Turistická apokalypsa v Adršpachu. Na přírodu se tady stojí v nekonečných frontách

Skalní město každý rok přivítá téměř 400 tisíc turistů, během vytížených dní musí návštěvníci chodit po stezkách v davu.
U hlavního parkoviště je pořádně plno.
Mezi nejoblíbenější snímky z Adršpachu na Instagramu patří i tato Gotická branka. Většina návštěvníků se tak zde nezapomene zvěčnit foťákem, nebo (častěji) svým mobilem.
Přírodou a pískovcovými skalami se lze kochat, jen když zvednete pohled nahoru.
U Pískovny, která je první zastávkou procházkové trasy, se kupí návštěvníci. Spousta z nich se zde nechá fotit svými spolucestujícími.
Foto: Tomáš Vocelka
Magdaléna Daňková Tomáš Vocelka Magdaléna Daňková, Tomáš Vocelka
Aktualizováno 31. 8. 2019 11:00
Národní přírodní rezervace Adršpašsko-teplické skály patří mezi nejoblíbenější místa v České republice. Skalní město u hranic s Polskem loni navštívilo téměř 400 tisíc turistů. Když má prodloužený víkend Česko i Polsko, kolabuje tu doprava a na všechno se tu stojí dlouhé fronty. Problém ale není v turistech, kapacita místa prostě není dostatečná, aby bez problémů zvládla takový nápor návštěvníků.

"Taky jedete do Adršpachu? Tak to musíte na parkoviště do Teplic nad Metují," navigují městští policisté přijíždějící na křižovatce u Chvaleče na Trutnovsku. Je těsně před polednem a parkoviště u hlavního vstupu do Adršpašských skal už je zcela zaplněné. V obci o pěti stech obyvatelích je zhruba 600 parkovacích míst, počet turistů však kapacitu pravidelně přesahuje.

Jen vloni navštívilo Adršpach více než 380 tisíc lidí, a během hlavní turistické sezony se proto oblíbené skalní město potýká s přetížením turistických stezek i zablokovanými příjezdovými cestami.

Výjimkou nebyl ani 15. srpen, kdy například v sousedním Polsku slaví svátek Nanebevzetí Panny Marie. Letos připadl na čtvrtek, a proto spousta polských turistů vyrazila poznávat české přírodní památky. Podle vedoucího Technických služeb Adršpach Zdeňka Zatloukala sem přijelo o třetinu více návštěvníků než obvykle. Přesto areál letos v létě zaznamenal snížení počtu turistů oproti předchozím létům. 

Podívejte se na zácpy v Adršpašských skalách 15. srpna:

Overturismus: Adršpašské skály | Video: Tomáš Vocelka

Fronty jsou všude

Železniční zastávka v Teplicích nad Metují je výchozím bodem pro všechny, kteří se se svým autem nevešli do Adršpachu, a parkují tak v sedm kilometrů vzdáleném městečku. Na zastávce, kde není nic kromě uzamčené železniční budovy, jízdního řádu a plakátů, čeká hned několik rodin.

Děti se nudí, a když nekoukají do mobilu, hrají si třeba na honěnou. Dospělí netrpělivě kontrolují čas, pokuřují, telefonují a diskutují mezi sebou, většinou polsky. Vlak tu jezdí kyvadlově zhruba co půl hodiny a zpáteční lístek za 32 korun se kupuje až u průvodčí. O zpoždění se cestující dozví pouze z aplikace v mobilu, hlášení zde nefunguje.

Jakmile vlak zastaví ve stanici Adršpach - zastávka, člověk se rázem ocitne uprostřed turistické vřavy. Procesí lidí pochoduje od vlaku, z parkoviště, z turistického informačního centra i skalního města. Fronty jsou všude - od toalet přes stánky s občerstvením po bránu do přírodní rezervace. 

Mísí se tu rodiny, zájezdy seniorů, baťůžkáři v pohorkách, zamilované páry, turisté v žabkách a dokonce i starší lidé s chodítky.

Nejbližší posilnění před cestou je ve stáncích s rychlým občerstvením, samoobslužné jídelně nebo restauraci u východu z Adršpašských skal. Nabídka v osvěžovnách nejblíže vstupu do skalního města nijak neoslní - zmrzlina, párek v rohlíku, hamburgery, kebab v tortille, smažený řízek s hranolky, guláš, svíčková nebo smažený sýr. Poblíž je i například Café bar Kalírna, který doporučuje Gastromapa Lukáše Hejlíka sdružující zajímavé restaurace a kavárny.

