HBO přichází s novým dramatickým seriálem s prvky krimi Sedmilhářky (nepříliš důstojný titul zděděný po překladu knižní předlohy Big Little Lies), jenž nezapře všechny trendy moderní televize.
V čele stojí hvězdy Nicole Kidmanová, Reese Witherspoonová a Laura Dernová, scénář Davida E. Kelleyho dodává postavám románovou hloubku a režie Jeana-Marca Valléeho (Klub poslední naděje) dopřává látce téměř filmový vzhled.
To vše ale příliš nepřekvapí, divák už je přece jenom nasycen televizními hity všeho druhu, o dojmu tedy rozhodne teprve, co nad rámec "pouhé" kvality si tvůrci přichystali. A naštěstí toho mají v rukávu dost.
Ještě zoufalejší manželky
Sedmilhářky jsou seriálem vyprávěným z ženské perspektivy a snesou v tomto ohledu srovnání s průkopníkem v tomto přístupu - Zoufalými manželkami, jež spolu se Ztracenými, Hrdiny a Útěkem z vězení započaly dnešní seriálovou renesanci.
Podobně jako "Zoufalky" i Sedmilhářky vyprávějí o různorodých ženách, jež se v maloměstské komunitě snaží udržovat fasádu, zatímco pod povrchem jejich uhlazených úsměvů bobtnají křivdy, frustrace a pocit nenaplnění. Příslib brutálního zločinu pak paradoxně opět vyvolává dojem vytouženého úniku od každodennosti, stejně jako dodává všem konfliktům na pádnosti - díky němu nejde o pouhé "problémy prvního světa", ale něco opravdového, co bude mít radikální následky.
Zásadní rozdíl je, že s hrdinkami neodkrýváme tajemství minulosti, naopak se teprve chystáme na zločin budoucí. Od samého začátku víme, že někdo v komunitě zemře a někdo jiný bude hlavní podezřelý. Příběh rámují výpovědi svědků, kteří zločin popisují, bohužel však dostatečně vágně, abychom se možná ještě dlouho nedozvěděli, kdo vlastně zemře.
Tento postup je uspokojivě originální, aby udržel pozornost. Dokonce nevadí, že nás v podstatě izoluje od postav a intimity jejich konání. Zatímco v Zoufalých manželkách prožíval divák příběh po boku hrdinek, zde k nim přistupuje z nadhledu, vnímá celé dění zásadně jinak než ony. Ty zatím žádný zločin neočekávají, kdežto divák má tendenci pátrat výhradně po vodítkách k budoucím hrůzám a za vším hledá vzorec, na jehož konci bude krev.
Pevnější, ale méně hravé
Sedmihlářky, využívající víc než deset let evoluce současné quality TV, jsou soustředěnější a pevnější dílo než Zoufalé manželky, jež už se svými 180 díly a epizodičtější strukturou přeci jen působí trochu archaicky a překonaně.
Zároveň jsou však méně hravé a odvážné, zdaleka nejen kvůli zlomkovému množství humoru. Snaží se najít dokonalý model, od něj ale neudělají ani krok. V tomto ohledu formát krátkých, dokonale dramaturgicky ošetřených a ucelených sérií ztrácí oproti klasickým seriálům, jež dokázaly ve snaze vyhnout se stereotypu překvapit leckdy zcela nečekanými a potrhlými nápady.
To ale nemá smysl vytýkat konkrétně Sedmilhářkám, jejichž sedm epizod si (alespoň podle čtyř poskytnutých Aktuálně.cz) bohatě vystačí právě coby jeden pevně vymyšlený koncept, který se díky skvělým hercům a know-how tvůrců promění v dostatečně originální zážitek.
