Recenze: Doktor Martin fascinuje svou zbytečností. Je ubíjející a zároveň pozoruhodný

Martin Svoboda Martin Svoboda
4. 9. 2016 11:15
Doktor Martin se vrátil. Pro jednoho radost, pro druhého noční můra. One-man-show Miroslava Donutila opět rozděluje na zaryté příznivce i odpůrce, přičemž tento spor sahá o kus dál než jen do Beskyd. A jak se tedy vlastně start druhé řady povedl? Těžko se hodnotí seriál, který se hodnocení vzpírá.
Doktor Martin
Doktor Martin | Foto: Česká televize

České televizi se podařilo zažehnout fenomén. Sledovanost sice nepřevyšuje konkurenci řádově, značka jako taková však překročila hranice své působnosti. O příbězích venkovského lékaře vědí i lidé, kteří o zbylé produkci českých stanic nemají tušení a snaží se jí vyhýbat.

Doktora Martina neviděli, ale jeho přítomnost pociťují a mají o něm celkem jasno: ani za trest. Svědomitější z nich zhlédnou alespoň jeden díl, aby si potvrdili, že obal téhle knihy velmi přesně reflektuje její obsah.

Jiní se naopak s nadšením pravidelně dívají a smějí se Martinovým eskapádám přesně tak, jak tvůrci zamýšleli. A jsou podráždění, když jim někdo naznačuje, že by to mělo být špatně.

Symbol doby

Seriál Petra Zahrádky podle britské předlohy se stal v tomto ohledu symbolem rozdělení naší společnosti na skupiny s diametrálně odlišným pohledem na svět, které si nedokáží a do značné míry ani nechtějí porozumět. Jedna sedí u internetu a konzumuje světovou popkulturu, druhá zůstává u televize a dokazuje, že má tohle médium na podstatnou část obyvatelstva pořád ještě značný vliv.

Tento článek je proto sice nadepsaný jako recenze, ale recenzí v pravém slova smyslu není. Ani jí být nemůže, protože recenzovat Doktora Martina zkrátka nejde. Respektive to nemá smysl. Podobně jako u Lídy Baarové Filipa Renče nebo filmů Zdeňka Trošky je samotné rozhodnutí podrobit kus kritice a napsat na něj recenzi až příliš "ideologické". Zařazujeme se jím vlastně automaticky mezi nepřátele těchto děl, protože ta nevznikají proto, aby je diváci soudili a aby o nich přemýšleli.

Dalo by se napsat, že Doktor Martin je špatně napsaný, natočený, zahraný. Zobrazuje svět, jaký neexistuje, ale který zároveň nežije sám o sobě, a zakládá si na hloupých klišé, jež v lepším případě vyznívají do ztracena, v horším utvrzují diváky o zažitých stereotypech. Chybí cokoliv jako dramatická výstavba, tempo, gradace. Postavy nemají pořádně ani povrch, natož hloubku.

Sice ve všech ohledech předčí zmíněného Renče s Troškou, na úroveň nepochopitelnosti ho však posouvá absence jakéhokoliv "tvůrčího záměru". Nebo alespoň energie a zájmu, které bychom z dění cítili a chápali, proč se vůbec sešly desítky lidí a rozhodly se tento scénář zrealizovat. Bezpředmětnost a fascinující zbytečnost každé vteřiny dělá z Doktora Martina skutečně ubíjející a zároveň pozoruhodný zážitek.

Jenže jakmile tohle recenzent napíše, automaticky se vyčleňuje z potenciálního diváctva, nemá mezi ním co dělat, natož si brát jeho seriál do pusy. Ne proto, že je jeho názor negativní, ale protože takto vůbec uvažoval. 

Smyslem je být

Smyslem Doktora Martina není být dobře napsaný, natočený a zahraný. Nikdo ze štábu se o něco takového nejspíš ani nepokoušel. A nikdo z publika nic takového nikdy nechtěl. Tedy ne ve smyslu pojetí kvality tak, jak se o ní obvykle píše a smýšlí. Což neznamená, že pro své publikum nemůže být do značné míry opojným a pozitivním zážitkem. Jen musíme přistoupit na to, že jeho smyslem není mít smysl, ale existovat smyslu navzdory.