Zatímco za parkoviště na první čtyři hodiny zaplatíte sto korun a za vstup do Adršpašských skal 120 korun, toaleta je zadarmo. A v areálu před vstupem si lze vyměnit i peníze, směnáren je zde hned několik.

"Můžete nezaclánět? Hej, blondýnko!" okřikne polská turistka středního věku svou krajanku, aby mohla vyfotit kamarádku s výhledem na Pískovnu obklopenou skalami. Podobných fotek tu lidé pořídí stovky a společně s Gotickou brankou je to také nejčastěji zveřejňovaný snímek na Instagramu. "Vyfotila byste nás?" prosí Polka o romantickou fotku s přítelem a dalšími desítkami lidí v pozadí, kteří mizí slavobránou ke Slonímu náměstí.

"Tady je to jak na D1"

Nejoblíbenější stezkou kolem skalních útvarů až k Adršpašskému jezírku proudí po poledni stovky lidí. Každých pár metrů se zastavují, cvakají fotky na mobil a hlasitě mezi sebou hovoří, případně halekají na příbuzné, kteří zůstávají pozadu. Výjev tak kontrastujte s klidem a mírem, který vládne v běžně nepřístupném terénu mezi miliony let starými pískovcovými skalami.

"Ten počet návštěvníků je nechutný, měli by to asi začít regulovat, aby si tu přírodu mohl člověk vychutnat bez tlačenice s autobusovými zájezdy Poláků. Máte tam pocit, že na jednoho Čecha připadá tak sto Poláků. Není možnost si nic hezky vyfotit a vychutnat atmosféru," stěžuje si jedna z přispěvatelek na populární cestovatelské platformě TripAdvisor.

Oblíbenou atrakcí areálu je také projížďka po Adršpašském jezírku, která stojí 50 korun. K tomu je však potřeba připočíst si stání v dlouhé frontě na úzkých schodech mezi skalami. "Tady je to jak na D1," poznamenává jeden z českých návštěvníků ve středních letech.

Při stoupání po schodech v okolí jezírka už se provoz značně zahušťuje, na výstup v opačném směru se čeká pár minut, než se vás někomu z davu zželí. Oboustranný provoz je prakticky nemožný.

K jezírku bez použití lodičky se odpoledne dá dostat jenom ve vzácné chvíli, kdy je posádka předchozí lodi pryč a další ještě nepřijela. Klid a mír tady najdete jenom pár minut, dokud nepřijdou další turisté a neobjeví se další loďka s výletníky smějícími se průpovídkám kapitánů.

Raději brzy ráno nebo mimo sezonu

Kýžené ticho lze najít až u Vlčí rokle, sem totiž dojdou zejména zapálení milovníci túr a procházek lesem. Naopak cesta zpět do Adršpachu je všechno, jenom ne osamělá. Mumraj mezi skalami doplňuje hudba, kterou z přenosného reproduktoru pustil jeden z polských návštěvníků, a teď se rozléhá na trase mezi Velkým a Malým Adršpašským vodopádem.

"Tady je hezky," neskrývá ironii jeden z českých návštěvníků. Mezi přítomnými turisty ale lze zaslechnout i nadšené Poláky. "Do konce života nebudu litovat, že jsme se sem vypravili. Budeme mít perfektní fotky," říká jeden z nich a není jasné, myslel-li to vážně, nebo ironicky.

Výpravy do skal nekončí ani v půl páté odpoledne. Právě načasování je podle mnohých návštěvníků, popisujících své zážitky z Adršpachu na TripAdvisoru, zásadní. Spousta z nich proto doporučuje přijet na místo brzy ráno anebo mimo sezonu.

Podle vedoucího Technických služeb Adršpach se počet lidí odvíjí také od počasí, v případě chladnějších a deštivějších dnů je zájem o návštěvu skalního města menší. K největšímu nárůstu došlo podle Zdeňka Zatloukala v posledních čtyřech letech. "Myslím si, že na to měla vliv situace v Evropě. A protože je nízká míra nezaměstnanosti, lidi mají asi obecně více peněz na cestování," přemítá. 

