Los Angeles - Po Perníkovém tátovi se k nám dostává další americký seriálový hit z posledních let - Taková moderní rodinka, v originále Modern Family. Každé pondělí po deváté večer je teď k vidění na Primě.
Přiznejme si to: její premisa zní na papíře dost nudně. Taková moderní rodinka je jeden z těch seriálů, u kterých toho ze stručného nástinu příliš neodhadnete.
Může se z něj stejně dobře vyklubat něco výjimečného, nebo další zámořská konejšivá oslava těch správných hodnot, na kterých v životě opravdu záleží. Naštěstí pro nás všechny A je v tomhle případě správně. Z čeho Taková moderní rodinka vychází a proč stojí za to si televizi zapnout?
Rodina je základ televize
Rodinné prostředí je pravděpodobně vůbec nejčastější základ sitcomu. Platilo to pro I Love Lucy, Rodinná pouta (ta americká z 80. let, samozřejmě), Cosby Show, Plný dům, Krok za krokem, Ženatého se závazky, Roseanne i Dva a půl chlapa. Pokud rozšíříme definici na sitcomy z jakékoli domácnosti, obsáhneme v podstatě asi většinu žánru.
Upřímně řečeno, důvody jsou stejným dílem scenáristické jako technické, Rodina je samozřejmě nejmenší bitevní pole na světě a dá se na ni nabalit celá škála situací; ale zároveň je něco velmi vděčného na obvyklé topografii „čelní pohled na obývák, vlevo vchod, vpravo kuchyně, za pohovkou schody do patra". I když ji mírně pozměníte, pořád je to rychlý způsob, jak diváka zorientovat v prostředí a neklást na něj velké nároky hned od počátku.
Řekněme ale, že máte ambici vzít typické sitcomové rodinné schéma a vzkřísit je pro tu skupinu diváků, která má na začátku jednadvacátého století plné zuby zaběhaných vzorců, od nichž už se dají čekat jenom lepší nebo horší vtipy. Chcete oslovit diváka, který viděl Kancl, má rád Dextera a nejblíž k rodinnému sitcomu se dostane, když sleduje Teorii velkého třesku.
Místo sitcomu mockument
Něco podobného nejspíš měli na mysli Christopher Lloyd a Steven Levitan, když dávali dohromady způsob, jak postmoderně propletené vztahy ve svých vlastních rodinách kreativně přepracovat do televizního námětu. Jejich první a zásadní krok byl nevydávat se cestou klasického sitcomu (přestože základní rozložení postav odpovídá v podstatě buď jemu nebo telenovele). Místo toho zvolili mockument, žánr proslavený právě zmiňovaným Kanclem, který finguje dokumentární natáčení, využívá ruční kameru a „mluvící hlavy".
Druhým zásadním rysem Takové moderní rodinky se pak staly právě komplikované vazby - obraz typicky spletité situace v moderní rodině. Ve hře jsou rozvedené páry, druhá manželství, adopce i gay partnerství, věkové i etnické rozdíly.
Patriarchou rodiny je Jay Pritchett (Ed O'Neill známý ze své životní role Ala Bundy v Ženatém se závazky), který má dvě dospělé děti: Claire a Mitchella. Claire je vdaná za Phila a mají spolu tři děti, Mitchell se svým partnerem Cameronem vychovává adoptovanou holčičku Lily. Děda Jay je navíc podruhé ženatý, takže do rodiny patří ještě jeho mladá kolumbijská manželka Gloria a její pubertální syn Manny.
Na první pohled tady hrozí riziko, že se z Takové moderní rodinky stane spíš křečovitě vykonstruovaný model podle hesla „Tak co tu ještě nemáme?" U plnokrevného dramatu by to možná opravdu vadilo, ale v tomhle případě se ta lehká tvůrčí licence dá bez problému a jednoduše zahrnout do komediální podstaty seriálu. Většina výchozích situací v komedii je více nebo méně nepravděpodobných, ale to ještě neznamená, že ve své nadsázce nemohou mít nějakou výpovědní hodnotu.
Status update: A stejně se máme rádi
Mockumentární styl a hra na život před kamerou nejenom vytvářejí příležitosti pro nové typy humoru, ale hlavně dobře pracují s chováním lidí, kteří jsou sledováni a vědí o tom. Protagonisté jsou normální současní lidé právě v tom, jak je zajímá, co si o nich myslí ostatní, a jak jsou neustále konfrontováni s otiskem vlastního jednání.
|
|
|
|
|
|
Taková moderní rodinka jednoduše ukazuje, jak pořád víc žijeme svůj vlastní mediální obraz. Jak nám internet a další média vrací zpětnou vazbu jako nikdy dřív a my na jejím základě často paranoidně upravujeme svoje chování.
Proto v realitě seriálové rodinky hraj svou roli Facebook a proto se tady vyznává láska prostřednictvím flash mobů (to jsou ty akce, kdy spolu s dalšími začnete nečekaně třeba tančit na ulici, jen tak pro pobavení kolemjdoucím a na důkaz, jak jste kreativní, spontánní a pozitivní).
Schopnost scenáristů nenechávat seriál v televizním bezčasí a psát pořád aktuální vtipné dialogy jsou dva základní důvody, proč si pořad udržel dobrou sledovanost v obou dosavadních řadách a získal několik cen včetně Emmy.
Čtěte také:
Nejvíc šancí na Emmy má příběh podnikatelky Winsletové
Americkým seriálem roku jsou reklamní chrti z New Yorku
Emmy nečekaně vyhráli Sheldon Cooper a Al Bunda
Seriál tak nakonec zůstává něco dlužný jenom tím, že přes všechny novoty je trošku komediálně hladký a z velké části obsazený nápadně fotogenickými lidmi. Zápletky jsou spíš absurdně rozjívené než uhrančivě trapné, jak to právě mockument často umí, nehledě k tomu, jak blízko mají občas postavy ke karikaturám.
Taková moderní rodinka vám zkrátka ve srovnání s většinou ostatních seriálů z rodinného prostředí bude připadat dobře odpozorovaná, upřímná a docela autentická - ale jen do té doby, než si pustíte třeba Shameless.