Přitahuje právě tím, že v něm nepřekážejí hodnotitelné položky, což může na značnou část diváků působit uklidňujícím dojmem. V jeho světě není nic jiného než Miroslav Donutil deklarující dokola sebe sama (za herectví to nepovažují snad ani příznivci).

Hýří odhmotněným bezčasím, vymazává pocit zodpovědnosti a kontinuity života. Roztomilý bručoun tu mechanicky pohazuje bonmoty, všichni jsou sice nemocní, ale doktor je vyléčí, nikdo nemá opravdové problémy, a pokud ano, tak nepůsobí moc vážně... Vesmír se tu řítí kupředu bez systému, bez autorit, beze všeho, co by ho mohlo komplikovat a tedy znepříjemňovat. Jediná starost tvůrců je zasadit do převzatých rámců co nejvíc scének s Donutilem. Tím veškerá nutnost končí.

Pohoršovat se nad tím ani moc nejde. Vlastně buďme za Doktora Martina rádi. Je totiž neškodný. Na rozdíl od Trošky nebo třeba Bajgarovy Teorie tygra zaplňuje nevyhnutelné místo na trhu bez pachuti nepřiznaných agend. Představuje rebelii proti řádu bez vlastního programu a vůbec bez ambice mít program. Blíž k oblíbenému "vypínání mozku" se asi dostat nejde. Kdyby Doktor Martin nebyl, hrozí leda, že vymeteme čerta ďáblem, protože po podobných audiovizuálních opiátech bude vždy poptávka (což platí všude po světě). A když po nich někteří diváci touží, kdo by jim mohl bránit?

Spíš než chtít, aby takovéto projekty nevznikaly, dává větší smysl doufat, že budou paralelně s nimi vznikat i další, které už bude možno vystavovat kritice a tedy v nich hledat kvalitu.

 

Právě se děje

před 32 minutami

České dráhy o možném propouštění a snížení mezd zatím nerozhodly, nechtějí plošné řešení

České dráhy o možném propouštění a snížení mezd zatím nerozhodly. Pokud k tomu přistoupí, je nutné to řešit individuálně, nikoliv plošně, uvedla dozorčí rada ČD. Dopravce také schválil letošní podnikatelský plán, počítá s vyrovnaným hospodařením. Úspory chce hledat v celém provozu, investice do vlaků ale nezastaví.

Zdroj: ČTK
před 40 minutami

Při požáru v domově důchodců v Charkově zemřelo 15 lidí

Nejméně 15 lidí zemřelo a pět utrpělo zranění při požáru v pečovatelském domově pro seniory v Charkově na východě Ukrajiny. S odvoláním na záchranáře o tom informovala agentura Unian. První zprávy z místa se zmiňovaly o 13 mrtvých a čtyřech zraněných.

Požár podle úředního komuniké vypukl odpoledne po třetí hodině kyjevského času (po 14:00 SEČ) ve dvoupodlažní budově, která byla přestavěna na domov pro přestárlé. Po uhašení plamenů hasiči nalezli na místě těla 15 osob.

Podobná neštěstí bývají v bývalých sovětských republikách poměrně častá. Tento měsíc si sedm mrtvých vyžádal požár v načerno zřízeném domově důchodů ve vsi poblíž Ťumeně na Sibiři, kde zemřeli nepohybliví pacienti dlouhodobě upoutaní na lůžko. Minulý měsíc při požáru domova důchodců v ruském Baškirsku zemřelo 11 lidí. Malá dřevěná budova neměla žádné vybavení pro hašení ohně. Vyšetřovatelé zadrželi ředitelky obou zařízení, kterým hrozí roky ve vězení za zavinění smrti z nedbalosti.

Zdroj: ČTK
Další zprávy