Více parkovacích míst i vlakových spojů

"Dneska to bylo šílené," svěřuje se unavená zaměstnankyně přírodní rezervace své známé při čekání ve frontě na jízdenky na vlak na adršpašském nádraží.

Právě letní prázdniny a svátky v Česku či sousedním Polsku bývají pro skalní město kritické. Častokrát zde kolabuje doprava, kvůli čemuž si navigaci vzala na starost policie.

Posíleny jsou i vlakové spoje z Trutnova, Polska a Teplic nad Metují. A Královéhradecký kraj začal jednat s polskou stranou o zřízení záchytných parkovišť u polského Mierozsowa, odkud by turisty do skal na české straně hranice vozily autobusy. Podle Zatloukala by se díky lepší dopravní navigaci a záchytným parkovištím mohla špička v Adršpachu více roztáhnout. 

Ani davy návštěvníků v populárním skalním městě a dopravní omezení podle Zatloukala turisty návštěva Adršpachu častokrát neodradí. "Lidi vydrží čekat na hranicích nebo někde v okolí několik hodin, protože se vydali do Adršpachu a pojedou tam, ať to stojí, co to stojí," říká. A dodává, že se snaží veřejnost upozorňovat na to, aby si vytouženou prohlídku lépe plánovala, ideálně aby vynechala nejvytíženější sváteční dny. 

 

Právě se děje

před 3 hodinami

Komise: Obětí církevního sexuálního zneužívání může být ve Francii od roku 1950 až 10 tisíc

Obětí církevního sexuálního zneužívání může být ve Francii od roku 1950 až 10.000. Aktualizovaný odhad dnes podle agentury AFP zveřejnila komise, která problematiku zkoumá. Nezávislou komisi pro sexuální zneužívání v církvi (Ciase) v roce 2018 zřídila katolická církev v reakci na sérii skandálních odhalení sexuálního zneužívání ve Francii i ve světě. Komise v polovině minulého roku odhadla počet obětí na nejméně 3000, což dnes její předseda Jean-Marc Sauvé označil za "jednoznačné podhodnocení".

Komise na více než rok zřídila telefonní linku pro hlášení sexuálního zneužívání, na kterou se za tu dobu obrátilo 6500 obětí či svědků těchto násilných činů. V polovině telefonátů se jednalo o případy z 50. a 60. let minulého století, útokům častěji čelili muži a 87 procent volajících bylo v době zneužívání nezletilých, zveřejnila loni na podzim Ciase.

"Zdaleka ale nejde o všechny", upozornil dnes Sauvé. "Zásadní otázkou zůstává, kolik lidí se ozvalo. Deset procent, pět procent, méně?" dodal.

"I když je 10.000 hodně, jsme stále daleko od pravdy," komentoval nový odhad Jean-Pierre Sautreau, jež stojí v čele organizace sdružující oběti církevního zneužívání v západofrancouzském departementu Vendée. "Skutky jsou často datovány do 50. let minulého století a ti lidé již zemřeli, nebo je jim přes 80 a už o tom nechtějí mluvit," vysvětluje.

"Je to vrchol ledovce, je to rozhodně mnohem více," domnívá se rovněž Véronique Garnierová z jiného sdružení obětí.

Zpráva komise má na podzim představit celkovou diagnózu problematiky a vysvětlit, jak se církev do situace dostala. Instituce mají následně navrhnout podobu odškodnění obětí. Podle Sauvého však trauma obětí nevyřeší pouze odškodnění finanční, "obzvlášť v případě, že by jej doprovázel příkaz mlčet".

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Grammozis se stal pátým trenérem fotbalistů Schalke v sezoně

Novým trenérem fotbalistů Schalke 04 se stal Dimitrios Grammozis. S klubem z Gelsenkirchenu, který už má jen minimální šance na udržení v první lize, podepsal dva dny po odvolání kouče Christiana Grosse smlouvu do roku 2022. Ve funkci by měl podle médií zůstat i v případě sestupu.

Dvaačtyřicetiletý Grammozis byl bez angažmá od loňského léta, kdy skončil u druholigového Darmstadtu. Na lavičce Schalke je už pátým koučem v aktuální sezoně, před ním se u týmu vystřídali David Wagner, Manuel Baum, Huub Stevens a naposledy Gross.

Premiéru s mužstvem absolvuje v pátek v duelu s dalším kandidátem na sestup Mohučí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy