chodí každý den do školy a ze školy domů se strachem, kdy to potká ji. 

"Během prvního setkání byl důležitý nejenom moment sdílení, otevření tématu a lokalizace problémů, ale i možnost nalezení průsečíků mezi jednotlivými oblastmi," připomíná Eva Koťátková s tím, že institut by se v budoucnu mohl stát místem setkávání a sdílení pro lidi z různých oblastí od umělců, aktivistů, teoretiků až po širokou veřejnost.

"Institut vychází z uměleckého prostředí a vnáší do něj určitá témata současného světa. Připravuje program pro konkrétní skupiny, pořádá akce veřejné i poloveřejné, chce ale také dávat hlas těm, kterým je hlas upírán, ať už to jsou děti, staří lidé, zvířata, rostliny, nebo dokonce věci," uzavírá Koťátková.

Populace není více duševně nemocná, je více ošetřována, což je v zásadě dobře, říká psychiatr Jiří Švarc. | Video: Daniela Drtinová
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 6 minutami

Na letišti v Mošnově na Novojičínsku začaly Dny NATO, v okolí se tvoří kolony

Společným seskokem českých a polských parašutistů s vlajkami v sobotu na letišti v Mošnově na Novojičínsku začaly dvoudenní Dny NATO a Dny Vzdušných sil Armády ČR. Po oba dny je v osmihodinovém programu připraveno mnoho dynamických ukázek na zemi i ve vzduchu. Kromě toho mohou lidé vidět na zemi řadu atraktivních strojů, mezi nimi poprvé víceúčelový letoun F-35 Lightning II nebo bezpilotní letoun MQ-9 Reaper.

V okolí letiště se i letos tvoří kolony aut, vzhledem k omezené kapacitě akce ale nejsou tak dlouhé jako v jiných letech. Operátor speciální policejní linky Michal Tichý řekl ČTK, že kolony ze všech stran dosahují maximálně tří kilometrů.

Dny NATO jsou největší bezpečnostní přehlídkou v Evropě. Na akci se představují armádní, bezpečnostní a záchranářské jednotky ze 17 zemí. Speciální partnerskou zemí je letos Švédsko.

Vstup na dvoudenní akci, která se koná nedaleko Ostravy, je zdarma. V minulosti ji navštěvovalo i přes 200 tisíc lidí, mnoho i ze zahraničí, zejména z Polska a Slovenska. Loni musely být Dny NATO kvůli koronavirové pandemii bez diváků v místě akce, lidé mohli program sledovat v televizi a na internetu. Letos je počet diváků omezený maximálně na 40 tisíc každý den.

Kvůli kontrole počtu lidí si letos návštěvníci poprvé museli předem pořídit vstupenky. Jsou sice nadále zdarma, ale lidé zaplatili 15 korun jako servisní poplatek. Musí rovněž mít potvrzení o bezinfekčnosti, tedy očkování proti covidu-19, prodělání nemoci nebo negativním testu.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Autobus srazil v Ratiboři na Vsetínsku chodce, muž střet nepřežil

Linkový autobus srazil v pátek večer v Ratiboři na Vsetínsku chodce. Sedmačtyřicetiletý muž střet nepřežil. Okolnosti nehody zjišťují kriminalisté a dopravní policisté, sdělila dnes policejní mluvčí Simona Kyšnerová.

Tragická nehoda se stala po 18:00. "Zemřel při ní sedmačtyřicetiletý muž. Ten z prozatím přesně nezjištěných příčin vstoupil bezprostředně do jízdní dráhy linkového autobusu, který jel ve směru od Hošťálkové. Třicetiletý řidič autobusu, i přes veškerou snahu, již nedokázal střetu zabránit," uvedla mluvčí.

Chodec podle ní při nehodě utrpěl závažná zranění. "Na místo jako první dorazili policisté z Jablůnky, kteří společně se svědky události prováděli do příjezdu záchranářů resuscitaci. Muž bohužel svým zraněním na místě podlehl. U řidiče autobusu jsme provedli dechovou zkoušku na alkohol. Byla negativní," uvedla Kyšnerová.

Přesné okolnosti tragické nehody podle ní nadále zjišťují vsetínští kriminalisté společně s dopravními policisty. "Po dobu vyšetřování nehody byl provoz na komunikaci částečně omezen a doprava byla řízena kyvadlově," doplnila mluvčí.

Podle dostupných údajů je chodec dvacátou obětí letošních dopravních nehod ve Zlínském kraji. Za loňský rok zemřelo na silnicích v regionu při nehodách 23 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy