Praha - V neděli 10. srpna můžeme na obloze pozorovat superúplněk, navíc budou létat Perseidy. Oba jevy v jeden budou pozorovatelné zase až za desítky let.
Z této souhry náhod ale pozorovatelé noční oblohy velkou radost nemají.
"Spoustu slabších meteorů svit měsíce přesvítí a nebudou pozorovatelné. Ideální podmínky pro pozorování meteorického roje nastávají, když je úplná tma, tedy když je měsíc v novu," vysvětluje dr. Lukáš Shrbený, astronom z oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR.
Aktuálně.cz: Obloha v neděli 10. srpna slibuje superúplněk a meteorický roj Perseid. Bude to úchvatná podívaná, očekávaná všemi astronomy i amatérskými pozorovateli, nebo se tyto jevy naopak budou "tlouct"?
Dr. Lukáš Shrbený: Pro nás, kteří pozorujeme meteory, není moc výhodné, že nastává zrovna i úplněk, protože spoustu slabších meteorů svit měsíce přesvítí a nebudou pozorovatelné. Ideální podmínky pro pozorování meteorického roje nastávají, když je úplná tma, tedy když je měsíc v novu, nyní to bude přesně opačně.
A.cz: Budou tedy pro pozorování Perseid zajímavější další dny, kdy už nebude Měsíc tolik zářit?
Peresidy jsou pozorovatelné přibližně jeden až dva týdny na začátku srpna. Maximum letos nastává v noci ze 12. na 13. srpna, a to Měsíc bude ještě stále dost velký. Radiant, tedy místo, odkud zdánlivě meteory vylétají, stoupá během noci nad obzor. Čím je výš, tím víc Perseid bude vidět. Ale bohužel během noci stoupá i Měsíc a bude velký během celé aktivity roje. Letošní rok není ideální pro pozorování slabších meteorů, budou zřetelné jen ty jasnější, tudíž ta četnost bude menší než v jiných letech.
A.cz: Jak často se setkávají tyto dva jevy – superúplněk a "slzy svatého Vavřince"?
Úplňků nastává přibližně dvanáct nebo třináct za rok, to znamená, že jednou za třicet let se sejde úplněk s Perseidami. Na druhou stranu superúplňky, kdy je Měsíc k Zemi na své dráze nejblíž, tak to nastává zhruba každý čtrnáctý úplněk. Čili těch třicet let bychom museli ještě vynásobit čtrnácti a dostaneme se na nějakých 400 let. Ale pokud nám nejde o jedno konkrétní datum, ale o celou aktivitu roje, tedy jeden až dva týdny, tak se zase dostaneme zpátky na četnost jednou za nějakých třicet až čtyřicet let, kdy je superúplněk během aktivity Perseid.
A.cz: Co musí Měsíc splňovat, abychom mohli hovořit o "superúplňku"?
Tento termín byl definován v astrologii, v klasické astronomii to nijak definováno není. Pro nás jde o náhodné setkání Měsíce v úplňku a Měsíce v perigeu ("přízemí"), tedy v části jeho oběžné dráhy kolem Země, kdy je k Zemi nejblíže. Když se ocitne v nejbližším místě, tedy kolem 356 000 km od Země, a nastane úplněk, hovoří se o superúplňku.
A.cz: Lze pozorovat větší svit Měsíce i pouhým okem? Bude pro laika a jeho oko ten úplněk jiný?
Když je Měsíc v nejbližší části dráhy, tak je jen o necelých 8 procent větší. Je to velikost, která je vidět a dá se rozlišit, ale pouhým okem si toho člověk nevšimne. Měsíc je i o 20 procent jasnější, což je pozorovatelné, ale záleží také na počasí. Neví-li však člověk o superúplňku, patrně si pouhým okem ničeho zvláštního nevšimne.
A.cz: A co uvidí zkušené oko hvězdáře s dobrým dalekohledem?
Když se vyfotí přes dalekohled Měsíc v úplňku ve fázi, kdy je nejblíž Zemi a ve fázi, kdy je nejdále od Země, tak na výsledné fotografii je vidět, že průměr Měsíce je jiný.
A.cz: Způsobuje "superúplněk" i "superpříliv"?
Ano, příliv by teoreticky větší měl být. Nicméně to gravitační působení není o tolik větší, jde o centimetry. Při několika metrech přílivu se ty centimetry ztratí.
A.cz: Co říkáte všemožným teoriím o tom, na co všechno má úplněk vliv (poruchy spánku, zvýšená nervozita, emocionální labilita…)?
Z astronomického hlediska to pro nás nemá žádný přínos. Ale slyšel jsem, že tyto poznatky jsou vědecky podloženy a vliv úplňku na člověka i na zvířata tedy opravdu existuje.
A.cz: Co byste poradil laikům, kteří by chtěli i přes neúplně vhodné podmínky pozorovat Perseidy pouhým okem? Jak si na ně nejlépe "počíhat"?
Obecně na pozorování meteorů ani my žádné dalekohledy nepoužíváme, neboť u nich nikdy dopředu nevíme, kdy a kde na obloze budou vidět. Naopak potřebujeme vidět co největší část oblohy. Pokud člověk chce vidět meteor, musí vyjít někam ven, kde je co největší tma, tedy někam za město, kde není takové světelné znečištění. Musí vydržet, být trpělivý a dívat se co nejdelší dobu na jednu část oblohy. Statisticky za nějakou minutu určitě nějaký meteor poletí.
A.cz: Jsou Perseidy s něčím zaměnitelné? Jak je poznáme?
Nejlépe se poznají podle místa na obloze, odkud zdánlivě vylétají. U Perseid je to právě souhvězdí Persea. Navíc Perseidy jsou poměrně rychlé meteory, pohybují se rychlostí 60 km/s, takže oproti meteorům, které létají náhodně a nejsou součástí meteoritického roje, jsou výrazně rychlejší.
A.cz: Kde se vlastně každoročně kolem svátku sv. Vavřince berou?
Prachové částečky, které způsobují ty vlastní meteory, pocházejí z komety Swift-Tuttle, která obíhá kolem Slunce přibližně jednou za 133 let. Když se přiblíží dostatečně ke Slunci a uvolní nějaké kousky prachu a ledu ze svého jádra, částice se rozprostřou postupně podél celé dráhy komety. A protože Země křižuje pomyslnou dráhu komety začátkem srpna, prochází tímto shlukem prachových částic. A jelikož jím prochází každý rok, jsou každý rok začátkem srpna pozorovatelné.
