Tragická smrt horolezkyně Kláry Kolouchové na Nanga Parbat zasáhla veřejnost. Zároveň však připomíná i bolestivou historii českého a československého horolezectví. Vysokohorské lezení si od expedice v Peru roku 1970 až po současnost vyžádalo desítky obětí mezi ostřílenými milovníky hor. Připomeňte si vybrané příběhy odvážných horolezců, kteří zaplatili nejvyšší cenu za svou vášeň.
Odhodlání nestačilo
Na konci května roku 1976 se do historie československého horolezectví navždy zapsalo jméno Karla Schuberta. Odhodlaný horolezec se totiž stal prvním Čechem, který kdy stanul na vrcholu osmitisícové hory. Zdolání Makalu (8462 m n. m.), páté nejvyšší hory světa, byl životní úspěch.
Prvovýstup Jižním pilířem, neprobádanou a technicky náročnou cestou, byl obrovskou výzvou i pro ty nejzkušenější horolezce - a právě tím se Schubert navždy zapsal mezi legendy.
Jenže hora dala svůj vrchol, ale už ne cestu zpět. Vyčerpaný Schubert zůstal při sestupu v takzvané zóně smrti - v nadmořské výšce, kde tělo pomalu vypíná a lidská vůle často nestačí. Únavu nepřekonal a pouhý den po svém životním úspěchu, 25. května 1976, na hranici Nepálu a Tibetu vydechl naposledy. Jeho tělo zůstalo v chladném objetí Makalu dalších osm let, než jej v roce 1984 objevil známý britský horolezec Doug Scott.
Schubertův (29. ledna 1945 - 25. května 1976) život skončil ve chvíli, kdy dosáhl vrcholu svého snu - a právě tím se pro mnohé stal nesmrtelným.