Recenze film chválí, autor předlohy Pavel Kosatík se od něj distancuje kvůli řadě změn, kterou výsledná podoba nabrala. Jaký je váš celkový dojem?
Domnívám se, že se jedná o poměrně zdařilý film, který vhodným způsobem evokuje danou dobu. Kdybychom to měli srovnat třeba s nedávným filmem Marie Terezie, tak byl asi o čtyři úrovně výš. Snímek se mi zdál zdařilý i po koncepční stránce, kdy děj vypráví žena a hlavní hrdina je Jindřich Matyáš Thurn, což je trochu posun oproti faktům. Ale to vůbec nevadí, protože jde o evokaci doby, nikoliv o historickou rekonstrukci.
Kdybychom to měli probrat popořádku - film dal spíše na obrazy a text obstarávaly především dopisy Zuzany Alžběty Thurnové manželovi a vůdci povstání Jindřichu Matyáši Thurnovi a také císaři Ferdinandu II. Bylo i tak řečeno vše podstatné, nebo jste tu postrádal zásadní informace?
Na začátku měly být asi více naznačeny příčiny povstání. Takhle je divák hozen do děje, rovnou den před defenestrací, která proběhla 23. května 1618, a chybí tomu předehra. Nicméně že byl film málomluvný, hodnotím velice kladně.
Předehru vlastně obstaral jen úvodní text, jenž vysvětluje, že nový český král Ferdinand II. porušil Majestát Rudolfa II., tedy dekret, jenž českým protestantským stavům zaručil svobodu náboženského vyznání a řadu mocenských výsad.
Ano, to je ale také trochu nepřesné. V té době byl totiž českým králem Matyáš Habsburský, který umírá až v březnu 1619. Tvůrci jeho postavu zcela potlačili a hráli to rovnou na Ferdinanda Štýrského. Ten byl českým sněmem přijat za budoucího českého krále již v roce 1617 a od té doby čekal, až Matyáš zavře oči.
Ovšem české stavy si vyšláply na královské místodržící již v květnu 1618…
Ano, protože symbolem nespokojenosti nebyl král Matyáš, ale královští místodržící. Ti také letěli z okna - Slavata, Martinic a písař Fabricius.
Jak běžná vlastně byla v té době defenestrace?
To je taková česká kuriozita. Už v té době se hovořilo, že jde o starý český zvyk, uvádějí to i tehdejší prameny. Přitom jediná defenestrace, která tomu předcházela, je ta novoměstská defenestrace v roce 1419, kdy byli vyházeni novoměstští konšelé. Tento akt se považuje za začátek husitských válek, navíc v jeho důsledku zemřel český král Václav IV. Čili žádná tradice vyhazování mocipánů z oken u nás neexistovala. Jednalo se o jakousi tradici bez tradice.
Kdybychom se nyní vrátili k zásadním událostem zobrazeným ve filmu - jak se do čela českých stavů dostal právě Jindřich Matyáš Thurn?
On byl spíše jen jedním z vůdců českých stavů, než že by byl zcela v čele. Nicméně jednalo se o skvělého organizátora i vojevůdce, schopného rychle naverbovat vojsko - podařilo se mu to už v roce 1609 při boji o Majestát, stejně jako pak v onen rok 1618. Tento nesmírně zkušený vojevůdce působil později třeba jako generál ve švédské armádě. Zemřel v roce 1640 a je pohřbený v Tallinnu, hlavním městě Estonska. Čili jeho vojenská kariéra je obdivuhodná.
Jak se vůdci rebelie podařilo vyváznout z exemplární popravy? Ve filmu je naznačeno, že mu to u Ferdinanda Štýrského vyjednala manželka…
Bylo to spíše tak, že řada šlechticů, když cítila, že bude průšvih, prostě ze země odešla. A on patřil mezi ně. Starý Václav Budovec z Budova měl dům na Staroměstském náměstí, seděl před ním a čekal, až si pro něj přijdou. Bylo mu v tu dobu už sedmdesát let. Jiní to ale řešili jinak a stejně jako Thurn emigrovali. Někteří se i potom usmířili s císařem jako Václav Vilém z Roupova, jinak prezident stavovského direktoria. O něm ale nepadlo ve filmu jediné slovo!
Proč to třeba neudělal i ve filmu hodně zobrazovaný Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic? Ten po Bílé Hoře odešel na svůj hrad Pecka, takže bylo jen otázkou času, kdy si pro něj přijdou.
To je náš dnešní pohled. Ale já jsem přesvědčen o tom, že ti čelní mužové nepředpokládali, že by to takto mohlo skončit. V roce 1547 se odehrál první stavovský odboj. Skončil tak, že stavové byli poraženi. Popravili čtyři lidi - dva rytíře a dva měšťany, z panského stavu nikoho.Oni ještě 9. listopadu 1620 po bitvě na Bílé Hoře byli velmi sebevědomí a téměř si diktovali podmínky, za kterých budou ochotní kapitulovat, jako by ani nebyli poraženi. Neuměli si představit, že by nastalo něco jiného, než na co byli zvyklí. Jenže habsburská strana toho využila k tomu, jak pořádně naložit s neklidnými českými zeměmi.
Film vyobrazuje, jak čeští stavové válčí a docházejí jim peníze, jimi vybraný král Fridrich Falcký si místo pomoci hraje s rodinou. Místo účasti v bitvě na Bílé hoře zase přijímá anglické velvyslance. Je to věrné zobrazení, nebo to musíme brát s uměleckou licencí?
Ano, to bylo zcela přesné. Já jsem o Fridrichu Falckém kdysi napsal knihu a tam rovněž popisuji, že byl nedospělý, hravý, že v situaci, kdy se bojovalo na Bílé hoře, on obědval s anglickými vyslanci. I když ten herec ho ztvárnil až trochu retardovaně, ale to bych raději nerozebíral.
Proč právě bitva na Bílé hoře je dodnes vnímána až ikonicky jako zlomová, osudová česká porážka?
Protože se jednalo o předzvěst budoucích změn. Veškerá líčení českých dějin se pak lámou do doby předbělohorské a pobělohorské. Jde o významný předěl, ačkoliv to zřejmě ani pořádná bitva nebyla. Jednalo se o hodinovou srážku s poměrně malým počtem mrtvých. Přesto se Bílá hora bere jako fatální obrat v českých dějinách. Mimo jiné měla na svědomí, že Češi byli pod nadvládou Habsburků ještě další tři století.
Dalším známým momentem, který film ukazuje, je tzv. poprava 27 českých pánů na Staroměstském náměstí. Tento pojem zná každý malý školák, ačkoliv je v podstatě chybný, neboť ti pánové byli jen tři, jak film správně ukazuje - Jáchym Ondřej Šlik, Václav Budovec z Budova a Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic. Ostatní popravení byli rytíři nebo měšťané.
Ano, to se táhne již od školních učebnic po historické knihy. Původně se mělo dokonce jednat o popravu 28 mužů, ale jeden spáchal sebevraždu. Panského stavu skutečně byli jen tři zmiňovaní.
Detaily popravy zobrazené ve filmu leckoho možná šokují - utínání hlav, rukou, jazyka, čtvrcení zaživa. Byla to tehdy běžná praxe, nebo se jednalo o skutečně výjimečné a exemplární potrestání?
Jednalo se o exemplární potrestání, hromadně sledovanou akci, důležité bylo to divadlo hrůzy. Ale úplně výjimečné tyto tresty nebyly. Ještě v roce 1680, kdy povstali čeští sedláci, byli po porážce také někteří čtvrceni.
Hlavy na staroměstských věžích pak vydržely dalších deset let. Proč nikdo s tímto barbarstvím nic neudělal? Nebo to byla součást exemplárního trestu - aby občané měli na vědomí, co by je čekalo, kdyby se chtěli obrátit proti panovníkovi?
Ano, během tzv. saského vpádu roku 1631 byly hlavy ze staroměstské mostecké věže a z dalších míst sejmuty a uchovány v týnském kostele. Saské povstání bylo za půl roku potlačeno a ty lebky jsou od té doby nezvěstné. Jednalo se o exemplární trest se vším všudy.
Je tedy podle vás dobře, že byl film Bůh s námi natočen a tímto způsobem?
Ano, myslím, že je to dobře a že je to užitečné, protože se hodně ztrácí povědomí o těchto časech dávno minulých. Vyjma leda nějakých notoricky známých událostí a samozřejmě doby karlovské, která naopak byla až nechutně mediálně vytěžena. Po 50. letech, kdy byla doba středověku ústředním tématem filmů, začala být opomíjena a točilo se leda o 20. století. Dneska se bere jako historický film, když je to téma třeba padesát let staré. Proto je dobře, že tvůrci pokročili do minulosti o celá staletí.
